Tento dramatický krok ze strany administrativy Donalda Trumpa vyvolal mezi investory obavy z narušení globálního obchodu, možné recese a širších ekonomických otřesů. Výsledkem byla masivní poptávka po zlatě jako bezpečném přístavu, která okamžitě zvýšila jeho cenu.

V průběhu asijského obchodování vzrostla spotová cena zlata o 1,6 % na 3 031,02 USD za unci, přičemž červnové futures na zlato přidaly ještě více – 1,9 % na 3 046,61 USD za unci. Tento skok přichází jen několik dní poté, co se cena zlata krátkodobě propadla pod hranici 3 000 USD za unci – nejníže od 13. března. Tehdy totiž investoři prodávali zlato, aby pokryli ztráty na jiných trzích, jež zažily prudké výprodeje. Nyní se ale nálada opět obrátila ve prospěch drahých kovů.

Cla míří napříč kontinenty

Trumpova nová celní opatření jsou výjimečně rozsáhlá. Hlavní pozornost směřuje na 104% kumulativní clo na dovoz z Číny, které vzniklo kombinací dřívějších cel a nově oznámeného 50% zvýšení. Vedle Číny byla zasažena také Evropská unie (20 % clo), Japonsko (24 %), Vietnam (46 %), Jižní Korea (25 %) a Tchaj-wan (32 %). Tento krok okamžitě rozkolísal finanční trhy, protože zcela přehodnocuje dosavadní pravidla mezinárodního obchodu.

Největší obavy však panují ohledně vztahů mezi USA a Čínou. Den před zavedením nových cel označilo čínské ministerstvo obchodu americké kroky za „nepřijatelné“ a slíbilo odvetu, pokud Washington neustoupí. Investoři se proto právem obávají dalšího vyhrocení konfliktu, které by mohlo mít široké důsledky pro globální růst.

Slabý dolar podpořil drahé kovy

Zlato navíc těží z vývoje na měnových trzích. Index amerického dolaru se během úterní asijské seance propadl o 0,7 % na šestiměsíční minimum, což činí nákupy zlata levnějšími pro držitele jiných měn. Tento faktor posiluje zájem investorů o drahé kovy, a to nejen o zlato. Stříbro vzrostlo o 1,8 % na 30,210 USD za unci, zatímco platina přidala 0,5 % a dosáhla ceny 916,65 USD za unci. Tyto pohyby potvrzují, že nervozita na trzích se netýká pouze zlata, ale zasahuje celé spektrum bezpečných komodit.

Měď jako signál rizika

Opačný vývoj ale zaznamenala měď, což je kov vnímaný jako barometr ekonomického zdraví. Vzhledem k tomu, že Čína je největším světovým spotřebitelem mědi, jakýkoli dopad na její ekonomiku se okamžitě promítá do cen. Po vyhlášení cel tak cena mědi na londýnské burze klesla o 0,6 % na 8 595 USD za tunu, zatímco americké květnové futures oscilovaly kolem 4,1512 USD za libru. Tento vývoj ukazuje, že trhy očekávají pokles čínské průmyslové aktivity, což může mít dominový efekt na celou globální poptávku po surovinách.

Výhled do dalších dnů

Důležité nyní bude, jaké další kroky podnikne Čína a jak bude reagovat Federální rezervní systém. Investoři spekulují, zda by Fed mohl v případě prohlubující se krize přehodnotit svou měnovou politiku. Objevují se i názory, že by růst rizika recese mohl přinutit centrální banku zaujmout opatrnější postoj k případnému snižování úrokových sazeb. Trhy zároveň čekají, zda se objeví náznaky možné deeskalace obchodního napětí, která by mohla krátkodobě zmírnit nejistotu.

Zlato tak zůstává v centru pozornosti jako nástroj ochrany proti volatilitě a geopolitickým rizikům. I když je jeho vývoj krátkodobě ovlivňován výkyvy na měnových trzích a pohyby spekulativních investorů, dlouhodobé fundamenty zatím hrají ve prospěch jeho dalšího růstu. Pokud obchodní válka mezi USA a Čínou skutečně přejde do nové fáze, může se zlato opět přiblížit, nebo dokonce překonat historická maxima, která stanovilo jen před několika týdny.