Americký prezident Donald Trump oznámil, že během několika málo týdnů plánuje jednostranně stanovit cla pro obchodní partnery Spojených států. Tento krok má podle jeho slov usnadnit situaci administrativě, která není schopna zvládnout vyjednávání s desítkami zemí současně. Prezident tak opět potvrzuje svou tvrdou linii v obchodní politice, jejímž cílem je zavést širší princip reciprocity a přenastavit podmínky mezinárodního obchodu tak, aby více vyhovovaly americkým zájmům. Na pátečním setkání s podnikateli ve Spojených arabských emirátech Trump uvedl, že ministr financí Scott Bessent a ministr obchodu Howard Lutnick zašlou v následujících týdnech obchodním partnerům dopisy, které určí, jaká cla budou muset platit za přístup na americký trh. Prezident dále zdůraznil, že jeho záměrem je „jednat spravedlivě“, ale s ohledem na počet zemí, které projevují zájem o dohodu, prý není možné každému z nich věnovat individuální pozornost. Cla jako nástroj tlaku i výchozí bod jednání Trump zároveň tvrdil, že až 150 zemí usiluje o uzavření obchodní dohody s USA, aniž by specifikoval, o které konkrétní země se jedná, nebo kolika státům bude clo skutečně stanoveno. Tento postoj odráží strategii, která preferuje nátlak před klasickým diplomatickým vyjednáváním, a která už dříve vyvolala obavy na finančních trzích i mezi spojenci USA. Bílý dům ani ministerstvo obchodu zatím oficiálně nekomentovaly, kolik států by mělo být opatřeními zasaženo ani kdy přesně budou dopisy rozeslány. Trumpova administrativa se již dříve dostala pod tlak kvůli nedostatku kapacit, které by umožnily vést paralelní jednání s větším počtem zemí. A právě tento nedostatek nyní podle všeho vedl k rozhodnutí zjednodušit proces pomocí předem stanovených celních sazeb. Přestože cla vybírá americká Celní a hraniční ochrana, jejich finanční dopad často pociťují sami američtí spotřebitelé, protože zvýšené náklady bývají přenášeny do konečných cen zboží. Tento efekt byl v minulosti kritizován jako kontraproduktivní a narušující domácí poptávku, zejména v případě běžného spotřebního zboží a potravin. Jednání s některými zeměmi pokračují Navzdory snaze o plošné uvalení cel prezident nezavřel dveře všem jednáním. Probíhají rozhovory s několika významnými obchodními partnery, mezi nimiž jsou Japonsko, Jižní Korea, Indie a Evropská unie. Trump nedávno oznámil, že se s Velkou Británií podařilo dojednat rámec budoucí obchodní spolupráce, a že s Čínou bylo dočasně pozastaveno zvyšování cel, aby bylo možné prodloužit čas pro další vyjednávání. Zatímco některé země přistoupily na dočasné ústupky, jiné reagují opatrně. Například Indie podle Trumpa nabídla zrušení cel na americké zboží, nicméně indická vláda tento krok zatím veřejně nepotvrdila. Prezident zároveň poznamenal, že v tuto chvíli má administrativa rozpracováno dalších „čtyři až pět dohod“, které podle něj již brzy přejdou do fáze podpisu. „Máme v přípravě mnoho dohod. Nakonec už jen podepíšeme ty zbývající,“ prohlásil Trump 9. května během svého vystoupení k dohodě s Velkou Británií. Jeho prohlášení naznačuje, že obchodní politika USA se bude i nadále opírat o bilaterální dojednávání pod tlakem hrozby cel, což se stává novou normou americké zahraničněobchodní agendy. Příslib spravedlnosti nebo varování pro svět? Trumpovo oznámení přichází v době, kdy se na globálních trzích i v diplomatických kruzích zvyšuje napětí kvůli možné eskalaci obchodních konfliktů. I když prezident tvrdí, že nová cla mají být „spravedlivá“, praktická realizace tohoto záměru zůstává nejasná. Předchozí podobné kroky v minulosti často vedly ke zhoršení vztahů s klíčovými partnery a zvýšily riziko odvetných opatření. Skutečnost, že USA plánují uvalit cla bez předchozích jednání, signalizuje posun směrem k jednostranným rozhodnutím, která mohou mít široký dopad nejen na globální obchod, ale i na domácí ekonomiku. Vzhledem k tomu, že investoři již dříve reagovali na podobné kroky panikou, není vyloučeno, že další oznámení cel bude mít negativní vliv na trhy a obchodní důvěru. Z pohledu ekonomických analytiků tak nová strategie vyvolává otázky: Je tento krok pouze vyjednávacím nástrojem, nebo skutečně směřuje k nové celní realitě? A dokáže administrativa, která přiznává nedostatek lidských kapacit, efektivně řídit důsledky tohoto přístupu? Odpovědi na tyto otázky přinese až následujících několik týdnů – tedy období, během něhož má podle prezidenta dojít ke klíčovým rozhodnutím o podobě nových cel. Jakákoli další eskalace ale může velmi rychle změnit nejen bilaterální vztahy, ale i širší geopolitickou rovnováhu v oblasti obchodu.