Prezident se snaží snížit ceny v USA na úroveň ostatních zemí, ale jeho směrnice postrádá donucovací sílu. Prezident Donald Trump znovu otevřel téma vysokých cen léků v USA, když v pondělí představil nové výkonné nařízení, jehož cílem je snížit ceny až o 80 %. K dosažení tohoto ambiciózního cíle chce využít nátlaku na zahraniční státy, které podle jeho slov „parazitují na amerických inovacích“, a současně posílit přímý nákup léků bez prostředníků. Opatření by podle Bílého domu mělo „vrátit spravedlnost“ americkým pacientům, kteří platí za stejné léky výrazně více než pacienti v jiných vyspělých zemích. Referenční ceny a tlak na zahraniční partnery Jedním z hlavních prvků nařízení je zavedení principu „nejvýhodnějšího národa“. To znamená, že ceny léků ve Spojených státech by se měly přiblížit cenám v nejlevnějších vyspělých zemích. Prezident tvrdí, že americká veřejnost nemá nadále financovat výzkum a vývoj za celý svět. Zatím však nejsou stanoveny žádné konkrétní cenové hladiny ani seznam léků, kterých by se opatření týkalo. Aktuální situace na farma scéně je v centru dění — právě tento sektor patřil totiž mezi ty nejzásadnější v Trumpově politické kampani. Výrobci léků by podle dekretu mohli čelit dalším tvrdým opatřením, pokud se odmítnou přizpůsobit. Patřit mezi ně může například zrušení registrace přípravků, ale i obchodní sankce vůči zemím, které nebudou ochotny se na financování vývoje nových léků podílet spravedlivějším způsobem. Opatření tak vyvolávají obavy z možného rozšíření celní války i do oblasti zdravotnictví. Dopad na trh a reakce farmaceutického průmyslu Nařízení rovněž počítá s tím, že by američtí spotřebitelé mohli nakupovat léky přímo od výrobců za ceny odvozené od těch nejnižších na světě. Tato část návrhu měla okamžitý dopad na burzovní trh – akcie farmaceutických zprostředkovatelů jako Cigna (CI) nebo CVS (CVS) výrazně oslabily. Tyto firmy zajišťují vyjednávání cen mezi výrobci a pojišťovnami, a návrh by tak mohl narušit jejich obchodní model. Samotné farmaceutické společnosti reagovaly opatrně, ale většinou neodmítavě. Například AstraZeneca (AZN) uvedla, že sdílí cíle Bílého domu, ale upozornila na nutnost promyšlené implementace, aby nedošlo k narušení péče o pacienty nebo oslabení americké pozice v oblasti výzkumu. Podobně Novo Nordisk (NVO), výrobce populárních přípravků Ozempic a Wegovy, podpořil cíl zvýšit dostupnost léků a vyjádřil ochotu ke spolupráci. Výkonný příkaz však podle odborníků nemá okamžitou legislativní váhu a slouží spíše jako deklarace politického směru. Trumpův tým se v minulosti pokusil o podobné kroky, například na konci roku 2020, ale bez trvalého výsledku – i kvůli právním sporům a nedostatku podpory v Kongresu. Co bude dál a jaký bude dopad? Zatímco analytici oceňují, že se prezident vrací k otázce dostupnosti léků, mnoho z nich upozorňuje na nejistotu ohledně konkrétního provedení. Opatření neobsahuje jasné informace o tom, na které země, oblasti léčby nebo konkrétní léky se bude vztahovat. Očekává se, že dopad na biotechnologické akcie bude spíše krátkodobý, dokud se neukáže, jaká konkrétní opatření budou skutečně implementována. Průmyslová asociace PhRMA přivítala, že Trump adresuje problém vysokých cen léků prostřednictvím nátlaku na zahraniční vlády a zprostředkovatele, ale zároveň varovala, že změna systému musí být provedena bez ohrožení inovací a přístupu pacientů k léčbě. V praxi se zatím mnoho nemění. Nařízení představuje politický signál, nikoli bezprostřední legislativní změnu. Pokud má Trumpův plán skutečně snížit ceny léků, bude potřeba rozsáhlejší reforma zdravotnického systému, důsledná spolupráce s Kongresem a ochota k jednání se zahraničními partnery. Jinak hrozí, že i tento návrh zůstane pouze na papíře, stejně jako podobné pokusy z předchozích let.