Američtí vyjednavači sdělí Bruselu, že očekávají jednostranné ústupky Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zintenzivňuje tlak na Evropskou unii, aby jednostranně snížila cla na americké zboží. Pokud EU na tuto výzvu nepřistoupí, USA hrozí zavedením dodatečných 20% cel, která by dále vyostřila už tak napjaté obchodní vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Tato nová hrozba přichází v době, kdy již byla uvalena „vzájemná“ cla ve výši 20 % na většinu evropského zboží a pouze dočasně snížena na polovinu, aby zůstala otevřená cesta k vyjednávání. Jednostranné ústupky jako podmínka jednání Americký obchodní zástupce Jamieson Greer má podle informací sdělit svému protějšku z EU, Maroši Šefčovičovi, že Bruselem předložené návrhy jsou nedostatečné. USA nesouhlasí s tím, že EU nabídla pouze vzájemné snižování cel, a požadují jednostranné ústupky podobně jako od jiných obchodních partnerů. Kromě toho Spojené státy očekávají, že digitální daň EU bude rovněž součástí vyjednávání, což však Brusel dosud odmítal. Evropská unie se snaží vytvořit společný rámec pro jednání, ale podle diplomatických zdrojů jsou postoje obou stran stále příliš vzdálené. Důležité setkání Greera a Šefčoviče, které se uskuteční příští měsíc v Paříži, má být klíčovým testem, zda se podaří zabránit dalším clům a zabránit eskalaci sporu. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že cílem je snížit obchodní deficit s EU, který v roce 2024 činil 192 miliard eur. Od začátku 90denní lhůty, kterou prezident Trump vyhlásil pro dosažení dohody, však nebyl zaznamenán výraznější pokrok. Jeden z úředníků zapojených do jednání vyjádřil skepsi: „Výměna dopisů není skutečný pokrok. Stále se nikam nedostáváme.“ USA žádají změny v normách i regulacích USA považují stávající nabídku EU za výhodnou pro Brusel, protože prý využívá produktové normy k omezování dovozu. Podle Washingtonu by EU měla přijmout americké normy pro potraviny a výrobky a usnadnit investice amerických firem v Evropě. Dalšími požadavky jsou snížení regulace, zrušení národních digitálních daní a širší přístup na evropské trhy. Na rozdíl od EU, která požaduje reciproční přístup, se USA snaží diktovat podmínky dohody jednostranně, což zvyšuje napětí. Zatímco Spojené království se dohodlo na zachování 10% „vzájemného“ cla výměnou za bezcelní kvótu na vývoz oceli a nižší cla na automobily, EU podobnou dohodu odmítá. V dubnu Spojené státy zavedly 20% cla na většinu zboží z EU, která snížily v červenci na polovinu, aby daly prostor jednání. Avšak cla na ocel, hliník a automobilové díly zůstala na původní výši 25 %, přičemž Trumpova administrativa pohrozila, že podobné kroky mohou následovat u dalších sektorů jako jsou léčiva nebo polovodiče. EU se brání: snaha o vyváženou dohodu Evropská komise podle nejmenovaných diplomatů usiluje o vyváženou a férovou dohodu, která zohlední společné zájmy obou stran. Sabine Weyandová, nejvyšší úřednice Komise pro obchod, uvedla, že cílem je čelit jednostranným požadavkům USA prostřednictvím dohod o spolupráci. EU je ochotna jednat o vzájemném uznávání norem, zjednodušení postupů pro obchod s potravinami a zvířaty a o pravidlech týkajících se pracovních práv a životního prostředí, které USA považují za klíčové. Brusel zároveň pozastavil odvetná cla na americké zboží v hodnotě 23 miliard eur a diskutuje o rozšíření tohoto seznamu na další produkty za 95 miliard eur. Patří mezi ně mimo jiné letadla Boeing [BA] a americký bourbon. Podle Olofa Gilla, mluvčího EU pro obchod, je prioritou spravedlivá dohoda odpovídající rozsahu obchodních vztahů mezi EU a USA. Dodal, že obě strany musí strategicky koordinovat kroky, aby se předešlo zhoršení vztahů. I přes tuto snahu panuje mezi některými členskými státy EU obava, že USA budou trvat na zachování minimální 10% celní sazby, což by automaticky vedlo k odvetným opatřením. Řada evropských ministrů obchodu považuje tento přístup za nepřijatelný precedent, který by mohl narušit globální obchodní systém.