Klíčové body

Čína slíbila tvrdou odpověď na novou hrozbu cel od prezidenta Trumpa
Peking uvolnil kontrolu nad jüanem a podpořil trhy rekordními injekcemi likvidity
Čína posiluje domácí spotřebu a připravuje protiopatření na ochranu své ekonomiky

Poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil dalším výrazným navýšením cel na čínské zboží, Peking odpověděl jednoznačně: bude bojovat až do konce.

Čína se nejen ostře vymezila proti americké rétorice, ale zároveň začala podnikat kroky k ochraně své ekonomiky a uklidnění trhů, které reagují citlivě na každou zmínku o obnovení obchodní války.

Napětí eskalovalo poté, co Trump oznámil záměr zvýšit cla na čínský dovoz o dalších 50 %, pokud Peking neustoupí ze svých dřívějších odvetných opatření. Pokud by tento krok skutečně realizoval, celková výše celních sazeb uvalených jen v letošním roce by dosáhla 104 %, což by fakticky zdvojnásobilo cenu čínského zboží na americkém trhu.

Čína reagovala rychle a důrazně. Ministerstvo obchodu ve svém prohlášení uvedlo, že americká hrozba je chybným krokem, a pokud Spojené státy neustoupí, Čína bude reagovat tvrdě a bez ustupování. Tato rétorika naznačuje, že Peking nehodlá přistoupit na jednostranný tlak a je připraven pokračovat v obchodním střetu i za cenu dalšího zhoršení vztahů s Washingtonem.

Zatímco Trump hovoří o recipročních opatřeních, čínské úřady mobilizují státní aparát a podnikají konkrétní kroky k udržení stability na domácím trhu. Tím vysílají jasný signál, že obchodní tlak Spojených států bude narážet na rozhodný odpor.

Chcete využít této příležitosti?

Stabilizace jüanu a podpora trhů

Reakce Pekingu nespočívá pouze v silných slovech. Čínská centrální banka například uvolnila kontrolu nad jüanem, čímž se snaží podpořit exportéry, jejichž konkurenceschopnost může být ohrožena vyššími cly. Měna se dostala na nejslabší úroveň od září 2023, což čínské zboží činí levnějším a konkurenceschopnějším na světových trzích.

Zároveň se vláda snaží uklidnit domácí i zahraniční investory. Po propadu čínských akcií, který byl největší od finanční krize v roce 2008, přislíbila další půjčky na stabilizaci trhu a navýšila podporu burzovním fondům. Do preferovaných ETF fondů tzv. národního týmu přiteklo během jediného dne rekordních 42 miliard jüanů, tedy zhruba 5,7 miliardy USD.

Tato opatření mají za cíl minimalizovat dopady obchodního napětí na domácí ekonomiku a zároveň udržet důvěru investorů v to, že Čína situaci zvládne bez závažných otřesů.

Ekonomická diplomacie a příprava protiopatření

Peking rovněž zahájil sérii konzultací se zástupci soukromého sektoru. Šéf ekonomicko-plánovací agentury země se sešel mimo jiné s dodavatelem společnosti Apple, firmou Goertek, a dalšími klíčovými výrobci v oblasti technologií, solárních panelů či dopravy. Diskutovalo se o dopadech cel a možnostech, jak reagovat na vzniklou situaci. Zároveň podnikatelé poskytli zpětnou vazbu k hospodářské politice státu, čímž se Čína snaží ukázat, že naslouchá potřebám trhu.

Oficiálně sice Peking nezveřejnil, jaká odvetná opatření připravuje, ale dva vlivní blogeři blízcí vládním kruhům uvedli několik možných scénářů. Patří mezi ně zvýšení cel na americké zemědělské produkty, zákaz hollywoodských filmů a vyšetřování amerických společností v oblasti duševního vlastnictví. I když zatím jde pouze o spekulace, taková opatření by mohla výrazně zasáhnout americkou ekonomiku a vytvořit tlak na Bílý dům.

Dlouhodobé dopady a role domácí spotřeby

Zatímco mezinárodní napětí narůstá, čínská vláda se začíná více spoléhat na domácí trh. Prezident Si Ťin-pching otevřeně prohlásil, že je třeba podpořit domácí spotřebu, protože vývoz – který se podílel na zhruba třetině růstu HDP v loňském roce – může být pod tlakem.

Zároveň se ukazuje, že úplné oddělení amerických a čínských ekonomik není jednoduché. Přestože některé americké firmy, jako například Apple, začaly diverzifikovat své dodavatelské řetězce a přesouvají část výroby do zemí jako Indie nebo Vietnam, naprostá většina iPhonů je stále vyráběna v Číně. To ilustruje, jak hluboce jsou ekonomiky propojené a jak náročné by bylo tyto vazby zcela přerušit.

Podle analytiků například z Enodo Economics si prezident Si může dovolit tvrdý postoj právě díky robustnímu výrobnímu zázemí a relativní stabilitě dodavatelských řetězců. Tento přístup navíc dobře rezonuje s domácím publikem, které vnímá tvrdý postoj vůči Spojeným státům jako obranu národní suverenity a ekonomické nezávislosti.

Ačkoli napětí mezi USA a Čínou zřejmě hned tak nepoleví, je zřejmé, že Peking se na možné zhoršení vztahů připravuje systematicky – jak na úrovni politiky, tak na úrovni ekonomického řízení. Klíčovou otázkou zůstává, zda se podaří najít kompromis dříve, než obchodní válka začne výrazněji brzdit globální růst.

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou opět narůstá. Poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil dalším výrazným navýšením cel na čínské zboží, Peking odpověděl jednoznačně: bude bojovat až do konce. Čína se nejen ostře vymezila proti americké rétorice, ale zároveň začala podnikat kroky k ochraně své ekonomiky a uklidnění trhů, které reagují citlivě na každou zmínku o obnovení obchodní války. Napětí eskalovalo poté, co Trump oznámil záměr zvýšit cla na čínský dovoz o dalších 50 %, pokud Peking neustoupí ze svých dřívějších odvetných opatření. Pokud by tento krok skutečně realizoval, celková výše celních sazeb uvalených jen v letošním roce by dosáhla 104 %, což by fakticky zdvojnásobilo cenu čínského zboží na americkém trhu. Čína reagovala rychle a důrazně. Ministerstvo obchodu ve svém prohlášení uvedlo, že americká hrozba je chybným krokem, a pokud Spojené státy neustoupí, Čína bude reagovat tvrdě a bez ustupování. Tato rétorika naznačuje, že Peking nehodlá přistoupit na jednostranný tlak a je připraven pokračovat v obchodním střetu i za cenu dalšího zhoršení vztahů s Washingtonem. Zatímco Trump hovoří o recipročních opatřeních, čínské úřady mobilizují státní aparát a podnikají konkrétní kroky k udržení stability na domácím trhu. Tím vysílají jasný signál, že obchodní tlak Spojených států bude narážet na rozhodný odpor. Zdroj: Getty images Stabilizace jüanu a podpora trhů Reakce Pekingu nespočívá pouze v silných slovech. Čínská centrální banka například uvolnila kontrolu nad jüanem, čímž se snaží podpořit exportéry, jejichž konkurenceschopnost může být ohrožena vyššími cly. Měna se dostala na nejslabší úroveň od září 2023, což čínské zboží činí levnějším a konkurenceschopnějším na světových trzích. Zároveň se vláda snaží uklidnit domácí i zahraniční investory. Po propadu čínských akcií, který byl největší od finanční krize v roce 2008, přislíbila další půjčky na stabilizaci trhu a navýšila podporu burzovním fondům. Do preferovaných ETF fondů tzv. národního týmu přiteklo během jediného dne rekordních 42 miliard jüanů, tedy zhruba 5,7 miliardy USD. Tato opatření mají za cíl minimalizovat dopady obchodního napětí na domácí ekonomiku a zároveň udržet důvěru investorů v to, že Čína situaci zvládne bez závažných otřesů. Ekonomická diplomacie a příprava protiopatření Peking rovněž zahájil sérii konzultací se zástupci soukromého sektoru. Šéf ekonomicko-plánovací agentury země se sešel mimo jiné s dodavatelem společnosti Apple, firmou Goertek, a dalšími klíčovými výrobci v oblasti technologií, solárních panelů či dopravy. Diskutovalo se o dopadech cel a možnostech, jak reagovat na vzniklou situaci. Zároveň podnikatelé poskytli zpětnou vazbu k hospodářské politice státu, čímž se Čína snaží ukázat, že naslouchá potřebám trhu. Oficiálně sice Peking nezveřejnil, jaká odvetná opatření připravuje, ale dva vlivní blogeři blízcí vládním kruhům uvedli několik možných scénářů. Patří mezi ně zvýšení cel na americké zemědělské produkty, zákaz hollywoodských filmů a vyšetřování amerických společností v oblasti duševního vlastnictví. I když zatím jde pouze o spekulace, taková opatření by mohla výrazně zasáhnout americkou ekonomiku a vytvořit tlak na Bílý dům. Dlouhodobé dopady a role domácí spotřeby Zatímco mezinárodní napětí narůstá, čínská vláda se začíná více spoléhat na domácí trh. Prezident Si Ťin-pching otevřeně prohlásil, že je třeba podpořit domácí spotřebu, protože vývoz – který se podílel na zhruba třetině růstu HDP v loňském roce – může být pod tlakem. Zároveň se ukazuje, že úplné oddělení amerických a čínských ekonomik není jednoduché. Přestože některé americké firmy, jako například Apple, začaly diverzifikovat své dodavatelské řetězce a přesouvají část výroby do zemí jako Indie nebo Vietnam, naprostá většina iPhonů je stále vyráběna v Číně. To ilustruje, jak hluboce jsou ekonomiky propojené a jak náročné by bylo tyto vazby zcela přerušit. Podle analytiků například z Enodo Economics si prezident Si může dovolit tvrdý postoj právě díky robustnímu výrobnímu zázemí a relativní stabilitě dodavatelských řetězců. Tento přístup navíc dobře rezonuje s domácím publikem, které vnímá tvrdý postoj vůči Spojeným státům jako obranu národní suverenity a ekonomické nezávislosti. Ačkoli napětí mezi USA a Čínou zřejmě hned tak nepoleví, je zřejmé, že Peking se na možné zhoršení vztahů připravuje systematicky – jak na úrovni politiky, tak na úrovni ekonomického řízení. Klíčovou otázkou zůstává, zda se podaří najít kompromis dříve, než obchodní válka začne výrazněji brzdit globální růst. Zdroj: BBC