Zpoždění vydávání licencí v rámci nového režimu ohrožuje dodávky materiálů nezbytných pro výrobu produktů od elektromobilů po stíhací letouny Čínská vláda na začátku dubna zavedla nová pravidla pro kontrolu vývozu vzácných zemin a permanentních magnetů, což okamžitě vyvolalo obavy mezi výrobci po celém světě. Tyto suroviny jsou klíčové pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, průmyslových robotů i vojenské techniky. Přestože Peking začal některé vývozy znovu povolovat, podle zástupců průmyslu je proces udělování licencí zdlouhavý a byrokraticky náročný, což vyvolává riziko narušení dodavatelských řetězců v Evropě i USA. Napětí mezi USA a Čínou ohledně celních bariér hraje klíčovou roli. Čínské ministerstvo obchodu začalo schvalovat první licence do Evropy až s několikatýdenním zpožděním, a to navzdory rostoucí poptávce. Zástupci firem uvádějí, že tempo je příliš pomalé, než aby dokázalo zabránit výrobním výpadkům. Wolfgang Niedermark z Federace německého průmyslu upozornil, že „okno, které může zabránit významným škodám na výrobě v Evropě, se rychle uzavírá“. První vývozy povoleny, ale problémy přetrvávají Podle dostupných informací byly již uděleny některé licence pro vývoz do Evropy, včetně zásilek určených pro Volkswagen. Automobilka potvrdila, že její dodavatelé obdrželi omezené množství licencí, které umožňují pokračovat ve výrobě komponentů obsahujících vzácné kovy. Také čínská společnost Yantai Zhenghai Magnetic Material uvedla, že obnovila přijímání objednávek od některých evropských zákazníků. Přesto však zůstává situace napjatá. Američtí výrobci, jako Tesla, Ford nebo Lockheed Martin, varují před narůstajícími problémy spojenými s vývozem z Číny. Elon Musk investorům sdělil, že čínské úřady požadují záruky, že vzácné zeminy nebudou využity pro vojenské účely. Podobné požadavky se vztahují i na získání certifikátů o konečném použití, které mají zaručit, že materiál nebude použit při výrobě zbraní. Proces je ale podle firem nepřehledný a pomalý. Rajesh Jejurikar z indické skupiny Mahindra & Mahindra označil proces získání dokumentace za nejasný. Výrobci jako Chengdu Galaxy Magnets sice pomáhají zákazníkům se žádostmi, ale varují, že jakýkoli vojenský účel je důvodem k zamítnutí licence. Čínská byrokracie navíc čelí přetlaku žádostí, a to především kvůli obavám z reexportu materiálu do USA, který by mohl porušit licenční podmínky. Geopolitický vliv a nejistota kolem dohod Kontroly vývozu byly zavedeny v reakci na cla, která oznámil americký prezident Donald Trump 2. dubna, a mají silný geopolitický rozměr. Čína tímto krokem demonstruje svou dominanci v dodávkách strategických surovin a ukazuje, že je schopna využít exportní politiku jako nástroj diplomatického tlaku. Otázkou zůstává, zda Peking povolil také některé vývozy do USA, kde bylo v tomto měsíci dosaženo dočasného 90denního příměří v celní válce. Podle analytiků jako Cameron Johnson z firmy Tidalwave Solutions některé společnosti zřejmě měly přístup k materiálům ještě před oficiálním schválením žádostí. Johnson uvedl, že „materiál stále odchází“, i když není oficiálně známo, kolik a kam. Poradce Cory Combs z Trivium China však zdůrazňuje, že neexistují důkazy, že by Čína zcela přerušila vývoz všem zákazníkům. Spíše jde o selektivní přístup, který dává Pekingu prostor reagovat na vývoj vyjednávání s USA. Peking tak drží strategickou kartu, jejíž síla spočívá v možnosti regulovat vývoz podle vývoje obchodních jednání. Pokud by Spojené státy nepřistoupily na dohodu, která by byla pro Čínu uspokojivá, mohlo by dojít k dalšímu zpřísnění pravidel, případně k faktickému zastavení vývozů. Dlouhodobý dopad a snahy o nezávislost Nová opatření Číny mají i širší dopady. Permanentní magnety ze vzácných zemin se využívají v moderních zbraňových systémech, například v letounech Lockheed F-35, ale také v civilních odvětvích, jako jsou elektromobily nebo obnovitelné zdroje energie. Právě kvůli této široké škále využití začínají západní země hledat alternativy a snižovat svou závislost na čínských dodávkách. Finanční ředitel Lockheed Martin, Evan Scott, uvedl, že firma má pro tento rok dostatek zásob, ale zároveň očekává, že americká vláda zajistí prioritu v dodávkách vzhledem k významu jejich obranných programů. Z dlouhodobého hlediska však bude nutné vybudovat nové zdroje surovin mimo Čínu, případně zvýšit recyklaci a efektivitu využívání materiálů. Napětí mezi Čínou a Západem v oblasti vzácných zemin tak otevírá novou kapitolu v globální geopolitice surovin. Nejistota, nedostatečná transparentnost a selektivní přístup k vývozu ukazují, že Čína využívá své postavení nejen jako ekonomickou zbraň, ale i jako prostředek vyjednávání.