Americké akciové trhy zakončily týden mírným poklesem, a to navzdory solidním firemním výsledkům a relativně silným makroekonomickým datům. Americké indexy klesly kvůli obavám z cel a nejistotě kolem Fedu Silná makrodata oddálila očekávání snížení úrokových sazeb Bankovní sektor odstartoval výsledkovou sezónu smíšenými čísly Pražská burza naopak pokračovala v růstu a posunula historické maximum Investorský sentiment byl v pátek tlumen především obavami z nových celních opatření a zároveň nejistotou ohledně dalšího směřování Federálního rezervního systému. Tyto faktory převážily pozitivní impulzy z výsledkové sezóny i z ekonomických statistik a vedly k opatrnému uzavření hlavních indexů. Ve 22:00 SEČ index Dow Jones Industrial Average oslabil o 83 bodů, tedy o 0,2 %, index S&P 500 klesl zhruba o 0,1 % a podobný pokles zaznamenal i technologicky orientovaný NASDAQ Composite. Pohyby nebyly dramatické, ale dobře ilustrují aktuální náladu na trzích, kde se investoři zdráhají výrazně navyšovat riziko v prostředí zvýšené politické i měnové nejistoty. Politická rizika: cla a nejistota kolem vedení Fedu Hlavním zdrojem nervozity byly výroky prezidenta Donalda Trumpa, které znovu otevřely otázku obchodních bariér. Trump v pátek uvedl, že by mohl uvalit cla na země, které „nesouhlasí s Grónskem“, jež podle něj hraje klíčovou roli pro národní bezpečnost Spojených států. Tyto komentáře zazněly v Bílém domě během akce zaměřené na zdravotní péči a okamžitě vyvolaly obavy z možné eskalace obchodního napětí. Pro trhy byl tento výrok nepříjemný zejména proto, že se ještě nedávno zdálo, že efektivní úroveň celních sazeb by měla zůstat stabilní po předchozí vlně obchodních opatření z minulého roku. Náhlé znovuotevření tématu cel tak zvýšilo nejistotu ohledně globálního obchodu i inflace. Dalším zdrojem rozpaků byly Trumpovy výroky týkající se vedení Federálního rezervního systému. Prezident naznačil, že by preferoval, aby Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, zůstal ve své současné funkci, namísto aby byl nominován na post předsedy Fedu. Tento komentář překvapil část trhu, protože Hassett byl považován za jednoho z favoritů na tuto pozici a je vnímán jako zastánce tržního hospodářství. Nejistota ohledně budoucího vedení centrální banky tak přidala další vrstvu opatrnosti do už tak složitého investičního prostředí. Bankovní sektor a rozjezd výsledkové sezóny Pozornost investorů se během týdne soustředila také na bankovní sektor, který tradičně zahajuje výsledkovou sezónu. Zprávy od největších amerických bank naznačily, že chaotický rok 2025 na finančních trzích přinesl výrazné příležitosti zejména obchodním oddělením. V pátek ráno společnost PNC Financial Services (PNC) oznámila 25% meziroční nárůst zisku ve 4. čtvrtletí, když těžila z vyšších úrokových příjmů a oživení obchodní aktivity. Tyto výsledky byly investory přijaty pozitivně a potvrdily, že některé banky dokázaly z náročného tržního prostředí vytěžit maximum. Na opačném konci spektra stála společnost Regions Financial (RF) , která zveřejnila upravené výsledky za 4. čtvrtletí pod očekáváním trhu, a to i přes růst tržeb a solidní celoroční výkon. Tento kontrast ukázal, že situace v bankovním sektoru zůstává nerovnoměrná a silně závislá na konkrétním obchodním modelu a regionální expozici. Výsledky bank zároveň oficiálně odstartovaly hlavní fázi výsledkové sezóny. V následujících dnech mají své hospodářské výsledky zveřejnit významné společnosti napříč sektory, včetně Netflixu (NFLX) , 3M Company (MMM) a U.S. Bancorp (USB) . Ve středu pak přijdou na řadu čísla společnosti Johnson & Johnson (JNJ) . Později v týdnu se investoři zaměří také na výsledky firem jako Visa (V) , Intel (INTC) , Abbott Laboratories (ABT) nebo Intuitive Surgical (ISRG) . Technologický sektor byl navíc v centru pozornosti po rekordním zisku tchajwanského výrobce čipů TSMC, který je klíčovým dodavatelem pro americké technologické giganty, jako jsou Nvidia (NVDA) a Apple (AAPL). Společnost v posledních letech výrazně profitovala z rostoucí poptávky po čipech souvisejících s umělou inteligencí, což posiluje celý technologický ekosystém. Makrodata podporují opatrný postoj Fedu; Praha dál roste Makroekonomická data zveřejněná na konci týdne byla převážně silnější, než se očekávalo. Průmyslová produkce v USA v prosinci vzrostla o 0,4 % a samotná výroba o 0,2 %. Ve čtvrtek navíc počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti nečekaně klesl na 198 000, zatímco trh počítal s hodnotou kolem 215 000. Tato čísla potvrdila přetrvávající odolnost americké ekonomiky a sílu trhu práce. Silná data však paradoxně nepřinesla růst akcií. Naopak posílila očekávání, že Fed ponechá úrokové sazby delší dobu beze změny, což vedlo obchodníky k posunutí očekávání prvního snížení sazeb až na polovinu roku. Tento výhled byl dále podpořen komentáři několika představitelů centrální banky. Prezident chicagské pobočky Fedu Austan Goolsbee uvedl, že při dostatečných důkazech o stabilitě trhu práce by se Fed měl soustředit především na snižování inflace. Prezident kansaské pobočky Jeff Schmid označil inflaci za „příliš vysokou“, zatímco Mary Daly ze sanfranciského Fedu poznamenala, že nová data z USA vypadají slibně. Místopředseda Fedu Philip Jefferson pak naznačil, že referenční sazba je nyní na neutrální úrovni, která ekonomiku ani nestimuluje, ani nebrzdí. Zatímco Wall Street týden zakončila opatrně, Pražská burza pokračovala v posilování. Index PX vzrostl o 0,33 % na 2 758,38 bodu a znovu posunul své historické maximum. Většina obchodovaných titulů skončila v kladných číslech, výjimkou byly pouze ČEZ a pojišťovna VIG. Česká koruna na závěr týdne stagnovala vůči hlavním světovým měnám.