Evropská centrální banka (ECB) se připravuje na možné další snižování úrokových sazeb, které by mohlo vést k úrovni mírně pod 2 %. Tento krok přichází v době, kdy ekonomiku eurozóny ohrožují nové obchodní šoky, zejména v důsledku globálních celních opatření zavedených americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Guvernér belgické centrální banky Pierre Wunsch v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že ECB bude muset zvážit další podporu ekonomiky, aby reagovala na nejistotu ohledně růstu a riziko zpomalující inflace.
Současná výše vkladové sazby ECB činí 2,25 %, přičemž v posledních měsících došlo ke sérii sedmi snížení z původních 4 %. Trhy podle agentury Reuters očekávají, že v červnu dojde k dalšímu poklesu o čtvrt procentního bodu, a totéž i v druhé polovině roku. To by znamenalo, že sazba by do konce roku mohla klesnout na 1,75 %. Wunsch přitom uvedl, že tržní prognózy ho „nešokovaly“ a že mírná podpora koncem roku 2025 by mohla být opodstatněná.
Zdroj: Canva
Od jestřába k umírněnosti: Wunsch mění tón
Komentáře Pierra Wunsche představují výrazný posun v jeho postoji, protože v minulosti byl vnímán jako jeden z jestřábů v Radě guvernérů ECB. Ještě v únoru varoval, že ECB by neměla bezhlavě směřovat k 2% sazbám. Aktuálně však tvrdí, že v důsledku nových geopolitických okolností, zejména celních opatření USA, vznikají jasná rizika poklesu inflace v eurozóně.
Wunschovy výroky rovněž naznačují oslabující pozici jiných jestřábích členů ECB, jako je například Isabel Schnabelová. Ta ve svém projevu 9. května argumentovala, že obchodní války budou spíše proinflačním rizikem, což podle ní omezuje prostor pro snižování sazeb. Wunsch však tvrdí opak: cla mohou vést ke zpomalení ekonomiky a poklesu spotřebitelských cen, a proto je třeba zvažovat i uvolněnější měnovou politiku.
Posilující euro, levnější energie a fiskální časování
Wunsch ve svých úvahách upozornil na několik klíčových faktorů, které by mohly snížit inflační tlaky v eurozóně. Jedním z nich je nečekané posílení eura vůči dolaru, které následovalo po oznámení cel na evropský vývoz. Silnější euro zlevňuje dovoz, což může zbrzdit růst spotřebitelských cen.
Dalším důležitým vlivem je prudký pokles cen energií od začátku dubna. Wunsch argumentuje, že tento vývoj, spolu s levnějším zbožím z Číny, může v následujících měsících vyvinout deflační tlak, který by ospravedlnil měkčí měnovou politiku. Podle něj fiskální opatření – například německý plán výdajů ve výši 1 bilionu eur na armádu a infrastrukturu – v krátkodobém horizontu nedokáží tento tlak vyrovnat. Fiskální stimulace totiž působí se zpožděním, zatímco šoky z globálního obchodu mají bezprostřední dopad.
Obchodní války a nejistá dohoda s USA
Zásadní roli ve výhledu ECB hraje i nejistý vývoj obchodních vztahů mezi USA a EU. Prezident Trump zavedl 20% cla na většinu vývozu z Evropské unie, která byla 9. dubna dočasně snížena na 10 % na 90 dní, aby bylo možné zahájit jednání. Přesto Wunsch varuje, že i tato „zmírněná“ cla mohou vést ke snížení růstu, vyšším cenám a neefektivním dodavatelským řetězcům.
Dodal, že i v dohodě mezi Velkou Británií a USA zůstávají tato „vzájemná cla“ na úrovni 10 %, což ukazuje na novou normalitu obchodní politiky, která je více protekcionistická. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím uvedla, že EU se chce s USA dohodnout, ale zároveň se připravuje na všechny možné scénáře.
Wunsch uzavírá, že eurozóna může být v následujících kvartálech vystavena negativnímu ekonomickému šoku, následovanému pozitivním impulzem až v letech 2026–2027. To znamená, že aktuální měnová politika musí být flexibilní, ale také opatrná – zatím neprosazuje radikální pokles sazeb, ale připouští možnost mírného snížení pod hranici 2 %, pokud se rizika naplní.
Evropská centrální banka se připravuje na možné další snižování úrokových sazeb, které by mohlo vést k úrovni mírně pod 2 %. Tento krok přichází v době, kdy ekonomiku eurozóny ohrožují nové obchodní šoky, zejména v důsledku globálních celních opatření zavedených americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Guvernér belgické centrální banky Pierre Wunsch v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že ECB bude muset zvážit další podporu ekonomiky, aby reagovala na nejistotu ohledně růstu a riziko zpomalující inflace.Současná výše vkladové sazby ECB činí 2,25 %, přičemž v posledních měsících došlo ke sérii sedmi snížení z původních 4 %. Trhy podle agentury Reuters očekávají, že v červnu dojde k dalšímu poklesu o čtvrt procentního bodu, a totéž i v druhé polovině roku. To by znamenalo, že sazba by do konce roku mohla klesnout na 1,75 %. Wunsch přitom uvedl, že tržní prognózy ho „nešokovaly“ a že mírná podpora koncem roku 2025 by mohla být opodstatněná.Od jestřába k umírněnosti: Wunsch mění tónKomentáře Pierra Wunsche představují výrazný posun v jeho postoji, protože v minulosti byl vnímán jako jeden z jestřábů v Radě guvernérů ECB. Ještě v únoru varoval, že ECB by neměla bezhlavě směřovat k 2% sazbám. Aktuálně však tvrdí, že v důsledku nových geopolitických okolností, zejména celních opatření USA, vznikají jasná rizika poklesu inflace v eurozóně.Wunschovy výroky rovněž naznačují oslabující pozici jiných jestřábích členů ECB, jako je například Isabel Schnabelová. Ta ve svém projevu 9. května argumentovala, že obchodní války budou spíše proinflačním rizikem, což podle ní omezuje prostor pro snižování sazeb. Wunsch však tvrdí opak: cla mohou vést ke zpomalení ekonomiky a poklesu spotřebitelských cen, a proto je třeba zvažovat i uvolněnější měnovou politiku.Posilující euro, levnější energie a fiskální časováníWunsch ve svých úvahách upozornil na několik klíčových faktorů, které by mohly snížit inflační tlaky v eurozóně. Jedním z nich je nečekané posílení eura vůči dolaru, které následovalo po oznámení cel na evropský vývoz. Silnější euro zlevňuje dovoz, což může zbrzdit růst spotřebitelských cen.Dalším důležitým vlivem je prudký pokles cen energií od začátku dubna. Wunsch argumentuje, že tento vývoj, spolu s levnějším zbožím z Číny, může v následujících měsících vyvinout deflační tlak, který by ospravedlnil měkčí měnovou politiku. Podle něj fiskální opatření – například německý plán výdajů ve výši 1 bilionu eur na armádu a infrastrukturu – v krátkodobém horizontu nedokáží tento tlak vyrovnat. Fiskální stimulace totiž působí se zpožděním, zatímco šoky z globálního obchodu mají bezprostřední dopad.Obchodní války a nejistá dohoda s USAZásadní roli ve výhledu ECB hraje i nejistý vývoj obchodních vztahů mezi USA a EU. Prezident Trump zavedl 20% cla na většinu vývozu z Evropské unie, která byla 9. dubna dočasně snížena na 10 % na 90 dní, aby bylo možné zahájit jednání. Přesto Wunsch varuje, že i tato „zmírněná“ cla mohou vést ke snížení růstu, vyšším cenám a neefektivním dodavatelským řetězcům.Dodal, že i v dohodě mezi Velkou Británií a USA zůstávají tato „vzájemná cla“ na úrovni 10 %, což ukazuje na novou normalitu obchodní politiky, která je více protekcionistická. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím uvedla, že EU se chce s USA dohodnout, ale zároveň se připravuje na všechny možné scénáře.Wunsch uzavírá, že eurozóna může být v následujících kvartálech vystavena negativnímu ekonomickému šoku, následovanému pozitivním impulzem až v letech 2026–2027. To znamená, že aktuální měnová politika musí být flexibilní, ale také opatrná – zatím neprosazuje radikální pokles sazeb, ale připouští možnost mírného snížení pod hranici 2 %, pokud se rizika naplní.
