Pax Americana, tedy systém mezinárodního pořádku pod vedením USA, fungoval jako obří koordinační hra. Spojené státy určovaly pravidla nejen pro obchod a finance, ale i pro kulturu, bezpečnost či duševní vlastnictví. Tyto pravidla pak spravovaly „neutrální“ multilaterální instituce, jako je NATO, WTO nebo OSN, čímž byl zajištěn relativní mír a stabilita pro všechny zúčastněné – a nejvíce pro samotnou Ameriku.V tomto systému byl americký dolar výchozí měnou pro většinu transakcí. Spojené státy tak směňovaly nehmotné statky – dolary, dluhopisy a služby – za hmotné komodity, jako je ropa, potraviny nebo polovodiče. Tyto dolary se pak recyklovaly zpět do americké ekonomiky, a to zejména do kapitálových trhů, čímž se udržovala výhodná pozice amerických akcií i relativně nízké úrokové sazby.Na oplátku Amerika poskytovala dvě klíčové věci: globální bezpečnost, kterou zajišťovalo americké námořnictvo, a neomezený přístup ke kupní síle amerických spotřebitelů. Tento systém měl své vady a mnohé benefity se skutečně koncentrovaly u elit, nikoliv u běžných Američanů. Přesto se však jednalo o stabilní rámec, který světu umožňoval růst.America First jako destrukce spolupráceDonald Trump a jeho administrativa se rozhodli Pax Americana opustit, aniž by se pokusili o jeho reformu. Místo toho nastupuje doktrína „America First“, která zcela odmítá mezinárodní pravidla a instituce a upřednostňuje bilaterální vyjednávání. V praxi jde o návrat k merkantilismu, kdy je cílem vyjednat výhodnější podmínky v přímém souboji s jinými státy – levnější vstupy, silnější export, výhody pro domácí výrobu.Tento přístup však nepředstavuje koordinační hru, ale soutěžní model, známý z teorie her jako vězňovo dilema. V takovém uspořádání není možné dosáhnout stabilního kompromisu, protože každý hráč – ať už jde o Trumpa, Putina nebo Si Ťin-pchinga – se bude neustále snažit získat výhodu, a jakmile ucítí příležitost, poruší jakoukoli předchozí dohodu. Výsledkem je nepřetržité napětí, nejistota a nestabilita.Dokonce i kdyby se v budoucnu podařilo obnovit původní uspořádání, důvěra by zůstala narušena. Ve světě plném konkurence totiž není prostor pro předvídatelnost. Každé nové vyjednání je jen začátkem dalšího kola – a není možné předpokládat, že dosažená dohoda bude platit i zítra.Chcete využít této příležitosti?Nejen stagflace, ale strukturální sestupZastánci Trumpovy politiky často hovoří o nutnosti změn a návratu výroby do USA. Tyto úvahy však ignorují hlubší důsledky, které nový režim přináší. America First není jen o dočasném ekonomickém diskomfortu nebo zvýšené volatilitě trhů. Jde o přechod na nižší trajektorii růstu, kde svět už nehraje hru spolupráce, ale neustálého soupeření.Taková hra nevede k inovacím, bohatství nebo vyšší produktivitě. Naopak – vytváří trvalé prostředí nejistoty, kde se kapitál stahuje, projekty se odkládají a celkové bohatství se snižuje. A to ne kvůli krátkodobým výkyvům, ale kvůli samotné povaze nové hry, kterou USA nutí svět hrát.Zlato jako bezpečný přístav v časech systémových selháníV takovém prostředí neexistuje dostatečná pojistka proti chybám politického vedení. V tradičních časech lze diverzifikací nebo správou portfolia dosáhnout určité ochrany. Ale pokud vláda aktivně podrývá vlastní měnu, jak se to děje s dolarem v důsledku nestability, pak je nutné hledat jiný druh ochrany.A právě zde přichází ke slovu zlato – ne nutně fyzické, ale ve formě burzovně obchodovaných fondů , jako jsou SPDR Gold Shares , iShares Gold Trust nebo Sprott Physical Gold Trust . Tyto nástroje nejsou spekulací, ale způsobem, jak se zajistit proti strukturálním rizikům americké hospodářské politiky.Zlato totiž není vázané na sliby žádné vlády. Je to univerzální uchovatel hodnoty, který nabízí ochranu v době, kdy se tradiční instituce a dohody rozpadají. V situaci, kdy rezervní status dolaru není samozřejmostí a kdy samotná vláda oslabuje důvěru v americké instituce, se zlato stává nejen rozumným doplňkem portfolia, ale nezbytným aktivem.