Federální rezervní systém ponechal úrokové sazby beze změny již potřetí v řadě. Rozhodnutí padlo jednomyslně a zachovalo cílovou sazbu federálních fondů v pásmu 4,25 až 4,5 %. Hlavním důvodem je podle představitelů Fedu rostoucí nejistota ohledně ekonomického výhledu, která je úzce spojená s obchodní politikou prezidenta Donalda Trumpa, konkrétně s jeho vlnou celních opatření. Podle centrální banky se současně zvyšuje riziko vyšší inflace a rostoucí nezaměstnanosti, což může ohrozit schopnost Fedu naplnit jeho dvojí mandát – tedy podporu cenové stability a plné zaměstnanosti. Trh práce zůstává silný, ale obavy rostou Předseda Fedu Jay Powell na tiskové konferenci potvrdil, že americká ekonomika zůstává zdravá, ale varoval, že cla mohou narušit dosavadní rovnováhu. Připustil, že centrální banka "nespěchá" se změnou politiky, dokud nebude mít k dispozici jasnější data. „Správným krokem je počkat na další jasnější informace,“ uvedl Powell. Fed přitom sleduje zejména vývoj na trhu práce a v oblasti inflace. Míra nezaměstnanosti zůstala v dubnu stabilní na 4,2 %, zatímco index cen osobních spotřebních výdajů, který Fed upřednostňuje, vzrostl v březnu meziročně o 2,3 %, tedy nad cílovou hodnotou 2 %. Powell poznamenal, že v současném prostředí je obtížné predikovat další vývoj a dopad cel na poptávku a výrobní náklady je stále nejasný. Podle analytika Guye LeBase ze společnosti Janney Montgomery Scott je současná situace bezprecedentní: „Nevzpomínám si, kdy Fed tak výrazně zvýšil rizika růstu i inflace zároveň.“ Cla zvyšují tlak na ekonomiku i centrální banku Trumpova administrativa oznámila 2. dubna zavedení nejrozsáhlejších celních opatření za více než sto let, která měla výrazně zvýšit obchodní bariéry USA. I když byla většina těchto opatření pozastavena o týden později na 90 dní, podniky i spotřebitelé zůstávají znepokojeni. Trump se nijak netajil svou nespokojeností s přístupem centrální banky a opakovaně vyzýval Fed ke snížení sazeb. Zároveň zaútočil na Powella osobně, když ho označil za „pana Pozdního“. Fed však zůstává v postoji trpělivého vyčkávání a klade důraz na nezávislost rozhodování v měnové politice. Na pozadí těchto událostí se v prvním čtvrtletí HDP Spojených států poprvé po třech letech mezikvartálně snížil. Úředníci to připisují narušení obchodních toků způsobenému cly, protože podniky se snažily předběhnout zavedení cel zvýšenými dovozy. Reakce trhů a ekonomické výhledy Navzdory obavám z inflace a nejistotě ohledně budoucího vývoje sazeb nedošlo bezprostředně po rozhodnutí Fedu k výrazné změně na trzích. Výnosy desetiletých státních dluhopisů klesly o 0,03 procentního bodu na 4,28 %, což odráží očekávání investorů ohledně zpomalujícího růstu. Americké akcie se ve středu obchodovaly prakticky beze změny. Zatímco údaje o zaměstnanosti v nezemědělském sektoru za duben překonaly očekávání, ekonomové začínají přehodnocovat své předpoklady ohledně prvního možného snížení sazeb Fedem až na září. Fed tak čelí složitému dilema: inflace se zatím drží nad cílem, zatímco trh práce zůstává silný, ale obchodní politika vytváří nová rizika, která mohou ekonomiku přivést do útlumu. Powell uvedl, že centrální banka situaci rozumí, i když přiznal, že je „trochu matoucí“. Přesto Fed zatím nezmění kurz, dokud nebude mít přesnější představu o dopadech nových opatření. Fed ponechal úroky beze změny navzdory Trumpovým výzvám ke snížení Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, a to navzdory opakovaným výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa ke snížení úroků. Banka ve své dnešní tiskové zprávě uvedla, že se opět zvýšila nejistota ohledně hospodářských vyhlídek. Poukázala rovněž na zvýšené riziko růstu inflace i nezaměstnanosti ve Spojených státech. Ekonomická aktivita v USA nicméně podle zprávy Fedu prozatím pokračuje v solidním růstu. Šéf Fedu Jerome Powell na dnešní tiskové konferenci uvedl, že centrální banka se nyní nachází v pozici, ve které nemusí spěchat se změnami své politiky. Prohlásil rovněž, že Trumpovy výzvy ke snížení úroků nemají na činnost Fedu žádný vliv. Fed loni v září v reakci na pokles inflace zahájil snižování úrokových sazeb, aby podpořil domácí ekonomiku. Základní sazbu vloni zredukoval třikrát, celkem o jeden procentní bod. Letos však zatím drží úrokové sazby beze změny. Podle analytika XTB Tomáše Cverny si Fed dnešním rozhodnutí bere čas k vyhodnocení možných dopadů Trumpovy celní politiky na inflaci. "Lidé jsou znepokojení ohledně inflace, ohledně šoku způsobeného cly. Tento šok však ještě nenastal," uvedl Powell. V březnu meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA zpomalilo na 2,4 % z únorových 2,8 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září, nadále se však nacházela nad dvouprocentním cílem centrální banky. Fed v dnešní zprávě uvedl, že inflace zůstává "poněkud zvýšená". Údaje o dubnovém vývoji spotřebitelských cen v USA zveřejní americká vláda příští týden. Powell je v poslední době kvůli neochotě snižovat úrokové sazby terčem útoků ze strany prezidenta Trumpa, který je zastáncem nízkých úroků podporujících hospodářský růst. Trump nicméně popřel, že by plánoval Powella odvolat z funkce.