Podle rozsáhlého průzkumu agentury Reuters mezi akciovými analytiky a portfolio manažery by měl panevropský index STOXX 600 do konce roku 2025 vzrůst na 557 bodů, což představuje přibližně 0,9% nárůst oproti současné úrovni. V roce 2026 se pak očekává dosažení nového historického maxima – medián odhadů počítá s cílovou hodnotou 570 bodů.Tento scénář se opírá o očekávání uvolnění měnové politiky, především dalších kroků Evropské centrální banky, a také o vyšší fiskální výdaje v eurozóně, které mají stimulovat růst. Přesto jsou tato pozitivní očekávání zastíněna obavami z další eskalace obchodního napětí mezi EU a USA, které zůstává klíčovým geopolitickým a ekonomickým rizikem.Trumpova cla a jejich vliv na trhPrůzkum byl proveden ještě předtím, než americký federální soud zrušil plánovaná cla Donalda Trumpa, což na chvíli přineslo trhům úlevu. Nicméně situace zůstává nejasná, protože Trump se proti rozhodnutí ihned odvolal a trhy si uvědomují, jak rychle se může nálada změnit.Index STOXX 600 již letos přidal téměř 9 %, čímž překonal 0,7% růst amerického indexu S&P 500. Tento výkon je částečně výsledkem přelévání investičního zájmu ze Spojených států do Evropy, jež momentálně těží z fiskálních stimulů a relativně stabilnější měnové politiky. Právě obavy z dalších nečekaných kroků Washingtonu nutí některé investory volit „Sell America“ přístup, což evropským trhům nahrává.Referenční index Euro STOXX 50 má podle odhadů v roce 2025 růst o 0,6 % a v roce 2026 dosáhnout nového maxima 5 700 bodů. To znamená přibližně 5,3% nárůst oproti aktuálním hodnotám.Obchodní napětí jako brzdící faktorNavzdory solidním fundamentům zůstává obchodní politika hlavním rizikem. Index STOXX 600 prudce propadl o 2,7 % poté, co Trump pohrozil 50% cly na dovoz z EU. Ačkoli jejich zavedení následně odložil, což vedlo k oživení akcií, trh zůstal velmi citlivý na jakékoli nové signály.Michael Field, hlavní stratég pro region EMEA ve společnosti Morningstar, upozorňuje, že situace se může změnit velmi rychle. „Zkušenost z dubna ukazuje, jak křehká může být tržní důvěra. Investoři musí být připraveni na náhlé obraty,“ říká Field.Podle Tomase Hildebrandta ze společnosti Evli se obchodní vývoj přímo promítne do ziskovosti evropských firem: „Nová pravidla mohou znamenat vyšší náklady, delší dodací lhůty a celkovou nejistotu pro podniky, zejména ve vývozních sektorech.“Chcete využít této příležitosti?Pozitivní impulzy: fiskální politika a ECBNa druhé straně analytici spatřují pozitivní vývoj v oblasti vládních výdajů, především v Německu. Berlín výrazně zvyšuje rozpočty na obranu a infrastrukturu, což má podle Kevina Thozeta ze společnosti Carmignac „multiplikativní efekt“ pro celou eurozónu. „Fiskální impuls nebude jednorázový, bude trvat dekády,“ tvrdí.Z toho by měl nejvíce těžit průmyslový sektor, kde se očekává růst investic i zaměstnanosti. Marco Vailati z Cassa Lombarda ale upozorňuje, že „mnoho dobrých zpráv je již zahrnuto v aktuálních cenách“, a upozorňuje i na možný vliv oživení eura, které může ztížit exportní výkonnost.Dalším důležitým faktorem jsou kroky Evropské centrální banky, která se podle očekávání chystá příští týden snížit sazby o dalších 25 bazických bodů – už poosmé v tomto hospodářském cyklu. Nižší sazby by měly zvýšit poptávku po úvěrech, posílit domácí spotřebu a zároveň snížit míru úspor, což je z pohledu trhů pozitivní výhled.Výhled na DAX a závěrečné úvahyPřestože německý index DAX letos vzrostl o více než 20 % a ve středu překonal hranici 24 300 bodů, očekává se, že do konce roku poklesne o 5,1 %. Jde tak o korekci po silném růstu, ale v delším horizontu zůstává trend mírně pozitivní.Celkově je jasné, že evropské akcie mají prostor k dalšímu růstu, avšak budoucnost obchodních vztahů mezi EU a USA bude hrát klíčovou roli. Pokud se podaří dosáhnout stabilní dohody, mohou trhy výrazně profitovat. Pokud ale obchodní napětí znovu vzplane, může to zbrzdit celý očekávaný růstový scénář.