Prezidenti jsou často označováni za bezmocné vůči ekonomickým silám. Historici, politici a akademici opakují, že hlava státu má jen omezený vliv na ceny benzínu, potravin a další faktory, které ovlivňují voličské nálady. Tento argument má své opodstatnění – je skutečně těžké, aby prezident sám významně změnil směr celé ekonomiky. Avšak Donald Trump nyní ukazuje, že pokud politik jedná bez ohledu na důsledky, může ekonomice zásadně uškodit. Uplynulo 100 dní od začátku Trumpova druhého funkčního období a jeho politika, především masivní cla, vyvolala otřesy, které mnozí ekonomové přirovnávají spíše k ekonomickému šoku než ke standardnímu politickému opatření. Pokud Trumpova cla zůstanou v platnosti, jejich negativní dopad by mohl být ještě horší než následky pandemie Covid-19. Zdroj: Shutterstock Cla jako nová daň pro Američany Trumpova administrativa nesplnila slib rychlého snížení cen. Místo toho zavedla vysoká cla, která ve skutečnosti fungují jako nová daň na americké spotřebitele. Spojené státy se ocitly v izolaci, bojují v obchodní válce proti celému světu a utrpěly odliv investic, což bylo před Trumpem v podstatě neznámým jevem. Navzdory tomu si některé klíčové ekonomické ukazatele zatím udržují relativní stabilitu. Nezaměstnanost zůstává nízká a inflace se snížila z vrcholu 9,1 % v roce 2022 na zhruba 2,5 %. Tyto trendy ale začaly ještě před Trumpovým druhým obdobím a nyní je provází rostoucí nejistota. Ekonomové varují, že dopad cel zatím plně nepropukl – spotřebitelé totiž v obavách ze zdražení dočasně zvýšili výdaje, což však není udržitelný trend. Rostoucí riziko recese a pokles důvěry Dlouhodobý výhled je znepokojivý. Pravděpodobnost recese v USA v příštím roce se nyní odhaduje na 57 % a některé odhady ji posouvají až ke 70 %. Firmy i spotřebitelé projevují rostoucí obavy: firmy pozastavují investice a spotřebitelé, i přes předchozí odolnost během vysoké inflace, nyní omezují výdaje. Průzkumy ukazují dramatický pokles důvěry. Podle CNN 59 % Američanů věří, že Trumpova politika zhoršila ekonomiku – v březnu to bylo 51 %. Spotřebitelská důvěra, měřená Michiganskou univerzitou, klesla na čtvrtou nejnižší úroveň od roku 1952 a inflační očekávání dosáhla maxima od roku 1981. Negativní nálada má praktické důsledky. Letecké společnosti ruší lety před letní sezónou, firmy snižují výhledy zisků a objednávky námořních kontejnerů z Číny do USA podle Ryana Petersena z Flexportu za poslední tři týdny klesly o více než 60 %. Pokud trend vydrží, Ameriku čeká výrazné omezení dostupnosti zboží. Politická realita a možné dopady Trumpova administrativa zatím nenabídla žádné konkrétní kroky, které by přímo řešily hlavní problém voličů: rostoucí životní náklady. Přestože sliboval renesanci amerického průmyslu, realita je zatím opačná. Nejenže nové průmyslové investice nepřicházejí v očekávaném objemu, ale současná opatření spíše dusí spotřebu a investice. Veřejnost si to začíná uvědomovat. Šedesát procent Američanů uvádí, že cla zvýšila životní náklady v jejich komunitě. Jen 12 % respondentů věří, že Trumpova opatření ceny snížila. Kromě toho narůstá obava, že USA čeká vleklá recese, a s tím spojené problémy, které by mohly oslabit hospodářské oživení v následujících letech. Situace je nyní poměrně napjatá – a dopady to má samozřejmě na celý svět. Trumpův projev „Den osvobození“ ze 2. dubna, který měl být oslavou nové éry americké výroby, se tak paradoxně stal předzvěstí období ekonomických potíží. Prezident tehdy prohlásil: „Za krátkou dobu to bude úplně jiná země.“ Tento výrok se naplnil – ovšem v úplně jiném smyslu, než jaký měl Trump pravděpodobně na mysli.