Spotové zlato stouplo o 0,7 % na 3 002,68 USD za unci poté, co v předchozích dnech kleslo na třítýdenní minimum, a to pod hranici 3 000 dolarů, poprvé od 13. března.

Tento pokles byl z velké části způsoben likvidací pozic ze strany investorů, kteří potřebovali pokrýt ztráty na jiných finančních trzích, především v oblasti akcií a dluhopisů. Jak uvedli analytici společnosti ING, zlato sice tradičně funguje jako bezpečný přístav v období nejistoty, ale ve chvílích prudkých tržních výprodejů bývá často prodáváno společně s jinými aktivy.

V pondělí však nastal obrat. Futures na zlato s expirací v červnu vzrostly o 1 % na 3 024 USD za unci, čímž zahájily obrat od předešlé seance. Klíčovým impulzem se stalo nové prohlášení prezidenta Trumpa, který pohrozil zavedením dodatečného 50% cla na čínské zboží, pokud Peking neodvolá své nedávno zavedené 34% clo na americký dovoz.

Tento eskalující obchodní konflikt vyvolal vlnu obav z možné plnohodnotné obchodní války, která by mohla silně narušit globální obchodní toky a zpomalit růst světové ekonomiky. V reakci na to čínské ministerstvo obchodu vydalo ostré prohlášení, ve kterém slíbilo, že bude „bojovat až do konce“, pokud USA své celní hrozby uskuteční.

Zlato tak opět potvrdilo svou roli pojistky proti nejistotě. Jak uvedli analytici ING, pondělní pokles cen byl pravděpodobně pouze krátkodobý a nelze očekávat trvalý ústup zájmu o zlato. Naopak, geopolitické napětí a nejistota kolem celní politiky dál posilují jeho atraktivitu. Zároveň upozorňují, že centrální banky po celém světě pokračují v nákupech zlata, právě kvůli snaze diverzifikovat rezervy a chránit se před finanční nestabilitou.

Ke vzestupu zlata přispívá také slabší americký dolar, který v úterý během asijského obchodování oslabil o 0,4 %. Dolar, který je standardně považován za bezpečné aktivum, začíná podle některých analytiků ztrácet důvěru investorů, a to zejména kvůli nepředvídatelné zahraniční politice a fiskální neukázněnosti USA.

Současně sílí sázky na to, že Federální rezervní systém USA přistoupí ke snižování úrokových sazeb, což by dále podpořilo poptávku po drahých kovech. Nižší úrokové sazby totiž snižují alternativní náklady držby zlata, které nenese žádný úrok.

Vedle zlata se dařilo také dalším drahým kovům. Futures na stříbro vzrostly o 1,3 % na 29,97 USD za unci a platina si připsala 0,5 % na 919 USD. Investoři tak v reakci na rostoucí globální nejistotu rozšiřují své alokace nejen do zlata, ale i do dalších kovů, které považují za ochranu proti tržní volatilitě.

Dění na trzích s kovy doplnily také pohyby na trhu s mědí. Ceny mědi v úterý rostly, a to v očekávání, že Čína přijde s novým stimulačním balíčkem na podporu své ekonomiky, která čelí tlaku Trumpových cel. Podle zprávy agentury Bloomberg diskutovali čínští představitelé o možnosti rychle zavést opatření na podporu spotřeby a stabilizaci trhu.

Na Londýnské burze kovů (LME) benchmarkové futures na měď vzrostly o 0,5 % na 8 783,50 USD za tunu, zatímco americké futures na měď s expirací v květnu klesly mírně o 0,3 % na 4,3165 USD za libru. Obchodníci však upozorňují, že obavy z obchodních bariér a možného zpomalení výroby v Číně mohou růst cen mědi omezit.

Celkově se tržní atmosféra dál nese ve znamení napětí a opatrnosti. Zlato se nadále profiluje jako hlavní zajištění proti riziku a ztrátě důvěry v tradiční měny. Kombinace geopolitických konfliktů, hrozby obchodní války a nejistoty kolem měnové politiky vytváří prostředí, ve kterém zlato neztrácí na lesku, naopak může nadále růst.

Pokud bude konfrontační tón mezi USA a Čínou pokračovat a globální trhy zůstanou pod tlakem, lze očekávat, že zájem o drahé kovy poroste. Investoři, centrální banky i jednotlivci totiž v nestabilních časech hledají to jediné, co považují za skutečnou hodnotu – fyzické zlato.