Americké automobilky čelí novým výzvám v souvislosti s nedávným rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa uvalit vysoká cla na dovoz hotových vozidel a vybraných autodílů. Zatímco se trh snaží vyrovnat s dopady této politiky, nová studie Centra pro výzkum automobilového průmyslu (CAR) odhaluje konkrétní rozsah finančních nákladů, které hrozí výrobcům vozů se sídlem v USA – především takzvané „velké trojce“, tedy společnostem General Motors, Ford a Stellantis. Podle studie CAR budou General Motors (GM), Ford (F) a Stellantis (STLA) vystaveny průměrnému nárůstu nákladů ve výši 4 911 dolarů na každé vozidlo montované v USA. Tento dodatečný náklad je důsledkem nové 25% daně na řadu dovážených automobilových dílů, která má vstoupit v platnost nejpozději 3. května. Výzkum ukazuje, že žádné vozidlo vyráběné v USA není kompletně sestaveno z domácích komponentů, a proto bude nové clo plošně zatěžovat většinu vozů. Celkový dopad tohoto opatření na velkou trojku činí podle CAR odhadem 22,5 miliardy dolarů, což představuje značné navýšení nákladů, které bude muset automobilový sektor řešit – buďto zvýšením cen pro zákazníky, nebo snížením marží. Cla na hotová vozidla mohou stát dalších 19 miliard dolarů Nová celní politika se však nevztahuje pouze na autodíly. Trumpova administrativa zároveň zavedla další 25% clo na všechna hotová vozidla dovezená ze zahraničí, která nebyla smontována na území USA. V případě tří největších amerických výrobců aut to znamená dodatečné náklady ve výši 8 641 dolarů na každé dovezené vozidlo. Mezi automobily velké trojky vyráběné mimo USA patří mimo jiné modely Chevy Blazer, Chrysler Pacifica, Ford Maverick, Ford Mustang Mach-E, Jeep Compass a Lincoln Nautilus. Uvedené clo tak podle studie zvýší celkové náklady společností GM, Ford a Stellantis o dalších 19,2 miliardy dolarů. Sečteno a podtrženo: Trumpova cla by mohla znamenat pro velkou trojku nárůst nákladů o celkem 41,7 miliardy dolarů. Pokud započítáme celý americký automobilový průmysl, včetně subdodavatelů a menších výrobců, odhady CAR hovoří až o 107,7 miliardy dolarů. Tlak poroste napříč dodavatelským řetězcem Zvýšené náklady se pravděpodobně přelijí do celého automobilového ekosystému. Studie upozorňuje, že finanční zátěž neponesou pouze automobilky, ale také dodavatelé, distribuční sítě a v konečném důsledku spotřebitelé, tedy samotní kupující. V praxi to znamená, že spotřebitelé se mohou brzy dočkat výrazně vyšších cen nových automobilů, zvláště u modelů s vyšším podílem zahraničních komponentů. Výzkumníci z CAR navíc varují, že skutečný dopad cel může být ještě vyšší, než udávají zveřejněná čísla. Důvodem jsou přeshraniční obchodní vztahy, které jsou v oblasti dílů a komponentů extrémně komplexní a v mnoha případech obtížně kvantifikovatelné. Podpora od odborů i výzva výrobcům Zatímco automobilky se k novým clům staví obezřetně, odbory návrh prezidenta Trumpa přivítaly. Organizace United Auto Workers (UAW), která zastupuje desítky tisíc zaměstnanců v automobilovém průmyslu, se za opatření postavila a označila je za krok správným směrem. „Tleskáme Trumpově administrativě za to, že se zasadila o ukončení katastrofy volného obchodu, která po desetiletí devastovala dělnické komunity,“ uvedl prezident UAW Shawn Fain. Zároveň vyzval automobilky, aby se postaraly o návrat kvalitních odborářských pracovních míst do USA. Výzva směřovala nejen k velké trojce, ale i ke společnostem jako Volkswagen, které mají výrazný podíl výroby mimo USA. Trumpova politika je částečně motivována snahou o oživení americké výroby a redukci závislosti na zahraničních dodavatelských řetězcích. V praxi však přináší značné náklady a vytváří nové napětí jak uvnitř USA, tak na mezinárodní úrovni. Cla mohou mít dopad nejen na ceny vozů, ale i na konkurenceschopnost amerických automobilek v globálním měřítku. Navzdory tomu, že prezident tento týden oznámil dočasné snížení cel na zboží z většiny zahraničních zemí na 10 % po dobu 90 dnů, automobilový sektor zůstal výjimkou. To signalizuje, že právě tento průmysl je středem zájmu a součástí širší strategie zaměřené na návrat výroby do USA. Výsledkem je situace, v níž se automobilky budou muset rozhodnout – zda absorbovat vyšší náklady, nebo je přenést na spotřebitele. Ani jedna varianta však není bez rizik: první může ohrozit marže a ziskovost, druhá poptávku a konkurenceschopnost.