V době, kdy se mluví o zpomalující americké ekonomice, investoři často přemýšlejí, zda není riskantní vstupovat na akciový trh právě ve chvíli, kdy je oficiálně potvrzena recese. Podle historických dat však takový krok nemusí být nerozvážný – naopak. Specifický indikátor nákupu v recesi, známý jako Recession Buy Indicator (RBI), dlouhodobě vykazuje překvapivě solidní výsledky. Tento indikátor, který se aktivuje ve chvíli, kdy Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER) oficiálně oznámí začátek recese, má podle svých zastánců velmi přesnou historii. Právě kvůli této výkonnosti je vhodné se k němu vrátit v době, kdy se objevují první známky ekonomického ochlazení – a někteří ekonomové naznačují, že taková chvíle možná právě přichází. Jak indikátor RBI funguje a proč má smysl? Indikátor nákupu v době recese se zakládá na jednoduché myšlence: když NBER oznámí začátek recese, je správný čas k nákupu akcií. Ačkoli se to může jevit jako kontrariánský přístup – tedy jít proti náladě většiny investorů – historická výkonnost RBI ukazuje, že trh má tendenci dosahovat svého dna právě tehdy, když je recese oficiálně potvrzena. NBER definuje recesi jako „významný pokles ekonomické aktivity, který trvá déle než několik měsíců“. Mezi začátkem recese a jejím oznámením bývá obvykle určitá prodleva – průměrně 6,8 měsíce, jak ukazuje analýza dat od roku 1980. V extrémních případech ale může jít o období pouhých tří, nebo naopak až jedenácti měsíců. V současném kontextu je tento ukazatel obzvlášť relevantní, protože americká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2025 poklesla o 0,3 % v ročním vyjádření. Někteří analytici tento vývoj spojují s nově zavedenými clami prezidenta Donalda Trumpa, které podle nich mohou negativně ovlivnit hospodářský růst i ve zbytku roku. Výsledky po spuštění RBI: překvapivě pozitivní Grafy, které sledují výkonnost amerického akciového trhu po spuštění RBI, ukazují zajímavý jev. Během prvních tří měsíců po oznámení recese se akcie chovají v průměru stejně jako ve zbytku období – ani lepší, ani horší. To už samo o sobě naznačuje, že investice v okamžiku potvrzení recese nejsou nutně chybným krokem, jak by si mohli mnozí myslet. Ještě zajímavější je však to, že po šesti a dvanácti měsících od spuštění signálu RBI bývá výkonnost akciového trhu nadprůměrná. To znamená, že trh má tendenci se zotavovat rychleji, než by investoři očekávali, pokud se řídí pouze obecnou náladou nebo mediálním obrazem ekonomické situace. Zakladatelem tohoto indikátoru byl Norman Fosback, bývalý prezident Institutu pro ekonometrický výzkum, který jej v roce 2008 popsal jako nástroj s „neuvěřitelně přesnou bilancí“. Podle něj RBI funguje právě proto, že akciový trh diskontuje budoucí vývoj a začíná růst dříve, než se zlepší ekonomická data. Recese tedy bývá potvrzena ve chvíli, kdy je již velká část negativních očekávání započtena do cen akcií. Historické paralely a logika tržního načasování Pohled do historie ukazuje, že akciové trhy často dosáhnou svého dna právě ve chvíli, kdy se recese stává oficiální. Například v období globální finanční krize začala recese podle NBER v prosinci 2007. Index S&P 500 ale dosáhl svého maxima už v říjnu téhož roku a index Russell 2000, který reprezentuje menší a středně velké firmy, dokonce už v červenci. To ukazuje, že trh bývá o několik měsíců napřed před oficiálními oznámeními. Na druhé straně je pravda, že medvědí trh často končí předtím, než recese formálně skončí, a býčí trh začíná dříve, než se obnoví hospodářský růst. Tato asymetrie je pro investory opravdu zásadní – největší zisky často přicházejí právě ve fázi, kdy se situace zdá nejhorší. Z toho vyplývá, že investoři, kteří dokážou ignorovat špatné zprávy a řídit se daty, mají výhodu. Samozřejmě, RBI není zaručenou předpovědí budoucího vývoje. Ale jeho dlouhodobá historie naznačuje, že jde o užitečný nástroj pro kontrariánské investory, kteří se nebojí jít proti proudu.