Cena ropy se na začátku týdne ustálila, protože obchodníci vstřebávali poslední vývoj v oblasti mezinárodního obchodu i očekávání dalšího postupu klíčových producentů. Nejistota spojená s americkou celní politikou prezidenta Donalda Trumpa zůstává hlavním faktorem, který ovlivňuje náladu na komoditních trzích. Přestože ropa od poloviny ledna prochází sestupným trendem, poslední Trumpův krok, kterým prodloužil lhůtu pro možné zavedení cel na zboží z Evropské unie, poskytl trhu určitou dávku uklidnění. Trump totiž pohrozil, že od začátku příštího měsíce uvalí na evropské zboží 50% cla, pokud nebude uzavřena dohoda o spravedlivějších obchodních podmínkách. Tento krok vyvolal nervozitu nejen mezi evropskými exportéry, ale i na trzích s komoditami, které jsou tradičně citlivé na geopolitické napětí a obchodní nejistoty. Po následném telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou však americký prezident oznámil, že prodlužuje lhůtu pro vyjednávání až do 9. července. Tato zpráva přinesla dočasné uklidnění a pomohla ropě zastavit předchozí pokles. Na trhu s ropou Brent se ceny pohybovaly kolem 65 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se držela pod hranicí 62 dolarů. Tyto hodnoty odrážejí nejen vliv politických signálů z Washingtonu, ale také očekávání ohledně kroků ropného kartelu OPEC a jeho spojenců v rámci OPEC+. Skupina se má sejít už tuto neděli, aby rozhodla o další produkční politice pro červenec a druhou polovinu roku. Právě OPEC+ se v posledních týdnech dostává do středu pozornosti investorů, protože existují náznaky, že kartel plánuje postupně navyšovat produkci. Podle Warrena Pattersona, šéfa komoditní strategie ve společnosti ING Groep, se očekává, že skupina přistoupí k „výraznému zvýšení nabídky“, aby reflektovala předpokládaný růst globální poptávky v dalších měsících. Pokud k tomu skutečně dojde, mohlo by to pomoci udržet ceny ropy pod kontrolou, ale zároveň to může zvyšovat tlak na producenty s vyššími náklady. Trh s ropou je však stále velmi citlivý na vnější vlivy, a právě obchodní politika Spojených států zůstává největším zdrojem nejistoty. Trumpovy výroky a rozhodnutí mají přímý dopad nejen na ceny, ale i na širší očekávání ohledně globální poptávky. Přísnější celní opatření, ať už vůči EU nebo jiným partnerům, by mohly oslabit růst mezinárodního obchodu, což by se následně promítlo i do nižší spotřeby energií. Další potenciálně pozitivní impuls přinesly zprávy o diplomatických jednáních mezi USA a Íránem. Obě strany vedly minulý týden rozhovory v Římě, jejichž cílem bylo najít cestu k dohodě o omezení íránského jaderného programu. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí vyjádřil opatrný optimismus a nevyloučil možnost dosažení konkrétních výsledků. Donald Trump mezitím uvedl, že věří v pokrok a že je otevřený konstruktivnímu dialogu. Pokud by se skutečně podařilo dosáhnout pokroku v íránské jaderné otázce, mohlo by to mít významné důsledky i pro ropný trh. Uvolnění sankcí vůči Teheránu by mohlo otevřít cestu pro návrat íránské ropy na světové trhy, což by dále ovlivnilo rovnováhu nabídky a poptávky. Zároveň by to ale mohlo přinést uklidnění geopolitického napětí v regionu Blízkého východu, což by trh s ropou vnímal pozitivně. Ropný trh tak v tuto chvíli balancuje mezi několika protichůdnými vlivy: na jedné straně hrozba nových cel a nejistota ohledně poptávky, na straně druhé potenciální zmírnění geopolitického napětí a rozhodnutí OPEC+ o dalším směru produkce. Z krátkodobého hlediska lze očekávat, že volatilita na trhu zůstane vysoká, protože každé nové oznámení – ať už z Washingtonu, Teheránu, nebo Rijádu – může okamžitě změnit náladu investorů.