Jednotná úroková sazba Evropské centrální banky je již dlouho kritizována za to, že neodráží rozmanité ekonomické podmínky v eurozóně.
V první dekádě tohoto století tato „univerzální“ politika vedla k významným nerovnováhám. Zatímco španělská ekonomika zažívala neudržitelný boom, Německo se potýkalo s problémy a ECB udržovala jednotnou sazbu, která nevyhovovala ani jedné ze zemí.
Kapitál proudil z jádrových zemí do periferních, což vedlo k realitním bublinám a hromadění dluhů. Když zasáhla globální finanční krize, dopady byly v jižních zemích velmi těžké.
V roce 2010 se situace opakovala. Zatímco periferní země čelily hluboké recesi a pomalému oživení, společná měnová politika nadále vyhovovala spíše silnějším ekonomikám než těm slabším, což přispělo k prodloužení hospodářského útlumu v jižních zemích. Jednotná sazba ECB zůstala zdrojem rozporů v měnové unii.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
