Navzdory sílícím rizikům a zhoršujícímu se ekonomickému výhledu ekonomové stále předpokládají, že Federální rezervní systém letos přistoupí pouze ke dvěma snížením úrokových sazeb – a to až v závěru roku. Převládající nálada mezi odborníky je stále opatrná: i když většina z nich očekává recesi, domnívají se, že Fed zatím nebude spěchat se změnou politiky. Riziko recese roste, Fed však zůstává opatrný Podle nejnovějšího průzkumu agentury Bloomberg, provedeného mezi 25. a 30. dubnem 2025, tři čtvrtiny ekonomů nyní předpovídají recesi nebo stagnaci ekonomiky v následujících 12 měsících. To je dramatický nárůst oproti březnu, kdy podobný výhled sdílelo jen 26 % respondentů. Přesto většina stále očekává, že Fed letos sníží svou referenční úrokovou sazbu jen dvakrát – konkrétně v září a prosinci, a to o čtvrt procentního bodu. Zástupci centrální banky zatím úrokové sazby v roce 2025 nijak neupravili. Naznačili, že budou vyčkávat, než budou mít k dispozici dostatek dat o dopadech nové obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa, včetně nedávno zavedených cel na dovoz z celého světa. Zvláště výrazná jsou cla uvalená na čínské zboží. Právě tyto celní zásahy už začínají mít měřitelný dopad. Údaje z prvního čtvrtletí 2025 ukázaly pokles amerického HDP, a to poprvé od roku 2022. Důvodem byl především prudký nárůst dovozu před zavedením cel, který negativně ovlivnil výpočet hrubého domácího produktu. I přesto některé části ekonomiky, například spotřebitelské výdaje, zůstávají relativně silné. Inflace a zaměstnanost jako odraz jedné ekonomické reality Dalším faktorem, který Fed bedlivě sleduje, je vývoj inflace a nezaměstnanosti. Inflace ve druhé polovině roku 2024 sice přestala klesat, ale v březnu se její růst znovu mírně zpomalil. Nezaměstnanost zůstává relativně nízká, firmy stále přijímají nové pracovníky, i když méně ochotně než v předchozích letech. Ekonomové v průzkumu uvádějí, že kombinace cel, daňové reformy, imigračních omezení a deregulací bude mít v příštích měsících významný dopad na obě složky mandátu Fedu – cenovou stabilitu a zaměstnanost. Přibližně dvě třetiny ekonomů očekávají, že dojde ke konfliktu mezi těmito cíli. Názory na to, jak se Fed s tímto dilematem vyrovná, se ale rozcházejí. Zhruba čtvrtina respondentů věří, že Fed ponechá sazby na současné úrovni, aby tlumil inflační tlaky. Třetina naopak předpokládá, že Fed sazby sníží s cílem podpořit slábnoucí ekonomiku. Zbývajících 43 % očekává, že centrální banka bude nejprve vyčkávat, ale později přistoupí ke snižování sazeb v reakci na rostoucí známky ekonomického oslabení. Podle Jamese Knightleyho, hlavního mezinárodního ekonoma společnosti ING, se vliv cel na inflaci může projevit velmi brzy. Upozorňuje rovněž na riziko sekundárních efektů, které by mohly zesílit inflační tlaky a přimět Fed ke zdrženlivému postoji při rozhodování o měnové politice během jarních měsíců. Knightley očekává, že slabší důvěra spotřebitelů a pokles výdajů vlády i firem vytvoří prostor pro snížení sazeb ve druhé polovině roku. Politické napětí kolem Fedu sílí Vedle čistě ekonomických ukazatelů začíná mít na centrální banku dopad i rostoucí politický tlak. Z průzkumu vyplynulo, že ekonomové jednoznačně vnímají hrozbu případného odvolání předsedy Fedu Jeromea Powella prezidentem Trumpem jako zásadní riziko pro finanční trhy. Téměř dvě třetiny respondentů očekávají, že by takový krok vedl ke silné a trvalé negativní reakci trhů, případně až k finanční krizi. Zbytek předpokládá výraznou, ale krátkodobou reakci. Napětí vyvrcholilo v polovině dubna, kdy prezidentův poradce Kevin Hassett potvrdil, že Trump zvažuje možnosti, jak by mohl Powella z funkce odstranit. V reakci na propad akciových trhů a růst výnosů státních dluhopisů prezident později uvedl, že odvolání Powella aktuálně neplánuje. Někteří analytici přesto očekávají, že pokud Fed nezahájí cyklus snižování sazeb, může Trump podniknout kroky ke snížení Powellovy autority, například jmenováním „stínového předsedy“. Tento názor zastává i Philip Marey, hlavní americký stratég nizozemské banky Rabobank, podle něhož jsou Fed a Trump na kolizním kurzu. Naprostá většina ekonomů neočekává, že by Fed na svém nejbližším zasedání 6. a 7. května změnil svou rétoriku. Předpokládá se, že Federální výbor pro volný trh zůstane u postoje vyjádřeného v březnovém prohlášení, tedy že bude bedlivě sledovat rizika spojená s oběma svými mandáty – stabilními cenami a maximální zaměstnaností.