Hlavními faktory byly posilující americký dolar a ochlazení zájmu o bezpečná aktiva v důsledku pozitivních signálů ze sféry mezinárodního obchodu. Investoři v posledních dnech reagují na zprávy, že Evropská unie a Spojené státy se snaží urychlit jednání s cílem předejít potenciální transatlantické obchodní válce. Tento vývoj narušil dřívější poptávku po zlatu jako tradičním útočišti v dobách geopolitické nejistoty.

Spotová cena zlata klesla v ranních hodinách londýnského obchodování o 0,7 % na 3 324,60 USD za unci, přičemž v předchozí seanci odepsala dalších 0,4 %. Celkově tak cena zlata za poslední dva dny ztratila přes jedno procento. Tento vývoj přichází navzdory tomu, že zlato od začátku roku zůstává ve výrazném zisku – od ledna vzrostlo o více než čtvrtinu. I tak se však aktuálně obchoduje přibližně 180 dolarů pod svým historickým maximem z minulého měsíce.

K poklesu ceny přispěl také posilující americký dolar, který po zveřejnění zpráv o možném snížení emise státních dluhopisů v Japonsku zpevnil vůči koši světových měn. Silnější dolar znamená, že nákup zlata je pro investory mimo USA nákladnější, což logicky tlumí jeho poptávku. Bloomberg Dollar Spot Index zaznamenal v úterý růst o 0,1 %, čímž se opět přiblížil k měsíčnímu maximu.

Vedle samotného kovu se negativní vývoj projevil i na trzích s dalšími drahými kovy. Platina, která minulý týden dosáhla nejvyšší úrovně za poslední dva roky, pokračovala v korekci, zatímco stříbro a palladium rovněž zaznamenaly mírný pokles.

Z fundamentálního pohledu zůstává situace na trzích nadále komplexní. Ačkoliv zmírnění obchodního napětí může krátkodobě působit jako pozitivní impuls pro rizikovější aktiva, investoři nadále sledují celou řadu dalších rizik. Mezi nimi dominuje rostoucí fiskální deficit Spojených států, který zvyšuje obavy z dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Dále nelze opomenout stále napjatou situaci na Blízkém východě a pokračující válku na Ukrajině, které přispívají k obecné geopolitické nestabilitě.

Navíc se investoři připravují na důležité makroekonomické události v tomto týdnu, zejména na páteční zveřejnění indexu cen osobních spotřebních výdajů (PCE) v USA bez potravin a energií. Tento ukazatel je preferovaným měřítkem inflace pro Federální rezervní systém a může výrazně ovlivnit očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb. Jakékoli překvapení směrem nahoru by mohlo přinést další tlak na ceny zlata, protože vyšší sazby zvyšují náklady příležitosti držení kovů bez výnosu.

Podle údajů agentury Bloomberg fondy obchodované na burze (ETF) kryté zlatem zaznamenaly již pátý týden v řadě odliv kapitálu. To naznačuje, že institucionální investoři ztrácejí o zlato zájem, a to přesto, že jeho fundamenty zůstávají relativně silné. Právě tento odliv je jedním z klíčových důvodů, proč se zlatu v posledních dnech nedaří navázat na předchozí růst.

Citigroup Inc. nicméně v pondělí obnovila svůj krátkodobý cíl ceny zlata na 3 500 dolarů za unci, což by znamenalo návrat k výraznějšímu býčímu trendu. Tento výhled je však závislý na řadě faktorů – od vývoje americké měnové politiky, přes geopolitické události až po poptávku ze strany centrálních bank a retailových investorů.

Celkově se dá říci, že trh se zlatem momentálně vstupuje do fáze konsolidace. Investoři přehodnocují své pozice s ohledem na nové informace z politického i ekonomického prostředí. Ačkoliv krátkodobý výhled může být negativní, dlouhodobé faktory – jako je inflace, geopolitická rizika či strukturální slabiny některých měn – mohou zlatu i nadále poskytovat důvody k růstu.