Spojené státy zažívají vlnu napětí mezi federálními úřady, pracovníky a podniky. V posledních dnech se zejména v Kalifornii staly cílem imigračních razií ICE různé provozovny – od myček aut přes sklady až po stavební firmy. Myčka v Culver City se stala symbolem této situace poté, co se zde konala tisková konference příbuzných zadržených pracovníků. Jejich výpovědi ukazují na osobní i pracovní dopady zásahů. Například Jaslyn Hernandezová popsala, že její otec byl zadržen při práci a následně tak prošvihl její maturitní slavnost. V podobné situaci se ocitla i Noemi Ciau, jejíž manžel byl zadržen při jiné razii. Flor Melendrezová, ředitelka organizace CLEAN Carwash Worker Center, uvedla, že zaměstnanci mají intenzivní obavy a řada podniků zůstává uzavřená kvůli atmosféře strachu. Potvrdila, že bylo zadrženo nejméně 28 lidí, přičemž její skupina dokázala lokalizovat pět z nich pomocí databáze ICE. Zatýkání probíhá nejen v myčkách, ale i v jiných typech provozů, například v obchodech Home Depot či oděvních továrnách. Společnosti reagují, obavy rostou Federální úřady se podle všeho zaměřují čím dál více na pracoviště jako hlavní cíle vymáhání imigrační politiky, přičemž prezident Trump slíbil „největší deportaci“ v historii USA. V reakci na probíhající operace sdělil na své platformě Truth Social, že ačkoliv rozumí obavám farmářů či hotelového sektoru z nedostatku pracovní síly, prioritou zůstává odstranění kriminálních živlů. Bílý dům zatím neuvedl, jak přesně bude přístup k těmto zásahům změněn. Obavy imigrantských komunit jsou však zřejmé. Průzkum Pew Research z dubna ukázal, že 42 % hispánských dospělých se obává deportace, bez ohledu na svůj právní status. Tyto pocity přetrvávají od období vlády Joea Bidena i první poloviny Trumpova funkčního období. Obavy se promítají i do spotřebitelského chování. Společnosti jako Constellation Brands, která vlastní značky Corona a Modelo, zaznamenávají pokles výdajů. Její výkonný ředitel uvedl, že hispánští zákazníci tvoří až polovinu tržeb z prodeje piva a jejich nejistota má přímý dopad na podnikání. Pokles výdajů a spotřebitelské bojkoty Spotřebitelé omezují výdaje nejen kvůli obavám o zaměstnání, ale i kvůli rostoucímu napětí. CEO Constellation Brands uvedl, že lidé méně cestují, méně chodí do restaurací a méně utrácí za oblečení – a pivo, přestože není na vrcholu priorit, také zaznamenává pokles. Analytici jako Robert Moskow z TD Cowen podotýkají, že firma zatím nevidí zřetelné oživení nákupního chování hispánských spotřebitelů. Společnost Coca-Cola hlásí podobný trend, zejména v oblastech blízko mexicko-americké hranice. Slevový řetězec Burlington Stores pak připomněl, že hispánští zákazníci jsou klíčovým tržním segmentem. Přesto v prvním čtvrtletí roku 2025 zaznamenaly jejich obchody poblíž jižní hranice USA horší výsledky než zbytek řetězce. CEO Michael O’Sullivan se domnívá, že důvody jsou specifické pro pohraniční oblasti a odrážejí obavy obyvatel. Do středu pozornosti se mezitím dostal i Walmart, a to poté, co dědička z rodiny Waltonových zveřejnila celostránkovou inzerci v New York Times, která podporovala hnutí „No Kings“. Inzerát s QR kódem odkazujícím na web organizace vyzýval k masovým protestům proti prezidentovi. Ačkoliv Christy Waltonová podle Walmartu není zapojena do vedení firmy, reakce veřejnosti byla okamžitá – a výzvy k bojkotu značky se rychle rozšířily. Walmart se od inzerátu distancoval s tím, že nebyl autorizován ani schválen společností. Mluvčí uvedl, že Waltonová nemá žádnou roli v řízení firmy a že společnost se soustředí na bezpečnost svých zákazníků a partnerů. Připomněl rovněž, že Walmart (WMT) odsuzuje násilí i poškozování majetku, a to bez ohledu na politické postoje. Společnosti balancují mezi vlivem politiky a požadavky veřejnosti Obavy z politické instrumentalizace značek nejsou nové. Phillip Dickson, CEO konzervativně zaměřené investiční aplikace Monorail, upozornil, že Walmart se může stát dalším příkladem politického střetu. Připomněl situaci z roku 2023, kdy značka Bud Light čelila masivnímu bojkotu kvůli krátké spolupráci s trans influencerem. Podobně se i Target stal terčem hněvu kvůli svým produktům s motivy Pride. Podle Dicksona tyto kauzy ukazují, jak snadno se firmy mohou stát terčem virálních kampaní na sociálních sítích. Atmosféra napětí, v níž se mísí imigrační politika, občanské protesty a podnikatelské zájmy, se tak stává stále komplikovanější. Podniky všech velikostí musí nyní pečlivě vyvažovat mezi právními požadavky, tlakem aktivistů a očekáváním zákazníků. Ať už jde o razie ICE nebo výzvy k bojkotu, jisté je jedno – byznys a politika jsou v USA propojeny víc než kdy dřív.