Klíčové body

Cena zlata přesáhla 3 400 USD, ale její růst zůstává bez jasného ekonomického vysvětlení
Teorie o dedolarizaci nemají dostatek dat k potvrzení vlivu na trh se zlatem
Historické souvislosti ukazují, že zlato není spolehlivým zajištěním proti krizím

Jedním z hlavních hlasů v této debatě je Claude Erb, bývalý komoditní manažer společnosti TCW a spoluautor studie z roku 2012 s profesorem Campbellem Harveym z Dukeovy univerzity. Jejich analýza tehdy předpověděla pokles ceny zlata, a historie jim dala za pravdu – zlato v následujících pěti letech ztratilo přes 40 % své hodnoty v nominálním vyjádření.

Erb dnes upozorňuje, že žádné objektivně prokazatelné vysvětlení růstu ceny zlata neexistuje. Investoři se podle něj musejí naučit přijímat nejistotu a neklást si falešné iluze jistoty – přístup, který nazývá „epistemickou pokorou“.

Návrat k dlouhodobému průměru není spolehlivým ukazatelem

Jedna z populárních teorií říká, že pokud cena zlata výrazně překračuje svůj historický poměr k indexu spotřebitelských cen, je pravděpodobný její návrat zpět k průměru. Tento argument stál i za závěry studie z roku 2012, podle které zlato mělo poklesnout – a skutečně pokleslo. Dnes je tento poměr znovu rekordní, přesahuje hodnotu 10, zatímco dlouhodobý průměr činí přibližně 4.

Problémem však je, že statistická významnost tohoto poměru je velmi slabá. Podle analýzy lze z tohoto vztahu vysvětlit jen asi 7 % budoucích výnosů zlata. Jinými slovy, více než 90 % vývoje ceny zlata během následujících deseti let nemá se současným poměrem k inflaci nic společného.

Zlato bývá tradičně považováno za zajištění proti inflaci. Erb a Harvey však zjistili, že v krátkodobém a střednědobém horizontu je jeho reálná cena velmi volatilní. Profesor Harvey podotýká, že pokud má být zlato s 15% volatilitou nástrojem proti inflaci s volatilní kolem 2 %, musí nutně docházet k výrazným nesouladům – a zajištění tím pádem nebude spolehlivé.

Další teorií je zlato jako zajištění proti poklesům na akciových trzích. Ani tento vztah však není konzistentní – v období 12 medvědích trhů od roku 1980 cena zlata vzrostla v šesti případech a v šesti klesla. Statistická opora pro tento argument tedy opět chybí.

Spojitost mezi zlatem a dolarem je stále nepřesvědčivá

Často se uvádí, že zlato představuje ochranu proti oslabení amerického dolaru. I zde ale data ukazují, že měsíční změny v ceně zlata a změny dolarového indexu (DXY) vykazují korelaci pouze 7 %. To znamená, že hodnota dolaru vysvětluje jen velmi malou část cenového vývoje zlata.

Podobně málo průkazná je teorie, že zlato těží z obav o ztrátu statusu dolaru jako světové rezervní měny. Tato hypotéza se objevila po roku 2022, kdy západní vlády zmrazily rezervy ruské centrální banky. Spekulace se posílily také s úvahami o zavedení „dluhopisů století“, které by mohly znamenat praktický bankrot USA.

I když tyto události mohou zvyšovat nejistotu a poptávku po alternativách k dolaru, reálné tržní ukazatele tomu zatím příliš nenasvědčují. Joseph Kalish ze společnosti Ned Davis Research upozorňuje, že například poslední aukce amerických desetiletých dluhopisů zaznamenala rekordní zájem zahraničních investorů. A žádné známky finančního napětí na trhu amerického státního dluhu zatím nejsou patrné.

A co častý argument o zvýšené držbě zlata Čínou? Podle Clauda Erba jsou data z autoritativních zdrojů velmi omezená a nelze je nezávisle ověřit. Pokud nelze měřit dedolarizaci, nelze ani přesně vyhodnotit její vliv na cenu zlata.

Spekulativní aktivum i v době globálních nejistot

Zlato je z historického i současného pohledu aktivem, které je výrazně ovlivněno emocemi, nejistotou a spekulacemi. Ačkoliv aktuální růst může být důvodem k optimismu, většina argumentů pro pokračování býčího trhu nemá dostatečně silnou empirickou oporu. Vzhledem k tomu je potřeba k investování do zlata přistupovat s rozvahou.

Investiční filozofie, kterou zastává Claude Erb, staví na vědomí omezené poznatelnosti a odmítá přehnanou důvěru v modely či predikce. Zlato může i nadále sloužit jako diverzifikační prvek portfolia – ale sázka na jeho růst je a vždy byla spekulací. A právě dnes, uprostřed geopolitických a ekonomických turbulencí, to platí dvojnásob.

Přestože mnozí investoři doufají v pokračující býčí trh, žádná z běžně uváděných teorií růstu ceny zlata není objektivně prokazatelná. V realitě jde často o víru, nikoli o pevná data – a právě to činí investování do zlata výzvou.Jedním z hlavních hlasů v této debatě je Claude Erb, bývalý komoditní manažer společnosti TCW a spoluautor studie z roku 2012 s profesorem Campbellem Harveym z Dukeovy univerzity. Jejich analýza tehdy předpověděla pokles ceny zlata, a historie jim dala za pravdu – zlato v následujících pěti letech ztratilo přes 40 % své hodnoty v nominálním vyjádření.Erb dnes upozorňuje, že žádné objektivně prokazatelné vysvětlení růstu ceny zlata neexistuje. Investoři se podle něj musejí naučit přijímat nejistotu a neklást si falešné iluze jistoty – přístup, který nazývá „epistemickou pokorou“.Návrat k dlouhodobému průměru není spolehlivým ukazatelemJedna z populárních teorií říká, že pokud cena zlata výrazně překračuje svůj historický poměr k indexu spotřebitelských cen, je pravděpodobný její návrat zpět k průměru. Tento argument stál i za závěry studie z roku 2012, podle které zlato mělo poklesnout – a skutečně pokleslo. Dnes je tento poměr znovu rekordní, přesahuje hodnotu 10, zatímco dlouhodobý průměr činí přibližně 4.Problémem však je, že statistická významnost tohoto poměru je velmi slabá. Podle analýzy lze z tohoto vztahu vysvětlit jen asi 7 % budoucích výnosů zlata. Jinými slovy, více než 90 % vývoje ceny zlata během následujících deseti let nemá se současným poměrem k inflaci nic společného.Zlato bývá tradičně považováno za zajištění proti inflaci. Erb a Harvey však zjistili, že v krátkodobém a střednědobém horizontu je jeho reálná cena velmi volatilní. Profesor Harvey podotýká, že pokud má být zlato s 15% volatilitou nástrojem proti inflaci s volatilní kolem 2 %, musí nutně docházet k výrazným nesouladům – a zajištění tím pádem nebude spolehlivé.Další teorií je zlato jako zajištění proti poklesům na akciových trzích. Ani tento vztah však není konzistentní – v období 12 medvědích trhů od roku 1980 cena zlata vzrostla v šesti případech a v šesti klesla. Statistická opora pro tento argument tedy opět chybí.Spojitost mezi zlatem a dolarem je stále nepřesvědčiváČasto se uvádí, že zlato představuje ochranu proti oslabení amerického dolaru. I zde ale data ukazují, že měsíční změny v ceně zlata a změny dolarového indexu vykazují korelaci pouze 7 %. To znamená, že hodnota dolaru vysvětluje jen velmi malou část cenového vývoje zlata.Podobně málo průkazná je teorie, že zlato těží z obav o ztrátu statusu dolaru jako světové rezervní měny. Tato hypotéza se objevila po roku 2022, kdy západní vlády zmrazily rezervy ruské centrální banky. Spekulace se posílily také s úvahami o zavedení „dluhopisů století“, které by mohly znamenat praktický bankrot USA.I když tyto události mohou zvyšovat nejistotu a poptávku po alternativách k dolaru, reálné tržní ukazatele tomu zatím příliš nenasvědčují. Joseph Kalish ze společnosti Ned Davis Research upozorňuje, že například poslední aukce amerických desetiletých dluhopisů zaznamenala rekordní zájem zahraničních investorů. A žádné známky finančního napětí na trhu amerického státního dluhu zatím nejsou patrné.A co častý argument o zvýšené držbě zlata Čínou? Podle Clauda Erba jsou data z autoritativních zdrojů velmi omezená a nelze je nezávisle ověřit. Pokud nelze měřit dedolarizaci, nelze ani přesně vyhodnotit její vliv na cenu zlata.Spekulativní aktivum i v době globálních nejistotZlato je z historického i současného pohledu aktivem, které je výrazně ovlivněno emocemi, nejistotou a spekulacemi. Ačkoliv aktuální růst může být důvodem k optimismu, většina argumentů pro pokračování býčího trhu nemá dostatečně silnou empirickou oporu. Vzhledem k tomu je potřeba k investování do zlata přistupovat s rozvahou.Investiční filozofie, kterou zastává Claude Erb, staví na vědomí omezené poznatelnosti a odmítá přehnanou důvěru v modely či predikce. Zlato může i nadále sloužit jako diverzifikační prvek portfolia – ale sázka na jeho růst je a vždy byla spekulací. A právě dnes, uprostřed geopolitických a ekonomických turbulencí, to platí dvojnásob.