Velký potenciál vidí například ve zdravotnictví, aktuálně AI využívá více než 60 procent nemocnic v Česku, uvedl. Potřeba je ale podle něj také zvýšit vzdělanost lidí ohledně AI či podpořit vědu a výzkum.

Další oblastí, na kterou by se mohlo Česko v AI zaměřit, je podle Benzla obrana. „Víme, že nebudeme nejlepší ve všem, ale pokud si vybereme takovouhle nějakou vertikálu, tak v tom můžeme excelovat,“ uvedl Benzl. „Vidíme, že každý stát se snaží z AI udělat nějakou svou přednost. My tady máme velmi silnou akademickou obec a skvělé mozky a nechceme být tou montovnou,“ doplnil.

Češi mají podle Benzla nízkou důvěru v umělou inteligenci, proto je potřeba vzdělanost v tomto ohledu zvyšovat, míní. Co se týče firem v Česku, pro základní fungování jich AI využívá 11 procent, což je v Evropské unii podprůměr, uvedl. „Ne všechny ty projekty se napoprvé vydaří. Ne každá firma je připravená na to dělat chyby a poučovat se z nich, spíš to vnímají jako ztrátu peněz,“ podotkl Benzl.

<!– DIP popup–>

Většina firem mimo IT sektor je k umělé inteligenci skeptická, řekla ČTK viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. „Máte velký rozdíl mezi IT firmami, které se v tom umí docela dobře orientovat a je tam docela dobré vibrující prostředí, a těmi klasickými podniky, které jsou v tom přístupu konzervativní,“ uvedla. Rozvoj podle ní brzdí také to, že Evropa nemá jednotný digitální trh.

Firmy podle Benzla potřebují více času na to, aby se připravily na evropský Akt o umělé inteligenci. Evropská unie ho přijala v první polovině loňského roku. Nařízení nabíhá postupně, přičemž plně vymahatelné má být 2. srpna 2026. Česko Evropskou komisi požádalo o to, aby účinnost aktu odložila a zároveň prověřila možnosti jeho zjednodušení.

„I v rámci toho, jak se teď svět geopoliticky trochu mění, je v evropském prostoru vítáno, že ta regulace by nemusela být tak přísná a tak administrativně složitá, protože to jsou všechno věci, které firmy v praxi stojí velké peníze a snižuje to nějakým způsobem konkurenceschopnost,“ uvedl Benzl. „Víme, že jiné kontinenty nebo jiné akční plány tu regulaci nedávají tolik do popředí jako doteď Evropská unie,“ doplnil.

Akt o AI zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy nařízení zakazuje, u dalších nástrojů zavádí silnou regulaci. Nová pravidla mají zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná a bezpečná, aby respektovala základní práva EU a aby podporovala inovace.

Česká asociace umělé inteligence vznikla v roce 2023 a podle informací na webu má více než 300 firemních členů.

Obrovská počítačová centra, která chce postavit Evropská unie, by pomohla dohnat náskok Spojených států v umělé inteligenci (AI). V EU by těchto center mohlo být až o pět, zažádat o podporu v programu AI continent chce také Česko, řekl v rozhovoru s ČTK vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09). Na takzvané AI gigatovárny EU dohromady vyčlenila asi 20 miliard eur (téměř 496 miliard Kč), přičemž předpokládá, že 65 procent vynaloží soukromý investor, uvedl Kavalírek.

Se soukromým investorem Česko podle Kavalírka aktuálně jedná a má také vytipované lokality, kde by AI gigatovárna mohla stát. „Řešíme to opravdu denně. Vyvíjí se to velmi dobře. Ještě pořád nechci stoprocentně říct, že to (žádost, pozn.red.) podáme, ale opravdu se tomu velmi blížíme,“ uvedl Kavalírek. Zájem o počítačové centrum podle něj vyjádřilo i Německo nebo Dánsko.

Gigatovárna by musela stát vedle zdroje energie, třeba vedle elektrárny. Podle Kavalírka by česká soustava příkon zvládla.

Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková zájem Česka o stavbu AI gigatovárny vítá. Zároveň ale uvedla, že Česko se podle ní nebylo schopné dohodnout ani na zavedení evropského Aktu o AI. „Většinou je to tak, že je to v těch velkých zemích, ale doufám, že to tak nebude. Ale země, která není schopná ani se dohodnout na implementaci AI aktu, tak to o vás něco vypovídá, jak to berete vážně,“ řekla ČTK.

Příjem žádostí o podporu na stavbu AI gigatovárny podle Kavalírka skončí příští pátek. Zároveň je do konce června možné žádat o podporu na stavbu menšího počítačová centra, kterých by v EU bylo více. Očekávaná investice do jednoho takového centra je 20 až 40 milionů eur (asi 496 až 992 milionů Kč), řekl Kavalírek. „Je na stole, že podáme oboje. I to je velmi dobrý superpočítač, který tady v tuto chvíli nemáme, ale nezvládne počítat to, co těch 100.000 čipů v gigatovárně,“ dodal.

Právě výpočetní výkon bude v rozvoji AI hrát velkou roli, řekl ČTK ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl. „Tahle gigatovárna může sloužit celé Evropě, veřejné správě nebo třeba různým státům v tom, abychom podpořili výzkum, abychom byli schopni AI zavádět do zdravotnictví, aby třeba mohla fungovat nějaká chytrá AI funkce v rámci veřejné správy, finančního úřadu nebo nějakých sociálních služeb,“ uvedl. „Zkrátka je to takový motor té AI ekonomiky,“ doplnil.

Vláda loni v červenci schválila Národní strategii umělé inteligence do roku 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této souvislosti připravilo akční plán s 86 opatřeními za 20 miliard Kč. Plán si klade za cíl větší využití AI ve vzdělávání, na trhu práce či podporu vědy a výzkumu.

„Česká republika je opravdu machr ve výrobě strategií, které se pak nedodržují. Nicméně je dobře něco mít. Pak se to skutečně musí brát vážně a celá vláda za tím musí stát a to se zatím bohužel neděje a nevidím to tam,“ řekla Jabůrková.