Evropský start-up Helsing, působící v oblasti obranných technologií, představil ambiciózní plán na vývoj a nasazení flotily bezpilotních podvodních dronů, které mají zásadně zefektivnit námořní sledování v čase rostoucích bezpečnostních hrozeb. Společnost oznámila vývoj autonomního podmořského kluzáku s názvem SG-1 Fathom, který by měl být schopen provádět nepřetržitý podvodní dohled až po dobu tří měsíců. Dron bude vybaven systémem umělé inteligence Lura, jenž má schopnost detekovat a klasifikovat zvuky vydávané blízkými plavidly výrazně rychleji a přesněji než současné technologie. Podle spoluzakladatele a výkonného ředitele firmy Gundberta Scherfa má platforma Lura zásadně zlepšit schopnosti detekce v reálném čase, čímž námořnictva získají konkurenční výhodu v oblasti sledování a odstrašení potenciálních hrozeb. Lura dokáže rozpoznat tzv. akustické signatury lodí a ponorek až 40krát rychleji než lidé a navíc s desetinovou hlasitostí oproti jiným systémům na bázi umělé inteligence. Technologie s důrazem na efektivitu a dostupnost Společnost Helsing zároveň zdůrazňuje ekonomické výhody své nové technologie. Díky vysoké míře automatizace bude možné, aby jeden operátor kontroloval stovky autonomních kluzáků, přičemž náklady na provoz budou podle odhadů činit pouhou desetinu nákladů na tradiční hlídkové mise s lidskou posádkou. Tato kombinace vysoké efektivity, nízkých nákladů a dlouhodobého nasazení činí ze systému SG-1 Fathom potenciálně velmi atraktivní nástroj pro západní námořnictva. Spuštění celého systému plánuje Helsing v průběhu příštích 12 měsíců. Vzhledem k tomu, že podmořské prostředí je stále více vnímáno jako kritická oblast moderních ozbrojených konfliktů, přichází tento projekt ve vhodnou chvíli. Zejména v kontextu zvýšeného zájmu západních států o ochranu podmořských kabelů a další infrastruktury, které se staly cílem narušitelských a sabotážních aktivit. Rostoucí důraz na podmořskou obranu Válka na Ukrajině mimo jiné ukázala, jak rychle se válečné konflikty mění. Zatímco tradiční vojenské prostředky, jako jsou tanky a střelné zbraně, stále hrají roli, stále větší pozornost se soustřeďuje na autonomní a digitální systémy. Tato transformace zasahuje i oblast námořní obrany. Západní země, zejména Velká Británie, se nyní intenzivně zaměřují na vývoj bezpilotních prostředků, které umožní rychlejší a levnější sběr dat z mořského dna. Britské královské námořnictvo v letošním roce oznámilo spuštění Project Cabot, v jehož rámci má vzniknout flotila posádkových i bezpilotních plavidel určených k boji proti ponorkám. Cílem je využít kombinaci akustických senzorů a strojového učení k efektivní detekci podvodních hrozeb. Ve druhé fázi chce britské námořnictvo s těmito prostředky rozšířit své sledovací schopnosti v Atlantiku, což je oblast, která se kvůli aktivitám ruské severní flotily dostává pod stále větší dohled. Tento přístup zároveň odpovídá požadavkům Spojených států, aby se britská armáda více soustředila na euroatlantický prostor na úkor zájmu o oblast Asie. Nová technologie společnosti Helsing by mohla být jedním z klíčových nástrojů, které britské námořnictvo v rámci tohoto posunu využije. Strategický význam pro evropský obranný sektor Helsing, který byl založen v roce 2021, si rychle získal důvěru investorů i politických struktur. V posledním kole financování byl oceněn na 4,95 miliardy eur a firma nyní usiluje o další podporu ze strany evropských vlád a institucí. Britská vláda již oznámila, že při formulaci nové průmyslové obranné strategie bude s technologickými firmami jako Helsing aktivně spolupracovat. Pro vývoj dronů SG-1 Fathom a systému Lura navázala firma partnerství s několika klíčovými subjekty, včetně Blue Ocean Marine Tech Systems, specialisty na námořní robotiku Ocean Infinity a obranné skupiny Qinetiq, která je součástí indexu FTSE 250. Tyto spolupráce posilují technologické zázemí projektu a zvyšují šanci, že systém bude připraven na reálné nasazení v rámci aliančních struktur NATO. Obranné akcie jsou od počátku konfliktu na Ukrajině doslova v centru pozornosti — a právě v tomto sektoru lze najít řadu více než zajímavých příležitostí. Z dlouhodobého hlediska tak může být rozvoj autonomních podvodních platforem důležitým krokem nejen pro bezpečnostní infrastrukturu, ale i pro evropskou obrannou autonomii, která je po zkušenostech z posledních let stále důležitější téma.