Šest měsíců po představení takzvaného Ministerstva pro efektivitu vlády se zatím nepodařilo dosáhnout ani zlomku očekávaných úspor. Když Elon Musk na jaře loňského roku překvapil veřejnost odvážným slibem snížit federální rozpočet USA o 2 biliony dolarů, mnozí to považovali za přehnané, ale nadějné gesto. Zvláště když vystoupil bok po boku Donalda Trumpa před nadšeným davem v newyorské Madison Square Garden. Šest měsíců poté, co vzniklo Ministerstvo pro efektivitu vlády (DOGE), je však jasné, že naděje byly z velké části liché. Namísto hlubokých škrtů se hromadí důkazy o nesplněných slibech, účetních manipulacích a organizačním chaosu. Sliby vs. realita: papírové úspory a vypršelé smlouvy Oficiální prezentace Doge uvádí úspory ve výši 170 miliard dolarů, ale vyšetřování deníku Financial Times odhalilo, že jen malá část této sumy je ověřitelná. Velká část údajně ušetřených prostředků pochází z vypršených smluv, nebo dokonce ze smluv, které Doge nikdy nezměnil. Až třetina tvrzených úspor byla založena na právně nedostupných nebo nepodložených údajích. I tam, kde lze propojení dohledat, jsou výpočty sporné, a někdy i fakticky nesprávné. Muskovo rychlé odstoupení z vedení Doge tak nebylo překvapivé. Chaos ve federálních agenturách, unáhlené propouštění pracovníků a rozporuplné metody vyvolaly kritiku nejen od demokratů, ale i od republikánských spojenců. Trump, který původně iniciativu podporoval jako paralelu k projektu Manhattan, nakonec veřejně varoval před „používáním sekery namísto skalpelu“. Efektivita bez strategie: od propouštění k protestům Doge se zpočátku těšil široké podpoře veřejnosti, která dlouhodobě vnímá federální aparát jako neefektivní. I někteří demokraté, včetně Bernieho Sanderse, přivítali šanci redukovat zejména vojenské výdaje. Ale když začaly padat místa v agenturách jako USAID, FAA nebo VA, nálada se rychle změnila. Zkušení odborníci byli propouštěni, zatímco jejich pozice zaujali nezkušení kontraktoři z technologických firem. Veřejné protesty následovaly – zejména po smrtelné havárii letadla, kterou média spojovala se škrty v leteckém dozoru. Reakce byla tak silná, že i Trumpovi spojenci ve vládě, jako Scott Bessent či Marco Rubio, se od Doge distancovali. Iluze úspor a dlouhodobé škody Ze 170 miliard dolarů údajně ušetřených prostředků je podle nejdůvěryhodnějších analýz ověřitelných jen něco přes 12 miliard, přičemž i zde panují vážné pochybnosti. Například 1,4 miliardy dolarů, které měl Doge ušetřit na IT smlouvě pro ministerstvo obrany, se ukázaly jako nesprávně připsané. Smlouva byla zkrácena již v roce 2024, a nikoli zásluhou Doge, přičemž reálně bylo vynaloženo pouze 73 milionů dolarů. Muskovo hodnocení vlastní práce bylo zdrženlivé – přiznal, že Doge mohl být efektivnější, ale přesto věří, že došlo k pokroku. Podle ekonomů a analytiků jako Michael Cembalest z Morgan Stanley však Doge nesplnil očekávání a jeho chaotický přístup může zanechat hlubší stopy, než se dosud zdálo. Doge jako odstrašující příklad? Některé prvky programu Doge – jako snaha o audit výdajů, boj proti plýtvání a redukce byrokracie – měly potenciál oslovit širší spektrum voličů. Ale způsob, jakým byly škrty prováděny – rychle, nepřehledně a bez znalosti fungování úřadů – vyvolal rozsáhlý odpor napříč politickým spektrem. I analytici přiznávají, že se Musk i jeho tým pokusili řešit složitý problém bez dostatečné přípravy a strategie. V konečném důsledku Muskova politická mise skončila neúspěchem, a to nejen kvůli nerealistickým cílům, ale zejména kvůli neodbornému provedení, přehnané PR rétorice a ignoranci federálních struktur. Projekt Doge tak zůstává varováním, že technokratický přístup bez porozumění realitě veřejné správy může napáchat více škody než užitku. Závěrem lze říci, že iniciativa Doge, ač původně ambiciózní a veřejností vítaný, nedokázal naplnit sliby ani prokázat skutečné úspory. Nedostatečné řízení, zmatečné propouštění a politické důsledky z něj učinily spíše varování než vzor pro budoucí reformy vládních výdajů. Pojďme se na chvíli zamyslet, zda podobné snahy o efektivitu jsou opravdu vítané. Myšlenka je to samozřejmě chvályhodná, ukazuje se ale jako poměrně utopická.