Obchodní napětí mezi Spojenými státy a jejich klíčovými partnery znovu přitahuje pozornost investorů poté, co prezident Donald Trump oznámil nové bilaterální dohody. I přes jistou diplomatickou aktivitu se však stále očekávají značné ztráty, zejména v důsledku nově zavedených cel, jejichž dopad už začíná být patrný v korporátních výsledcích. Trhy reagují nejistě a analytici varují, že náklady v řádu miliard dolarů mohou být teprve začátek. Automobilky a průmysl pod tlakem Nejtvrdší ránu zatím pocítil americký automobilový sektor. Společnosti jako Ford (F) a General Motors (GM) již přiznávají miliardové ztráty spojené s cla. Ford očekává, že cla ho letos přijdou na 1,5 miliardy dolarů. General Motors je ještě pesimističtější – odhaduje dopad ve výši 4 až 5 miliard dolarů. Takové částky mohou významně narušit hospodaření firem, a tím i návratnost pro investory. Obchodní dohoda mezi USA a Velkou Británií, oznámená ve čtvrtek, sice představuje určitý posun, ale zatím není jasné, jaký bude mít reálný dopad na globální obchodní vztahy. Dohoda zahrnuje 10% clo na dovážené britské automobily a výměnou umožňuje americkým zemědělcům přístup na britský trh. Američtí výrobci automobilů však vyjádřili zklamání – tato ujednání totiž paradoxně zvýhodňují dovoz britských vozidel oproti těm vyrobeným v rámci dohody USMCA mezi USA, Kanadou a Mexikem. Podle Anthonyho Saglimbeneho z Ameriprise by mohla dohoda s Británií sloužit jako vzor pro jiné země, což by v ideálním případě zmírnilo celkový negativní dopad. Zatím to ale vypadá, že riziko širší ztráty ziskovosti zůstává vysoké. Celkově panuje nejistota ohledně dalšího vývoje – firmy se obávají narušení dodavatelských řetězců, odvetných opatření ze strany Číny a poklesu spotřeby. Zatímco některé společnosti na nové celní podmínky zareagovaly rychlým předzásobením zboží z Číny, mnohé firmy teprve vyhodnocují své možnosti. Jak upozorňuje portfolio manažer Jeff Rosenkranz ze společnosti Shelton Capital Management, reakce nebude jednotná. Některé podniky se přizpůsobí, jiné se možná pokusí přesunout výrobu či omezit náklady. Významnější opatření ale mnozí zatím odkládají. Předzásobením sice některé firmy získaly čas, ale zásoby pořízené za výhodnějších podmínek rychle docházejí. Rosenkranz očekává, že skutečný dopad cel se projeví ve druhém čtvrtletí nebo krátce poté. Pokud nedojde k pozitivnímu obratu v jednání s Čínou, budou se společnosti muset přizpůsobit realitě vyšších cen – a to i za cenu propouštění nebo omezení investic. Trumpova administrativa sice naznačuje, že je ochotna o celních sazbách znovu jednat, jak ukazuje zmíněná dohoda s Británií a plánované jednání s Čínou, ale zároveň prezident Trump v pátek prohlásil, že „rozbil celý systém“. To v očích investorů příliš důvěry nebudí. Výnosy z dluhopisů rostou, ale kapitálové náklady také Napětí na trzích se odráží také v oblasti podnikových dluhopisů. Navzdory obavám z vyšších nákladů si americké firmy s vysokým ratingem stále dokážou zajistit kapitál. Emise investičně hodnocených dluhopisů dosáhla v květnu do 8. dne v měsíci 46 miliard dolarů. Podle odhadů BofA Global by přitom celkový objem mohl dosáhnout až 150 miliard dolarů za měsíc. Investoři mají zájem o výnosy v rozmezí 5,5 až 6 %. Jak podotýká George Catrambone z DWS Americas, nálada se zlepšila především díky dohodě s Británií a stabilizaci situace na trhu s dluhopisy. I přesto ale podle něj menší a rizikovější firmy čelí problémům – vysoké náklady na kapitál a oslabující spotřeba je mohou dostat do úzkých. Naopak pozitivem je fakt, že některé sektory by na celní politice mohly dokonce vydělat. Mezi ně patří například zemědělství, dřevo a infrastruktura, kde může obchodní tlak vytvořit atraktivní příležitosti pro dlouhodobé investory. Inflační hrozby a úrokové sazby Z pohledu makroekonomického výhledu hraje důležitou roli také postoj americké centrální banky (Fed). Ta ve středu znovu potvrdila, že se nechystá brzy snižovat úrokové sazby. Důvodem je přetrvávající síla trhu práce a riziko, že cla přispějí k růstu inflace. Donald Calcagni z Mercer Advisors v této souvislosti poznamenal, že otázkou zůstává, zda se dříve zvýší inflace nebo nezaměstnanost. Jeho odhad je jasný: „Inflace vyhraje.“ Vyjádřil podporu konzervativnímu přístupu Fedu, který podle něj představuje „dospělého v místnosti“ – stabilizační prvek v turbulentním prostředí. Podle Calcagniho by mohlo obchodní napětí vést k dlouhodobému oslabování amerického dolaru i ke ztrátě důvěry v tradičně bezpečná americká aktiva, včetně 10letých státních dluhopisů, jejichž výnos v pátek klesl na přibližně 4,36 %. Akciové indexy jako Dow, S&P 500 a Nasdaq zakončily týden převážně ve ztrátě. Investoři hledají nové cesty Změny v globálním obchodním uspořádání nutí investory přemýšlet o nových strategiích. Calcagni doporučuje diverzifikaci mimo USA, a to nejen do zahraničních akcií a dluhopisů, ale i do alternativních aktiv, jako jsou nemovitosti. Právě zde vidí riziko, že zahraniční investoři, kteří v minulosti s oblibou investovali do amerických nemovitostí, by se mohli začít stahovat. Současný vývoj tak sice přináší nejistotu a tlak na marže, ale zároveň otevírá prostor pro nové investiční příležitosti. Klíčové bude, jak rychle se firmám podaří přizpůsobit, a zda Trumpova administrativa dokáže proměnit svou obchodní strategii v trvale udržitelný rámec.