Ačkoli makroekonomická data poukazují na zpomalující růst a rostoucí riziko oslabení trhu práce, centrální bankéři se zatím shodují na vyčkávací strategii ohledně úrokových sazeb. Významnou roli přitom hraje obchodní politika USA, zejména vliv celních opatření na ceny a spotřebitelské chování.Inflace nad cílem a strach z očekávání veřejnostiPředstavitelé Fedu v zápisu jednoznačně uvedli, že inflace může být trvalejší, než se původně očekávalo. Téměř všichni členové měnového výboru upozornili, že inflační tlaky, zejména v důsledku nových cel na dovoz z Číny, mohou narušit cenovou stabilitu. I když někteří ekonomové, včetně guvernéra Christophera Wallera, argumentovali, že vliv cel je spíše krátkodobý a povede k jednorázovému posunu cen, v zápisu převážil názor, že veřejnost by mohla změnit svá inflační očekávání, což by přineslo další tlak na růst cen.Fed si je vědom, že pokud se spotřebitelé začnou obávat trvale vyšší inflace, firmy si snáze obhájí další zvyšování cen. A právě takové změny v očekáváních jsou podle Fedu problematické, protože mají dlouhodobé dopady na cenový vývoj. Od konce pandemie zůstává inflace nad cílovou hodnotou 2 %, což zvyšuje citlivost veřejnosti na jakýkoli nový růst cen.Ekonomický výhled a riziko receseZatímco samotní představitelé Fedu působili v zápisu méně znepokojeně než jejich zaměstnanci, analytický tým centrální banky byl podstatně pesimističtější. Zvýšil svou prognózu inflace a zároveň předpověděl výrazné oslabení trhu práce. Podle jejich odhadů by měla nezaměstnanost začít růst ještě letos a na vyšších úrovních zůstat až do roku 2027.Zaměstnanci Fedu navíc označili možnost, že americká ekonomika vstoupí do recesního období, jako téměř stejně pravděpodobnou jako jejich základní scénář. V prvním čtvrtletí roku 2025 přitom ekonomika již mírně poklesla. Někteří členové výboru dále varovali, že spotřebitelé mohou začít výrazně šetřit, což by se projevilo na slabší poptávce a pomalejším růstu HDP.Přesto centrální bankéři nevidí situaci černě a zachovávají vyčkávací postoj. Shodli se, že nejistota ohledně dalšího vývoje je výrazná, a proto není vhodné se v tuto chvíli pouštět do razantních změn měnové politiky. Fed již třetí zasedání v řadě ponechal sazby beze změny v rozmezí 4,25 % až 4,5 %.Další kroky a očekávání trhuDočasné uklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou, zejména v podobě příměří v celní válce, vedlo ke zmírnění některých obav z rychlého nástupu recese. Přesto stále přetrvává nejistota ohledně dopadů obchodní politiky a jejího vlivu na ceny vstupů i spotřebního zboží. Centrální banka proto prozatím setrvává ve vyčkávacím režimu.Trhy očekávají, že k prvnímu snížení sazeb by mohlo dojít v září. Obchodníci do cen již započítali dvě čtvrtprocentní snížení během letošního roku. Samotní členové měnového výboru se znovu sejdou 17. a 18. června a budou mít k dispozici nové údaje o inflaci, nezaměstnanosti a spotřebitelské poptávce.Někteří investoři se domnívají, že Fed může pod tlakem ekonomického zpomalení přistoupit k rychlejšímu uvolnění měnové politiky. Většina ekonomů ale zdůrazňuje, že boj proti inflaci zůstává hlavní prioritou centrální banky. Právě proto bude Fed nadále zvažovat jakákoli rozhodnutí velmi opatrně a až po vyhodnocení dalších dat.Zápis z květnového zasedání Fedu ukazuje vysokou míru nejistoty, která panuje mezi centrálními bankéři. Na jedné straně je zde trvalá inflace a tlak obchodní politiky, na straně druhé oslabující růst a rostoucí hrozba recese. Fed se snaží vybalancovat tyto protichůdné síly a prozatím ponechává měnovou politiku beze změn.Jak ukazuje i aktuální nálada na trzích, investoři zůstávají ve střehu a vyčkávají na další kroky centrální banky. Zda se Fed rozhodne reagovat na inflaci či zpomalující ekonomiku, bude záležet především na nových datech a vývoji v obchodních vztazích. Opatrnost však zůstává hlavním mottem.