Nadcházející výsledková sezóna za první čtvrtletí bude zcela ve znamení Trumpových cel a jejich možného dopadu na americkou ekonomiku. Zatímco ještě nedávno se očekával mírný růst zisků, náhlé změny v obchodní politice Spojených států vyvolaly vlnu nejistoty napříč trhy. Společnosti od bank až po aerolinky tak budou v nadcházejících týdnech reportovat nejen čísla, ale také komentovat, co tato nová situace znamená pro jejich další vývoj. Americká cla narušují predikce i důvěru investorů Prezident Donald Trump označil nová cla za „osvobození“, ale pro většinu firem a investorů představují spíše zdroj nejistoty. Nové opatření zavádí globální clo ve výši 10 % a vyšší sazby na dovoz z konkrétních zemí, jako jsou Čína nebo Vietnam. Tím se celková americká celní sazba vyšplhala z loňských 2,5 % až na úroveň okolo 22 %, což je nejvyšší hodnota od začátku 20. století. Podle ekonoma společnosti Fitch Ratings Olu Sonoly tato změna zásadně ovlivní nejen americkou, ale i globální ekonomiku. Pokud budou cla platit delší dobu, většinu ekonomických předpovědí bude podle něj možné „vyhodit z okna“. Důsledky už se začínají projevovat. Spotřebitelská důvěra klesla, investiční aktivita zpomalila a výrobci jsou skeptičtější. Přestože Wall Street očekává, že zisky firem z indexu S&P 500 za první čtvrtletí meziročně vzrostou o 7 %, jde spíše o dozvuk předchozího období. V posledních třech měsících totiž analytici své odhady zisků výrazně snížili. Data společnosti FactSet ukazují, že mezi koncem prosince a března klesly predikce zisku na akcii o 4,2 %, což je více než pětiletý, desetiletý i patnáctiletý průměr. I když nejde o bezprecedentní vývoj, nálada na trzích se změnila výrazně rychleji, než bylo běžné. Důsledky cel pociťují aerolinky, banky i technologické firmy Cla se začínají promítat do konkrétních rozhodnutí firem. Například společnost Nintendo (NTDOY) odložila předobjednávky nové konzole Switch 2 kvůli nejistotě ohledně obchodních podmínek. Stejně tak společnosti jako Klarna nebo StubHub odložily své plánované vstupy na burzu. Tento přístup odráží širší nervozitu, která panuje napříč odvětvími. Banky, které tradičně reportují výsledky mezi prvními, se musí připravit na otázky ohledně růstu úvěrů, obchodní aktivity a platební schopnosti firemních klientů. JPMorgan (JPM), Wells Fargo (WFC) nebo Morgan Stanley (MS) budou pod drobnohledem nejen kvůli číslům, ale hlavně kvůli komentářům ke stavu ekonomiky. Jamie Dimon z JPMorgan již dříve varoval, že nejistota plynoucí z obchodní politiky může výrazně ovlivnit chování amerických korporací. I když podle něj cla sama o sobě nepřimějí spotřebitele změnit návyky, mohou zásadně ovlivnit rozhodování firem. Letecké společnosti čelí vlastní výzvě. Delta Air Lines (DAL) již snížila výhled na první čtvrtletí a upozornila na dopad makroekonomické nejistoty na spotřebitelské výdaje i firemní cestování. Analytici očekávají, že i ostatní aerolinky mohou po zveřejnění výsledků následovat a dále revidovat své odhady pro rok 2025. Delta i United Airlines (UAL) patřily v březnu k nejhůře hodnoceným titulům v indexu S&P 500, což ukazuje na rostoucí skepsi investorů. Náklady rostou, firmy hledají úspory a tlačí na efektivitu Vedle přímého dopadu cel na dodavatelské řetězce a ceny vstupů se pro firmy otevírá otázka, jak nové náklady promítnout do cen pro zákazníky. Výrobci, prodejci i poskytovatelé služeb musí rozhodovat, které náklady absorbují a které přenesou dál. Ceny produktů, jako je oblečení, potraviny, alkohol nebo pojištění, tak mohou růst, což může dále omezit kupní sílu domácností. Podniky proto stále častěji hledají cesty, jak optimalizovat své výdaje. Podle Shannona Copelanda ze společnosti SIB, která radí firmám s efektivním řízením nákladů, narůstá zájem o přezkoumání i zdánlivě drobných výdajů, jako jsou bankovní poplatky nebo poplatky za kreditní karty. Firmy čelí nejen tlaku konkurence a inflace, ale i nutnosti udržet zaměstnance a inovovat – a cla k tomuto tlaku přidávají další vrstvu složitosti. Některé společnosti při hovorech o výsledcích zdůrazňují svou schopnost rychle reagovat díky existujícím továrnám v USA. Přesun výroby však není jednoduché rozhodnutí. Jak upozorňuje ekonomka Nirupama Rao z Michiganské univerzity, podniky při zvažování nových investic zohledňují dlouhodobé náklady a změna výrobního umístění je náročný a zdlouhavý proces.