Dubnový vývoj na trhu s ropou připomíná ekonomické zemětřesení. Cena ropy Brent, globálního benchmarku pro oceňování ropy, spadla během měsíce o přibližně 15 %, čímž zaznamenala největší celoměsíční ztrátu od začátku obchodování s tímto kontraktem v roce 1988. Americká lehká ropa WTI rovněž prudce klesla a její cena se opět přiblížila hranici 50 dolarů za barel. Důvodem tohoto výprodeje není pouze technický vývoj trhu, ale především kombinace geopolitických napětí, rostoucích cel uvalených prezidentem Donaldem Trumpem a změn v produkční politice aliance OPEC+. Ropa, jakožto klíčová průmyslová komodita, reaguje velmi citlivě na jakékoli náznaky zpomalení světové ekonomiky. A právě ty se v dubnu začaly množit. Ve Spojených státech prudce klesla spotřebitelská důvěra, což zpochybňuje výhled domácí poptávky. V Číně, která je největším světovým dovozcem ropy, aktivita továren sklouzla do největšího útlumu od prosince 2023. Tento dvojitý zásah – z USA i z Číny – posílil obavy, že obchodní válka mezi oběma velmocemi začíná mít reálný dopad na globální spotřebu energie. Zejména čínský průmysl čelí důsledkům tvrdé celní politiky Trumpovy administrativy. Prezident USA zavedl cla, která u některých typů čínského zboží dosahují až 145 %, což označil za „skoro embargo“. V rozhovoru pro ABC News uvedl, že Čína si tato cla „zaslouží“ a že nevěří, že by americké spotřebitele čekaly těžké časy. Jeho výrok ale vyvolal rozpaky na trhu, protože právě zvýšené ceny a nižší dostupnost zboží z Číny mohou ovlivnit výrobu i spotřebu v USA – a tím pádem i spotřebu ropy. Současně se ale změnila i situace na straně nabídky. Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci sdružení pod hlavičkou OPEC+ v dubnu oznámili překvapivé rozhodnutí – od května plánují zvýšit produkci o 411 000 barelů denně. Tento krok byl nečekaný, protože původní plán počítal s pomalejším uvolňováním produkčních limitů. Analytici z JPMorgan Chase upozornili, že OPEC+ může na svém zasedání 5. května urychlit plánované navýšení dodávek, což by dále zatížilo již tak přebytkový trh. Výzkumník Robert Rennie z Westpac Banking Corp. uvedl, že ropa Brent zřejmě míří zpět do pásma 60 až 65 dolarů za barel, a to zejména kvůli oživení vývozu z Kazachstánu a rostoucí nabídce od producentů mimo OPEC. Očekává, že v příštích šesti až osmi týdnech dojde ke zvýšení zásob a zrychlení toku ropy do globálních skladů. Tato očekávání již částečně potvrzují data z amerického trhu, kde komerční zásoby ropy podle odhadů minulý týden vzrostly o 3,8 milionu barelů. Mírný nárůst zaznamenalo i klíčové ropné centrum v Cushingu v Oklahomě. Oficiální údaje měly být zveřejněny později během středy, ale trh již na odhady reagoval s obavami z nadbytku suroviny. Vivek Dhar, analytik australské Commonwealth Bank, varoval, že dodávková politika OPEC+ představuje jedno z největších rizik pro budoucí vývoj cen ropy. Podle něj se trhy oprávněně obávají, že aliance může pokračovat v navyšování produkce i nad rámec již oznámených plánů, což by mohlo ceny stlačit ještě níže. Historie ukazuje, že ropa je náchylná k extrémním měsíčním výkyvům. Během pandemického dubna 2020 dokonce ropa WTI krátkodobě dosáhla záporných hodnot, ale paradoxně tehdy Brent zakončil měsíc růstem. V porovnání s tím současný dubnový propad působí méně dramaticky, ale je o to závažnější, že přichází v době, kdy by globální poptávka po energii měla růst s ohledem na oživení ekonomiky po pandemii. Místo toho ale dochází k jejímu opětovnému zpomalení – tentokrát kvůli politickým rozhodnutím a geopolitickým třenicím. Dopad tohoto dubnového vývoje se může přelít i do dalších měsíců. Pokud se OPEC+ nerozhodne znovu omezit produkci a pokud obchodní napětí mezi USA a Čínou nebude zmírněno, lze očekávat pokračující volatilitu. Trhy se tak budou muset vyrovnat nejen s převisem nabídky, ale i s nejistotou na straně poptávky – což je pro cenu ropy toxická kombinace.