Americký prezident tvrdí, že se země snaží Ameriku „podrazit“, zatímco Čína se snaží posílit vztahy s obchodními partnery Si Ťin-pching vyzývá k jednotě proti americkému „šikanování“ v reakci na Trumpova cla Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval Vietnam ke spolupráci proti tomu, co označil za „jednostranné šikanování“, čímž zjevně reagoval na vlnu vysokých cel uvalených americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Si vystoupil při své návštěvě Hanoje, kde se setkal s novým šéfem vietnamské komunistické strany To Lamem. Podle čínské státní tiskové agentury Sin-chua šlo o součást první letošní zahraniční cesty čínského prezidenta, jejímž cílem je posílit vztahy s klíčovými obchodními partnery v jihovýchodní Asii a současně čelit tlaku vyvolanému americkými obchodními opatřeními. Si během setkání prohlásil, že „čínský megatrh je pro Vietnam vždy otevřený“ a že Peking bude nadále podporovat socialistickou cestu Vietnamu přizpůsobenou jeho specifickým národním podmínkám. Zdůraznil „kamarádství plus bratrství“ mezi oběma zeměmi a vyzval k větší koordinaci v oblasti zahraniční politiky, obrany a veřejné bezpečnosti. Vysoká cla jako geopolitická výzva Trumpova celní politika tvrdě dopadla jak na Čínu, tak na Vietnam – dvě klíčové ekonomiky závislé na exportu do USA. Washington uvalil na čínské výrobky až 145% clo, zatímco Vietnam čelí 46% clům, i když s 90denním odkladem. Spojené státy rovněž obvinily některé země jihovýchodní Asie, že se staly kanálem pro čínský reexport, čímž čínské firmy obcházejí americká cla. Si vyzval ke společnému postupu proti „jednostranným a šikanózním praktikám“ a apeloval na potřebu ochrany globálního systému volného obchodu i udržení stability průmyslových a dodavatelských řetězců. V souvislosti s tím byly během jeho návštěvy ve Vietnamu podepsány desítky dohod o spolupráci, včetně rozvoje železniční infrastruktury. Vietnam se tak ocitá ve složité situaci. Na jednu stranu se snaží udržovat dobré vztahy s USA, které jsou jeho důležitým obchodním partnerem i geopolitickým spojencem, na druhou stranu čelí sílícímu tlaku ze strany čínské diplomacie, která zdůrazňuje společný ideologický základ a slibuje hospodářské výhody. Trumpova reakce a postoj k Asii Na setkání čínských a vietnamských představitelů reagoval Donald Trump s tím, že tyto země „se snaží přijít na to, jak to Spojeným státům natřeme“. Zároveň zdůraznil, že „neobviňuje Čínu ani Vietnam“, čímž signalizoval, že hlavním terčem jeho kritiky jsou jiné části světa – především Evropská unie. Trump tvrdě napadl EU s tím, že byla vytvořena, aby „podrazila Spojené státy“, a zkritizoval její politiku odvetných cel na americkou ocel a hliník. Americký prezident tak opakovaně dává najevo, že očekává, že zahraniční lídři kapitulují před jeho celní ofenzivou a přistoupí na obchodní dohody výhodné pro USA. Zatímco Vietnam naznačil ochotu k jednání s Washingtonem, Čína pod vedením Si Ťin-pchinga dává jasně najevo, že ustupovat nebude. Tento postoj představuje výzvu pro americkou strategii vůči Asii, která se snaží upevnit spojenectví s regionem jako protiváhu rostoucímu čínskému vlivu. Dopady celní politiky na jihovýchodní Asii Země jako Vietnam, Kambodža, Bangladéš a další vývozní ekonomiky jihovýchodní Asie byly americkými cly zasaženy nejtvrději. Vzhledem k jejich obchodním deficitům vůči USA čelí jedněm z nejvyšších sazeb. Administrativa prezidenta Trumpa navíc zpochybnila jejich roli v globálních dodavatelských řetězcích, zejména v souvislosti s obcházením cel přes čínské subdodavatele. Vlády těchto zemí varují, že obchodní válka mezi USA a Čínou ohrožuje jejich ekonomiky, které jsou z velké části závislé na vývozu zboží do obou velmocí. Růst jejich HDP by mohl výrazně zpomalit, pokud cla povedou k poklesu poptávky nebo přesměrování obchodních toků. Současně sílí obavy, že zvýšené napětí může podnítit větší přiblížení k Číně, a to i v zemích, které se dříve snažily diverzifikovat své strategické vazby směrem k USA. Si Ťin-pching na svém turné kromě Vietnamu navštíví i Malajsii a Kambodžu. Jde o zřetelný diplomatický signál, že Čína se snaží zpevnit svou pozici v regionu v době, kdy je americká obchodní politika vnímána jako nepředvídatelná a konfrontační. Začátkem týdne Si v jiném projevu varoval, že obchodní války „nepřinesou žádné vítěze“ a že mnohostranný obchodní systém je základem globální prosperity. Z jeho slov vyplývá, že Čína se snaží vystupovat jako ochránce otevřeného mezinárodního obchodu, zatímco Trumpova administrativa se profiluje jako síla narušující zavedený pořádek. Vzhledem k tomu, že USA i Čína soupeří o vliv v Asii, bude klíčové sledovat, jak se jednotlivé země regionu rozhodnou balancovat mezi výhodami spojenectví s Washingtonem a tlakem na udržení přístupu k čínskému trhu. Vliv cla na mezinárodní vztahy v jihovýchodní Asii tak zůstává jedním z nejvýznamnějších důsledků probíhající globální obchodní konfrontace.