Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

Kompenzační příspěvek na ubytování uprchlíků stál daňové poplatníky meziročně o 4,3 miliardy korun méně, 1,7 miliardy korun. Zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky loni klesla o 0,4 miliardy na 3,9 miliardy korun. Podpora školství klesla o 0,3 miliardy na 1,7 miliardy korun.

Vláda uvádí, že finanční správa ani ministerstvo financí nemají k dispozici údaje o výši daně z příjmů za uprchlíky v tuzemsku. Zaměstnavatelé dokládají finanční správě pouze kumulované údaje o sražené a odvedené dani, a nikoli individualizované údaje o výpočtu daně za jednotlivé zaměstnance, popisuje státní závěrečný účet. „Údaje za zaměstnance, kteří nepodávají daňové přiznání, proto v individualizované podobě nejsou k dispozici,“ stojí v materiálu.

Česká správa sociálního zabezpečení odhaduje podle státního závěrečného účtu že zaměstnávání ukrajinských uprchlíků přineslo v roce 2022 na pojistném na sociální zabezpečení 2,7 miliardy korun. V roce 2023 už tento výběr vzrostl na 6,3 miliardy. Za loňský rok bude mít ČSSZ k dispozici přesnější údaje až z evidenčních listů důchodového pojištění přibližně v polovině roku 2025, stojí v závěrečném účtu. „Vzhledem k rostoucí míře zaměstnanosti těchto osob lze předpokládat mírný nárůst pozitivního dopadu do příjmů státního rozpočtu oproti roku 2023,“ uvádí vláda.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už loni v listopadu ve Sněmovně výpočet přínosu ukrajinských uprchlíků vysvětloval v odpovědi na písemnou interpelaci místopředsedy Sněmovny Aleše Juchelky (ANO). Jurečka tehdy uvedl, že v modelu na straně přínosu uprchlíků vstupují údaje o výběru pojistného, daních z příjmů fyzických osob, dani z přidané hodnoty, spotřebních daních, energetických daních a dani z příjmů právnických osob. Údaje o pojistném na sociální zabezpečení získává ministerstvo z evidenčních listů důchodového pojištění a odhad daně z příjmů vychází z decilového rozdělení průměrného vyměřovacího základu od ČSSZ.

Stát má podle tehdejšího Jurečkova vyjádření přehled o příjmech lidí s dočasnou ochranou, protože má přehled o výběru pojistného. „Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, tak jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme i právě na přepočty, kolik ten český člověk, občan, domácnost v různém složení a v různé fázi svého života utrácí v rámci spotřebního koše,“ řekl tehdy ministr. V případě daně z příjmů právnických osob jde podle ministra o model příjmů zpracovaný pro vládu poradenskou firmou McKinsey v roce 2023, který počítá například s hrubou přidanou hodnotou nebo průměrnou mzdou uprchlíků a jejich průměrným vyměřovacím základem.

<!– DIP popup–>

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku dál zlevňují a ceny zůstávají nejnižší za několik let. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v uplynulém týdnu snížila o 13 haléřů na 33,97 koruny za litr, nafta stála ve středu v průměru 32,67 Kč/l a byla o 19 haléřů levnější než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Analytici očekávají další pokles cen.

Cena benzinu byla podle údajů CCS pod 34 korunami naposledy na konci září 2021, nafta byla levnější naposledy koncem července 2023. Paliva postupně zlevňují zhruba od konce ledna. Na začátku dubna ceny mírně stouply, brzy ale začaly znovu klesat. V meziročním srovnání je teď litr Naturalu 95 v Česku levnější o víc než šest korun, nafta proti loňsku zlevnila na litru o téměř 5,80 Kč.