Zpomalení americké ekonomiky začíná být stále patrnější nejen v datech, ale i v každodenní realitě. Prázdné regály, vývěsky „Na pronájem“ a rostoucí počet propuštěných pracovníků jsou jasnými signály, že se Spojené státy mohou už během léta propadnout do recese. Zpomalení obchodního toku, vyvolané především celní politikou administrativy Donalda Trumpa, se začíná viditelně promítat do spotřebitelského trhu, výroby i zaměstnanosti. Ekonomika Spojených států je z velké části závislá na maloobchodní spotřebě, která tvoří přibližně 70 % HDP. Aktuální situace však ukazuje, že právě tato oblast začíná být jednou z nejvíce ohrožených. Mnohé kontejnery, které běžně proudily z Asie do amerických přístavů, zůstávají prázdné nebo jejich přeprava vázně. Poptávka po kontejnerovém prostoru z Číny je podle dostupných údajů o 60 až 65 % nižší, než by odpovídalo běžnému provozu. Regály se vyprazdňují, zaměstnavatelé propouštějí Obchodníci po celé zemi již nyní pozorují, že zboží se na pulty dostává v menším množství a s většími obtížemi. Výzvy typu „kupte si to, dokud to je“ nejsou jen reklamním trikem, ale odrazem skutečného nedostatku. Prázdné police v obchodech jako Dollar Tree, Walmart či Target jsou prvním hmatatelným důsledkem narušených dodavatelských řetězců. Nejde však jen o zboží. Bez produktů, které by mohli prodávat, začínají maloobchodní řetězce propouštět zaměstnance. Tento sektor přitom zajišťuje až 10 % všech pracovních míst ve Spojených státech. A dopady jdou ještě dál – malé podniky, které nemají k dispozici komponenty či hotové výrobky, nemohou pokračovat v činnosti a mnohé z nich musejí ukončit provoz. Tím dochází k multiplikačnímu efektu – každé zrušené pracovní místo snižuje spotřebu a dále brzdí ekonomickou aktivitu. Podle společnosti Challenger, Gray & Christmas bylo v březnu zrušeno přes 275 000 pracovních míst, z toho více než 216 000 na úrovni federální vlády, včetně nově zřízeného Ministerstva pro efektivitu vlády (DOGE) pod vedením Elona Muska. Tato čísla zatím nejsou plně zohledněna ve statistikách Úřadu pro statistiku práce, ale trend je zjevný. Nejistota, zadrhnutá výroba a hrozící politické chyby Americká ekonomika je postavena na toku mezd a federálních výdajích, které podporují spotřebu. Jakmile dojde k jejich narušení – ať už propouštěním, nižšími příjmy nebo výpadky v dodávkách – ekonomika ztrácí dynamiku. K tomu se přidává nejistota vyvolaná chaotickým přístupem Trumpovy administrativy ke clům a obchodním dohodám, která paralyzuje rozhodování firem. V oblasti výroby je navíc složité nahradit stávající dodavatele. Mnohé komponenty jsou specifické a přechod k americkým výrobcům by vyžadoval nejen čas, ale i podrobné výkresy a technologické přizpůsobení. Takový přechod je nákladný a rizikový, a pro mnoho firem v praxi neproveditelný. V přechodném období by tak musely být zastaveny výrobní linky, propouštěli by se zaměstnanci a utrpěly by celé místní komunity, často právě v těch státech, které tradičně volí republikány. Trumpova obchodní strategie navíc přináší geopolitické napětí. Prezident Jerome Powell drží úrokové sazby beze změny, což podle Trumpa brzdí ekonomiku. Avšak ani případné nové obchodní dohody, které Trump slibuje, nebudou mít zásadní význam, pokud se nebudou týkat klíčových partnerů – tedy Kanady, Mexika, Číny, Japonska, Jižní Koreje nebo EU. Místo toho se objevují spekulace, že dohody budou uzavírány se zeměmi s minimálním obchodním významem pro USA, jako je Indie. Mezinárodní důsledky a dopad na trhy Ani na mezinárodní úrovni není situace pro Spojené státy příznivá. Čína, která má tento víkend jednat s USA v Ženevě, podle všeho nespěchá na žádné konkrétní závěry. Pouhá přítomnost delegace nic nestojí, ale posiluje pozici Pekingu jako ochotného partnera. Čína navíc dobře ví, že USA nejsou jejím jediným významným partnerem. Pokud by se rozhodla odprodat část svých amerických státních dluhopisů, mohla by tím oslabit dolar, zvýšit krátkodobé úrokové sazby a podkopat akciové a dluhopisové trhy ve Spojených státech. Zároveň může Čína zvažovat přesměrování obchodu a výroby do jiných částí světa, čímž by omezila závislost na americkém trhu. Tím by oslabila pozici USA nejen ekonomicky, ale i geopoliticky. Snahy Trumpovy administrativy o ekonomickou izolaci Číny se tak mohou obrátit proti samotným Spojeným státům. Na domácí scéně pak visí otazník nad daňovými škrty z roku 2017, které výrazně zvýhodňují korporace a bohaté. Jejich prodloužení bude pravděpodobně narážet na odpor kvůli nutným škrtům ve zdravotnictví a sociální oblasti. Zvyšování daní pro nízkopříjmové skupiny by navíc mohlo vyvolat politickou nevoli a ohrozit podporu republikánů před volbami. Trump přitom stále staví svůj ekonomický přístup na mikroekonomických principech, bez pochopení širších makroekonomických souvislostí. Historie přitom ukazuje, že podobná politika vedla ve 30. letech k Velké hospodářské krizi. Tehdy stejně jako dnes dominovala snaha o škrty a izolaci, zatímco poptávka klesala a ekonomika se propadala.