Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu.

Mezi podnikateli důvěra stoupla díky nárůstu v průmyslu a vybraných službách. Celkově se důvěra podnikatelů v ekonomiku Česka zvýšila o 4,5 bodu na 101 bodů. V průmyslu vzrostla o 3,9 bodu na 94,2 bodu a ve službách o 6,6 bodu na 106,9 bodu. „Ve službách posílila zejména pozitivní očekávání vývoje poptávky ve finančním sektoru. Zlepšení sentimentu v průmyslu pramenilo hlavně z očekávaného zvýšení tempa růstu výrobní činnosti v nadcházejících měsících. Indikátor důvěry se tak dostal nad svůj dlouhodobý průměr poprvé od července 2022,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Naopak ve stavebnictví se meziměsíčně důvěra snížila o 1,7 bodu na 114,7 bodu. Poklesla také v obchodu o 1,8 bodu na 98,4 bodu.

Důvěra spotřebitelů ve srovnání s dubnem vzrostla v květnu o rovné tři body na hodnotu 100,7 bodu. Podíl spotřebitelů očekávajících v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně snížil. Mírně klesl rovněž podíl domácností očekávajících zhoršení své finanční situace v příštích 12 měsících i počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích 12 měsících. Počet dotázaných, kteří neplánují v příštích 12 měsících pořizovat velké nákupy, se oproti dubnu nezměnil.

„Spotřebitelská důvěra se v květnu dostala na své půlroční maximum a pohybuje se mírně nad svým dlouhodobým průměrem,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. „Důvodem jsou především meziměsíčně výrazně nižší obavy ze zhoršení vývoje celkové hospodářské situace v Česku a také mírnější obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace,“ doplnila.

Oproti loňskému květnu celková důvěra v české hospodářství vzrostla díky zvýšení důvěry podnikatelů. Zatímco mezi spotřebiteli důvěra meziročně klesla o 0,9 bodu na 100,7 bodu, mezi podnikateli stoupla o 5,4 bodu na 101 bodů.

<!– DIP popup–>

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Současná jednání s unií podle něj nikam nevedou.

Evropská unie zatím podle Lipavského vůči hrozbě vysokých amerických cel postupuje správně, zdůraznil přitom potřebu zachovat kolektivní postup. „Vyjednáváme s chladnou hlavou. Je dobře, že Evropa nereaguje hystericky, zároveň ale už má připravený odvetný balíček,“ řekl Lipavský.

Připustil, že hrozba zavedení 50procentních cel může být ze strany Donalda Trumpa taktikou, jak donutit Evropu k ústupkům. „Pokud ale budou cla opravdu spuštěna, musíme dát najevo, že Evropa zareaguje stejně,“ uvedl Lipavský. Celní válku si ale nepřeje.

Podle europoslankyně Nikoly Bartůšek (Přísaha) je nyní nutné zachovat vůči krokům USA chladnou hlavu a dál vyjednávat. Současné napětí v obchodních vztazích obou stran je podle ní výsledkem selhání diplomacie. Eurposlankyně přitom nesouhlasí s případnou okamžitou odvetou ze strany EU, celní války by podle ní poškodila Evropu i Spojené státy.

Bývalý eurokomisař Pavel Telička souhlasil s Lipavským, že Evropa v současné době postupuje správně, kdy zbytečně situaci nevyhrocuje. Hrozba vysokých cel je podle něj vyjednávací taktikou prezidenta Trumpa, který často mění své názory. „S připadnou odvetou EU bych proto například dva dny počkat, jestli Trump opět nezmění názor a ta cla zase nezmrazí,“ dodal Telička.

Poslanec opozičního SPD Radek Koten hodnotí hrozbu vysokých cel jako už tradiční vyjednávací model Donalda Trumpa, kdy navrhne cla do nesmyslných výšin a následně čeká na reakci protistrany. V této souvislosti připomněl celní válku mezi USA a Čínou, která nakonec skončila sníženými cly obou zemí. Trumpova hrozba může podle Kotena být také určitá forma spekulace s akciovými trhy.

Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo 20 procent. Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na 90 dní snížil většině zemí tzv. reciproční sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.

Evropská komise v reakci na to oznámila, že EU o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.

Trump už dříve oznámil cla na hliník a ocel a 25procentní clo na dovoz automobilů.