Důvodem byl spíše širší vývoj v celém maloobchodním sektoru, který reagoval na varovný signál ze strany investiční banky Goldman Sachs. Ta snížila své doporučení pro konkurenční společnost Target (TGT), což vyvolalo vlnu prodejního tlaku napříč akciemi velkých maloobchodníků. I když se Walmart nachází ve stabilnější části trhu než jeho diskrečně orientovaní rivalové, investoři přesto zareagovali negativně.

Současná nervozita na trzích navíc pramení z kombinace dalších faktorů, zejména nejistoty kolem celní politiky americké administrativy, která může citelně zasáhnout náklady i poptávku v maloobchodním sektoru. Walmart tak v aktuálním prostředí doplácí spíše na obecnou náladu na trhu než na konkrétní slabiny ve svém byznysu.

Target pod drobnohledem investorů, vliv se přenáší i na Walmart

Ve středu ráno zveřejnila Goldman Sachs výzkumnou poznámku, ve které snížila doporučení na akcie Targetu z „koupit“ na „neutrální“. Tato změna ratingu byla zdůvodněna strukturou nabídky Targetu, která je ve výrazně větší míře závislá na diskrečních produktech – tedy zboží, které není pro spotřebitele nezbytné. Podle odhadů tvoří až 53 % sortimentu Targetu právě tato kategorie.

Naopak Walmart (WMT), který má ve svém portfoliu vyšší podíl základních produktů (například potraviny, drogerie či domácí potřeby), by měl být na takovou změnu spotřebitelského chování méně citlivý. Přesto však nálada na trhu dopadla i na něj – investoři se po zprávě od Goldman Sachs začali obávat, že problémy v celém sektoru by mohly zasáhnout i společnosti, které jsou na první pohled odolnější.

To, že Walmart sám neobdržel žádné snížení doporučení, v daný den trh příliš neuklidnilo. Obecný pokles akcií v sektoru, v kombinaci s dalším propadem indexu S&P 500 o 2,2 %, jen podtrhl nervozitu, která momentálně mezi investory panuje.

Hrozba celních opatření zvyšuje tlak na maloobchod

V pozadí sektorových výprodejů stojí rostoucí obavy z nových celních opatření, která zavádí americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Tato opatření mohou mít zásadní dopad na nákladové struktury maloobchodních firem, které ve velké míře dovážejí zboží z Asie a dalších regionů.

Vyšší dovozní cla mohou vést k růstu koncových cen, což by v prostředí oslabené kupní síly mohlo vést ke snížení spotřebitelské poptávky. Maloobchodníci by se tak mohli dostat pod dvojí tlak – na jedné straně vyšší náklady, na druhé straně ochlazení poptávky. Walmart sice disponuje silnou vyjednávací pozicí a efektivní logistikou, ale i on se tomuto riziku zcela nevyhne.

Navíc v době, kdy spotřebitelé začínají přehodnocovat své výdaje a více zvažují, co skutečně potřebují, může být i část sortimentu Walmartu – zejména sezónní zboží nebo elektronika – zranitelná vůči snížení poptávky. Snižování marží v důsledku nutnosti absorbovat část zvýšených nákladů pak může negativně ovlivnit i ziskovost.

Výhled zůstává opatrný navzdory stabilní pozici

Přestože se akcie Walmartu ve středu propadly o 2,95 % na cenu 91,20 USD, firma zůstává z dlouhodobého pohledu stabilní. Její tržní kapitalizace dosahuje 731 miliard dolarů a společnost má v maloobchodě dominantní postavení nejen díky rozsahu své sítě, ale také díky důrazu na základní spotřební zboží, které si spotřebitelé pořizují i v období ekonomického zpomalení.

Hrubá marže firmy se aktuálně pohybuje kolem 24,85 %, což značí solidní schopnost generovat zisk i při nižších cenách. Dividendový výnos na úrovni 0,94 % sice není vysoký, ale v kombinaci se stabilitou byznysu může oslovit konzervativnější investory.

Otázkou zůstává, jak se budou vyvíjet spotřebitelské výdaje v druhé polovině roku. Pokud by cla zůstala v platnosti déle nebo se dále rozšířila, mohl by maloobchod čelit znatelnému zpomalení. Walmart sice není přímo v centru této bouře, ale jako lídr sektoru si nemůže dovolit zůstat stranou.

Pokud se současné výprodeje na trhu ještě prohloubí, mohly by nabídnout příležitost pro dlouhodobé investory, kteří hledají akcie firem s pevným základem. Walmart zůstává symbolem odolnosti, ale krátkodobý tlak může ještě přetrvat – jak kvůli globálním ekonomickým faktorům, tak i kvůli vývoji ve spotřebitelském sentimentu.