Ceny ropy se v pondělí výrazně propadly a navázaly tak na negativní trend z předchozího týdne, který byl poznamenán prudkým nárůstem obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Futures na ropu Brent poklesly o 1,41 dolaru, což představuje ztrátu 2,15 %, a obchodovaly se za 64,17 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) oslabila o 1,35 dolaru (2,18 %) a dostala se na 60,64 USD za barel. Na minimu během pondělní seance ztrácely oba hlavní benchmarky více než 3 %, což je posun na nejnižší úrovně od dubna 2021. Tento propad přichází po katastrofálním pátku, kdy se ropa propadla o 7 % poté, co Čína oznámila nová cla na americké zboží v reakci na předchozí krok prezidenta Donalda Trumpa. Celý minulý týden byl pro ropu extrémně negativní – Brent ztratil 10,9 % a WTI oslabila o 10,6 %. Jednalo se tak o jeden z nejhorších týdnů pro ropný trh za poslední dva roky. Obavy z recese se prohlubují Eskalace obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa vyvolává vlnu obav, že globální růst zpomalí a světová poptávka po ropě klesne. Trhy jsou pod tlakem nejen kvůli hrozbě zpomalení obchodu, ale i kvůli možnému dopadu na spotřebitelskou a průmyslovou poptávku, což by mělo bezprostřední vliv na energetický sektor. Zdroj: Shutterstock Podle Vandany Hari, zakladatelky společnosti Vanda Insights, je obtížné najít dolní hranici pro ceny ropy, dokud se nezmírní panika na trzích. „Pokud Trump neudělá něco, co by zastavilo sněhovou kouli obav z obchodní války a recese, ceny budou dál klesat,“ uvedla Hari. Obchodní politika prezidenta Trumpa aktuálně vyvolává napětí nejen mezi USA a Čínou, ale zasahuje celý globální trh. Navzdory tomu, že ropa a rafinované produkty byly vyňaty z přímého záběru nových cel, ekonomické důsledky mohou být nepřímé – vyšší inflace, pokles důvěry, oslabení průmyslové aktivity i snižování investic. Reakce centrálních bank a geopolitické napětí Předseda amerického Federálního rezervního systému Jerome Powell v pátek uvedl, že nová cla jsou větší, než se očekávalo, a mohou mít za následek vyšší inflaci a zpomalení hospodářského růstu. Tato kombinace představuje reálné riziko pro poptávku po ropě, zejména v situaci, kdy už trh bojuje s přebytkem nabídky. Situaci zkomplikovalo i rozhodnutí OPEC+, skupiny zahrnující členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska. Tato skupina oznámila, že v květnu zvýší těžbu ropy o 411 000 barelů denně, tedy výrazně více, než bylo původně plánováno (135 000 bpd). Tento posun znamená zásadní změnu v dynamice trhu, protože omezení těžby, která byla v posledních dvou letech udržována, sehrávala klíčovou roli při stabilizaci cen. Podle Sugandhy Sachdevy, zakladatelky výzkumné společnosti SS WealthStreet, je právě tento nárůst nabídky jednou z hlavních překážek pro růst cen ropy. „Trh se připravoval na pozvolné navyšování produkce, nikoli na takto náhlý příliv nové ropy,“ řekla Sachdeva. O víkendu se zástupci OPEC+ setkali a opětovně zdůraznili nutnost plného dodržování těžebních kvót. Země, které těžily více, než jim bylo přiděleno, byly vyzvány, aby do 15. dubna předložily návrh kompenzací, tedy jak se chystají nadměrnou produkci v následujících měsících vyrovnat. Geopolitická rizika zůstávají vysoká Do hry navíc vstupují další geopolitická rizika, která zvyšují nervozitu na trzích. Írán o víkendu odmítl požadavky Spojených států na přímá jaderná jednání, a Washington pohrozil možnými vojenskými důsledky, pokud Teherán nebude reagovat. Tento postoj komplikuje již tak napjatou situaci na Blízkém východě, který je klíčovým regionem pro globální produkci ropy. Zdroj: Getty Images Znepokojující zprávy přišly i z východní Evropy. Rusko oznámilo, že ovládlo město Basivka v ukrajinské Sumské oblasti a pokračuje v útocích na okolní vesnice. Tento vývoj podporuje obavy z další eskalace konfliktu a může ovlivnit evropské energetické toky, ačkoliv krátkodobě zatím nevede k růstu cen, protože převládá strach z poptávkového útlumu. Výhled zůstává nejistý Ropný trh se tak ocitl na křižovatce vlivů, kdy jeden negativní faktor následuje druhý. Na jedné straně obchodní napětí snižuje vyhlídky na poptávku, na druhé straně se na trh chystá vstoupit větší množství ropy. To vše přichází ve chvíli, kdy trhy stále hledají stabilitu po otřesech z let pandemie. Zatímco někteří analytici varují před možným dalším propadem pod 60 dolarů za barel, jiní věří, že v případě uklidnění situace může přijít rychlá technická korekce směrem vzhůru. Klíčové však bude, jak zareagují politické špičky v následujících týdnech – a zda budou schopny zabránit tomu, aby se z obchodní války stala ekonomická krize globálního rozsahu.