Agentura varuje před napětím způsobeným rostoucím vládním dluhem a prohlubujícím se rozpočtovým deficitem. Spojené státy americké přišly o svůj poslední nejvyšší úvěrový rating AAA, když ho agentura Moody’s v pátek odpoledne snížila o jeden stupeň na Aa1. Tento krok přichází jako další signál rostoucí nedůvěry v udržitelnost fiskální politiky USA. Zároveň Moody’s změnila výhled ratingu z negativního na stabilní, čímž naznačuje, že další zhoršení zatím neočekává, pokud nedojde k dalšímu zhoršení základních ukazatelů. Jedná se o historický moment, neboť Spojené státy tak poprvé nemají nejvyšší rating ani u jedné ze tří hlavních agentur – S&P odebrala rating AAA již v roce 2011 a Fitch následovala v roce 2023. Moody’s krok odůvodnila více než desetiletým růstem veřejného dluhu, zvyšujícími se úrokovými náklady a slábnoucími fiskálními ukazateli. Podle agentury už ani silná ekonomika a finanční systém USA nedokážou plně vyvážit strukturální zhoršování rozpočtové situace. Prognózy Moody’s hovoří o tom, že federální deficit do roku 2035 vzroste na téměř 9 % HDP, a to zejména kvůli vyšším úrokovým platbám, stárnutí populace a „relativně nízkým příjmům“ do rozpočtu. Tržní reakce a dopad na dluhopisy Bezprostřední reakce trhu na snížení ratingu byla viditelná zejména u amerických státních dluhopisů. Výnos desetiletých dluhopisů vzrostl o 0,05 procentního bodu na 4,49 %, což znamená, že jejich cena klesla. Vyšší výnosy odrážejí zvýšené riziko spojené s držením amerického dluhu – i když zatím pouze symbolicky. Podle Andyho Brennera z NatAlliance Securities je největší problém v tom, že ve Washingtonu chybí pokrok ve snižování deficitu. Připomněl, že současná fiskální nejistota má větší dopad než třeba obchodní cla. Znepokojení investorů přitom ještě více prohloubilo selhání pokusu prosadit nový republikánský rozpočet a daňový zákon ve Sněmovně reprezentantů. Frakce Republikánské strany prezidenta Donalda Trumpa zákon zablokovala s odvoláním na obavy, že by příliš zvýšil federální deficit. Paradoxně šlo o legislativu, která měla prodloužit daňové škrty z roku 2017 a prezident ji nazval „velkým krásným zákonem“. Daňové škrty, rostoucí zadlužení a reakce politiků Navrhovaný zákon by v příštím desetiletí zvýšil deficit o 4,2 bilionu dolarů, a to i přes plánované rozpočtové škrty ve výši 663 miliard dolarů a snahu získat dodatečný bilion zrušením některých daňových výjimek. Vláda tvrdí, že snížení daní podpoří ekonomický růst, což nakonec přinese vyšší příjmy a sníží deficit. Ale Výbor pro odpovědný federální rozpočet odhaduje, že by návrh mohl ve výsledku zvýšit veřejný dluh až o 5,2 bilionu dolarů. Skepsi vůči těmto tvrzením vyjádřili nejen analytici, ale i představitelé finančních institucí. Steven Grey ze společnosti Grey Value Management označil snížení ratingu za „vyvrcholení let špatného hospodaření“, které se týká více administrativ, nejen té Trumpovy. Podobně Ann Rutledge, bývalá analytička Moody’s, označila rozhodnutí za „varovný signál“, který dlouho visel ve vzduchu. Bílý dům ale krok agentury ostře kritizoval, přičemž se zaměřil na Marka Zandiho, hlavního ekonoma Moody’s Analytics. Ten však není autorem ratingové zprávy a pracuje pro samostatnou analytickou část firmy, nikoli pro ratingovou agenturu Moody’s Investors Service. Administrativa se tak snažila zpochybnit samotný základ rozhodnutí, místo aby nabídla konkrétní řešení zhoršující se rozpočtové situace. Důvěryhodnost USA jako bezrizikového dlužníka slábne Podle Yeshy Yadava, profesora z Vanderbilt Law School, je aktuální snížení ratingu „další realitou“ potvrzující pesimistický výhled na schopnost USA řídit svůj dluh. Americký veřejný dluh momentálně dosahuje přibližně 29 bilionů dolarů, a tempo jeho růstu zrychluje. Moody’s přitom varuje, že poměr úrokových plateb k HDP je výrazně vyšší než u jiných zemí s obdobným ratingem. Důsledky pro globální finanční trhy mohou být dalekosáhlé. USA byly po desetiletí považovány za vydavatele nejbezpečnějších aktiv světa – amerických státních dluhopisů. Tyto dluhopisy slouží jako základní měřítko pro výpočet rizikovosti ostatních aktiv a jako likvidní zajištění v globálním bankovním systému. Pokud důvěra v americkou fiskální odpovědnost začne systematicky erodovat, může to mít dopady na úrokové sazby, náklady na obsluhu dluhu i pozici dolaru jako světové rezervní měny.