Bank of England se chystá snížit úrokové sazby a zahájit novou fázi uvolňování měnové politiky. Důvodem je rostoucí obava ze zpomalení britské i globální ekonomiky, které může být vyvoláno eskalací obchodních konfliktů, především kvůli americkým clům zavedeným prezidentem Donaldem Trumpem. Tato očekávaná reakce britské centrální banky přichází v citlivém geopolitickém a ekonomickém okamžiku a naznačuje měnící se priority měnové politiky v reakci na vnější šoky. BOE by podle očekávání měla ve čtvrtek snížit základní sazbu ze stávajících 4,5 % na 4,25 %. Podle průzkumu agentury Bloomberg s tím počítá všech 32 oslovených ekonomů. Zároveň dvacet z nich připouští, že by alespoň jeden člen měnového výboru mohl hlasovat pro ještě výraznější snížení o půl procentního bodu. Trhy tuto možnost zohledňují jako prakticky jistou a zároveň předpokládají i další snížení sazeb na červnovém zasedání. Centrální banka tak podle všeho stojí před prvním dvojím snížením sazeb v těsné návaznosti od roku 2009. Impulzem k tomuto obratu v politice je rychlé zhoršování růstového výhledu v důsledku obchodní války USA, která zvyšuje nejistotu, omezuje investice a zpomaluje globální obchodní toky. BOE své rozhodnutí oznámí netradičně ve 12:02 londýnského času, tedy o dvě minuty později než obvykle, aby uctila 80. výročí Dne vítězství v Evropě. Od loňského srpna banka snížila sazby již třikrát a od února je držela stabilní. Trumpova nová vlna cel ale přiměla trhy přehodnotit výhled a nyní očekávají, že sazby klesnou do konce roku až na 3,5 %. Jednotný postoj výboru a upravená prognóza růstu Podle dostupných informací se očekává, že čtvrteční rozhodnutí o snížení sazeb bude přijato jednomyslně, což odráží silnou podporu tzv. holubičího přístupu v rámci měnového výboru. Jen tři ekonomové oslovení agenturou Bloomberg očekávají, že by někdo mohl hlasovat pro ponechání sazeb beze změny. Silnou roli v této debatě sehrávají členové výboru jako Swati Dhingra a Alan Taylor, kteří dlouhodobě prosazují uvolněnější politiku. Zajímavý obrat předvedla i Catherine Mann, která ještě v únoru hlasovala pro výrazné snížení sazeb, ale v březnu už podpořila jejich zachování. Pozornost trhů se nyní upírá na Davea Ramsdena, viceguvernéra pro trhy, jehož postoj často signalizuje budoucí směřování politiky banky. BOE od února komunikuje směrem k investorům záměr „postupného a opatrného“ snižování sazeb. Změna tohoto slovníku – například vypuštění výrazu opatrně – by mohla signalizovat, že banka nyní vnímá hlavní riziko nikoliv v inflaci, ale v možném zpomalení ekonomiky. Cla prezidenta Trumpa zvyšují nejistotu ohledně budoucího vývoje Ve čtvrtek BOE rovněž zveřejní první plné zhodnocení dopadů Trumpových cel na britskou ekonomiku. Od posledního zasedání vyvolala nová americká opatření chaos na trzích, a to nejen kvůli plošným clům, ale i cíleným opatřením zaměřeným na konkrétní země. Trump sice některé z těchto opatření pozastavil, aby dal prostor vyjednávání, ale nejistota zůstává vysoká. Očekává se proto, že BOE představí několik scénářů dalšího vývoje, které mají ilustrovat široké rozpětí možných dopadů americké obchodní politiky. Podobně nedávno postupoval i britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost a Mezinárodní měnový fond. Jedním z klíčových závěrů je, že plnohodnotná obchodní válka by mohla britskou ekonomiku zasáhnout výrazněji, než se původně předpokládalo. Zároveň však tato situace zmírňuje inflační tlaky – například levnější čínské zboží by se mohlo přelít na britský trh, zatímco poptávka ve Spojených státech slábne. Guvernér Andrew Bailey již dříve varoval před „šokem růstu“ a členka výboru Megan Greene upozornila, že cla mohou naopak držet ceny ve Spojeném království nízko, což snižuje tlak na utahování měnové politiky. Nové prognózy a možné pokračování snižování sazeb BOE ve čtvrtek zveřejní svou pravidelnou čtvrtletní zprávu o měnové politice, kde aktualizuje projekce růstu a inflace. V krátkodobém horizontu sice byl růst lepší, než se čekalo, nicméně banka pravděpodobně sníží výhled na rok 2026, aby zohlednila dopady obchodních konfliktů. Ty již nyní mají deflační charakter, protože stlačily ceny energií a posílily libru vůči dolaru, čímž zlevnily dovoz. Další faktor, který může ovlivnit inflační výhled, je zvýšení příspěvků na sociální pojištění, které od dubna vstoupilo v platnost a mělo by mít výrazný dopad na náklady podniků. Otázkou zůstává, zda firmy budou schopny tyto náklady přenést na spotřebitele. Na trzích roste přesvědčení, že BOE bude ve snižování sazeb pokračovat – obchodníci nyní sázejí na čtyři čtvrtinová snížení v rámci zbývajících šesti zasedání v roce 2025. Od začátku tohoto cyklu v srpnu minulého roku banka snižovala sazby pravidelně každé druhé zasedání. Pokud k dalšímu snížení dojde i v červnu, půjde o výjimečnou situaci – naposledy BOE snížila sazby opakovaně během finanční krize v roce 2009 a v roce 2020 na počátku pandemie. Spekuluje se také o osudu programu kvantitativního zpřísňování (QT). Ten byl minulý měsíc dočasně pozastaven kvůli volatilním tržním podmínkám, které vyvolalo oznámení Trumpových cel. Obavy vyvolává možnost, že pokračující prodej aktiv by mohl vyvolat tlak na výnosy dluhopisů, což by bylo v rozporu se snahou banky o snížení sazeb.