Japonsko v posledních týdnech zesiluje své diplomatické úsilí s cílem odvrátit hrozbu celních bariér, které by mohly mít vážné dopady na jeho ekonomiku. V sázce je nejen 25% clo na dovoz japonských automobilů, ale také stabilita celého hospodářství před červencovými volbami. Tokio proto přichází s komplexní nabídkou, která zahrnuje investice do energetiky, spolupráci v oblasti bezpečnosti a technologickou expertízu. Vyjednavač Ryosei Akazawa, který jednal s americkými protějšky ve Washingtonu, potvrdil, že cílem Tokia je uzavření ucelené dohody, nikoli série dílčích ujednání. Podle něj je klíčové, aby se o všech bodech jednalo jako o součásti jednoho balíku, protože jinak hrozí dezinterpretace výsledků jednání. Premiér Šigeru Ishiba zdůraznil, že bez vyřešení cla na automobily Japonsko dohodu nepřijme. Cla na japonské automobily by podle dostupných údajů mohla způsobit škody až za 2,5 miliardy dolarů, a to jen v případě jedné společnosti – Subaru Corp. (FUJHF) Automobilový sektor tvoří zhruba třetinu japonského exportu do USA a zaměstnává kolem 8 % pracovní síly. Obavy z dopadů cel podporují i ekonomická data: vývoz automobilů do USA v dubnu klesl, což zvyšuje riziko technické recese. Ta by mohla být pro Ishibovu vládu v předvolebním období obzvláště citlivá. Japonsko nabízí investice, energetiku i podporu obrany Tokio připravilo pro Washington komplexní nabídku, která by mohla pomoci zmírnit americkou celní ofenzivu. Patří sem především investice do projektu plynovodu na Aljašce, jehož hodnota je odhadována na 44 miliard dolarů, a technická expertíza v oblasti stavby lodí. Japonsko chce Spojeným státům nabídnout své zkušenosti s konstrukcí ledoborců, které jsou čím dál důležitější kvůli napětí v Arktidě. Dále Japonsko zvažuje pomoc při opravách amerických válečných lodí působících v asijsko-pacifickém regionu. Tato bezpečnostní spolupráce je podle Ishiby součástí širšího balíku, který by měl přesvědčit Bílý dům o výhodnosti dohody. Jedním z dalších návrhů je založení americko-japonského státního investičního fondu zaměřeného na technologii a infrastrukturu, s nímž přišel zakladatel SoftBank (SFTBY) Masayoshi Son. Japonsko zároveň nadále připomíná, že patří k největším investorům do americké ekonomiky a že si přeje strategické partnerství na rovnocenné bázi. Jednání se zrychlují, výsledek je ale stále nejistý Americký prezident Donald Trump již oznámil možnost zvýšení tzv. recipročního cla ze stávajících 10 % na 24 %, pokud nedojde k dohodě do července. Vedle toho uvalil cla na japonský hliník, ocel a automobily, což souhrnně výrazně zatěžuje vztahy mezi oběma zeměmi. Hlavní obavy Tokia tak směřují ke summitu G7, který se uskuteční v červenci v Kanadě. Do té doby se Japonsko snaží vyjednat kompromis, který by zabránil dalším hospodářským škodám. Premiér Ishiba uvedl, že poslední kolo jednání přineslo pokrok zejména v oblasti ekonomické bezpečnosti a necelních opatření, ale finální kompromis je stále v procesu. Akazawa v pondělí naznačil, že další jednání budou pokračovat a že se plánuje opětovné setkání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem, který se minulého kola nezúčastnil. Podle některých komentátorů by atmosféře jednání mohl napomoci i podporovaný obchod mezi United States Steel Corp. a japonskou Nippon Steel Corp., který by mohl otevřít dveře k hlubší důvěře. Detaily o možném převzetí nebo menšinové investici zůstávají nejasné, ale analytici označují tuto korporátní transakci za pozitivní signál. Tlak před volbami roste, čas na dohodu se krátí Zatímco Japonsko nadále trvá na ochraně národních zájmů, zároveň uznává, že časový rámec je kritický. Červencové volby do horní komory parlamentu vnášejí do vyjednávání další vrstvu naléhavosti. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody, může to mít nejen ekonomické, ale i politické důsledky pro současnou vládu. Jak upozornil bývalý americký diplomat Kurt Tong, právě schopnost vyjednat alespoň částečný odklad cel na automobily by mohla být vnímána jako úspěch, který posílí pozici japonské vlády. Přesto však zůstává ve hře mnoho neznámých – a výsledky jednání budou zřejmě do poslední chvíle předmětem politické taktiky na obou stranách.