Ve čtvrtek zaznamenaly ceny zlata v asijském obchodování mírný růst, a to zejména v reakci na varování Federálního rezervního systému (Fed) ohledně vývoje americké ekonomiky. Obavy z hospodářského zpomalení a nejasnosti ohledně dalšího směřování měnové politiky vyvolaly na trzích zvýšený zájem o bezpečná aktiva, mezi něž zlato tradičně patří. Tento pohyb byl však částečně omezen spekulacemi o nové obchodní dohodě, kterou plánuje oznámit americký prezident Donald Trump. Podle dostupných údajů vzrostla cena spotového zlata o 0,8 % na 3 389 USD za unci, zatímco futures na zlato s dodáním v červnu přidaly 0,1 % a obchodovaly se za 3 394,99 USD za unci v časných ranních hodinách středoevropského času. Tento vývoj přichází poté, co ve středu zlato zaznamenalo prudký pokles, vyvolaný oznámením o chystaných obchodních rozhovorech mezi Spojenými státy a Čínou. Investoři v reakci na tyto zprávy částečně přesunuli kapitál zpět do rizikovějších aktiv, ale přetrvávající nejistota způsobila, že se zájem o zlato rychle obnovil. Federální rezervní systém, jak se očekávalo, ponechal základní úrokovou sazbu beze změny. Nicméně předseda Fedu Jerome Powell ve svém prohlášení uvedl, že ekonomika čelí výrazné nejistotě, a to zejména kvůli ostře vedené obchodní válce s Čínou. Naznačil také, že Fed se snížením sazeb nijak nespěchá a bude vyčkávat na další data. Tento postoj je na jednu stranu považován za konzervativní, na druhou však signalizuje obavy z možného ochlazení růstu, což je fakt, který tradičně zvyšuje atraktivitu zlata. Zlato jako komodita totiž nevyplácí žádný úrok, a v prostředí vyšších sazeb se jeho držení stává nákladnější. Když se ale začne mluvit o možné stagnaci nebo dokonce snižování sazeb, jeho cena naopak roste. Výraznou roli hrají i nedávné makroekonomické ukazatele z USA a Číny, které poukázaly na slábnoucí průmyslovou výrobu a nižší spotřebitelskou důvěru. V důsledku toho se investoři vracejí ke zlatu jako formě zajištění proti systémovým rizikům. Vývoj na trhu s drahými kovy nebyl omezen jen na zlato. Platinu i stříbro rovněž čekal růst – obě komodity si ve čtvrtek připsaly 0,8 %, přičemž platina dosáhla 986,85 USD/oz a stříbro se obchodovalo za 33,04 USD/oz. I přesto byly širší ceny kovů zatíženy nočním posílením amerického dolaru, což tradičně snižuje atraktivitu komodit denominovaných v této měně pro zahraniční investory. Kromě drahých kovů došlo i ke změnám na trhu s průmyslovými komoditami. Cena mědi na Londýnské burze kovů vzrostla o 0,4 % na 9 458,70 USD za tunu, zatímco futures na americkou měď posílily o 1,1 % na 4,6710 USD za libru. Tento růst souvisí mimo jiné s očekáváním možného zlepšení obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které by mohlo obnovit poptávku po kovu nezbytném pro průmyslovou výrobu a elektroniku. Zájem trhu se upírá také na chystané obchodní rozhovory mezi Washingtonem a Pekingem, které by se měly uskutečnit ve Švýcarsku koncem týdne. Přesto však zůstávají vyhlídky na skutečnou dohodu velmi nejisté. Obě strany totiž nadále prezentují neústupná stanoviska: Trump opakovaně odmítá zmírnit cla, zatímco Čína pokračuje v kritice amerického přístupu. Tyto postoje nastavují pro jednání skeptickou náladu a ukazují, že dosažení komplexní dohody je zatím v nedohlednu. Trumpovo oznámení o „významné obchodní dohodě“ navíc nenaplnilo očekávání investorů. Podle zpráv médií se zřejmě jedná o dohodu se Spojeným královstvím. Tento krok, přestože mediálně výrazný, má jen omezený ekonomický význam, protože mezi oběma zeměmi není zaveden systém cel srovnatelný s tím mezi USA a Čínou. Trhy tak zůstaly opatrné a reagovaly spíše na základní ekonomické indikátory než na politické proklamace. Zlato tak nadále zůstává pod vlivem dvou hlavních protichůdných sil – na jedné straně sílí geopolitické napětí a ekonomická nejistota, na straně druhé působí spekulace o dohodách a stabilitě sazeb, které jeho růstový potenciál mírně brzdí. Investoři proto budou s napětím sledovat výstupy z víkendových jednání a případné nové signály od Fedu.