Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět rozvířila mezinárodní obchodní vody, když během několika málo dní vystupňovala i zmírnila hrozby vysokými dovozními cly. Zatímco Evropská unie dostala odklad do 9. července na dosažení dohody, americká vláda zároveň uvedla do pohybu mechanismy k zavedení cel až ve výši 25 % na smartphony, které nejsou vyráběny v USA – což se týká především společností Apple (AAPL) a Samsung. Cílem těchto opatření má být nejen vytvoření tlaku na obchodní partnery, ale i ochrana klíčových amerických průmyslových odvětví, jako jsou polovodiče. V pátek Trump oznámil, že EU bude od 1. června čelit 50% clu, protože dosavadní jednání podle něj „nikam nevedou“. V neděli ale přišla změna: nový termín byl posunut na 9. července, čímž se sladil s předchozími lhůtami pro ostatní obchodní partnery. V úterý prezident dokonce prohlásil, že EU projevila vůli k jednání, což označil za „pozitivní událost“. Trump má dlouhodobě ve zvyku vyhlašovat tvrdá opatření, která následně zmírňuje. Analytici proto upozorňují, že aktuální hrozby mohou být taktickým manévrem, jak přimět protistranu k ústupkům. Přesto existuje reálné riziko, že cla budou zavedená – alespoň dočasně, a to z důvodu posílení důvěryhodnosti těchto hrozeb. Apple a Samsung čelí nové výzvě kvůli clům na čipy Kromě evropských zemí zamířila Trumpova rétorika i vůči technologickým gigantům. Prezident oznámil, že firma Apple (AAPL) bude čelit dovoznímu clu ve výši nejméně 25 % na všechny iPhony, které nejsou vyráběny na území USA. Tato hrozba byla později rozšířena i na Samsung a další výrobce podobných zařízení. Trump dal jasně najevo, že opatření mají vejít v platnost na konci června. Podle analytiků ze společnosti Evercore ISI souvisejí tato cla s již probíhajícím vyšetřováním podle sekce 232, zaměřeným na americký polovodičový průmysl. Tato šetření by se mohla rozšířit i na derivátové produkty, tedy výrobky obsahující čipy – včetně chytrých telefonů. Vyšetřování se navíc týká i dalších odvětví, jako je farmaceutický průmysl, výroba nákladních automobilů nebo zpracování kritických minerálů. Trumpova administrativa přitom v dubnu smartphony z původních celních plánů dočasně vyňala, ale tehdy už úředníci naznačovali, že jejich začlenění pod clo zaměřené na polovodiče je jen otázkou času. Trhy reagují vlažně, investoři jsou zvyklí Páteční hrozby ohledně EU a technologických firem sice na trzích vyvolaly okamžité reakce, ty však nebyly nijak dramatické. Index S&P 500 sice uzavřel v poklesu, ale během úterý – po dočasném pozastavení cla na EU – opět posílil. Podle stratégů to potvrzuje, že investoři se už naučili odlišovat Trumpovu rétoriku od skutečných zásahů. „Je to trochu jako bajka o chlapci, který volal vlka. Investoři chápou, že administrativa má plán a není ochotná zajít za určité hranice,“ uvedl John Madziyire ze společnosti Vanguard. Ministerstvo financí se mezitím snaží situaci zklidnit. Ministr Scott Bessent prohlásil, že prezidentova páteční vyjádření vůči EU mají být motivací k rychlejšímu postupu v jednáních, a že EU podle něj zatím nepředložila dostatečně silné návrhy, jaké už nabídli jiní obchodní partneři. Souhrn celních opatření ukazuje šíři zásahu Z přehledu, který shrnuje aktuální stav Trumpových celních opatření, vyplývá, že cla aktuálně cílí na širokou škálu zemí i produktů. EU i další partneři (s výjimkou Číny, Kanady, Mexika a Velké Británie) čelí základnímu clu 10 %, které bylo zavedeno 2. dubna s 90denním pozastavením vyšších sazeb. Tento odklad vyprší kolem 8. července. Země jako Kanada a Mexiko čelí 25% clu, ale některé komodity, například potaš a energetické produkty, mají výjimku ve výši 10 %. Pro Spojené království platí 10% sazba s výjimkami pro ocel, hliník a automobily. Kromě EU a výrobců smartphonů Trumpova cla míří také na ocel, hliník, automobily a jejich díly, přičemž další sektorové zásahy – zejména v oblasti farmacie nebo těžby mědi – jsou ve fázi přípravy. Tento vývoj potvrzuje, že obchodní politika Spojených států pod vedením prezidenta Trumpa je tvrdá, ale pružná, a že časový horizont konce června a první polovina července budou klíčovým obdobím, kdy se rozhodne o dalším směřování amerických celních opatření.