Nadcházející měsíce mohou pro globální ekonomiku přinést další nejistotu. Podle Banky pro mezinárodní platby (BIS) by totiž mohlo dojít k obnovenému růstu inflace v USA právě ve chvíli, kdy se svět vyrovnává s důsledky protekcionistických opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa. BIS ve své výroční zprávě upozorňuje, že právě geopolitické napětí a fiskální nejistota by mohly vytvořit pro centrální banky mimořádně náročné prostředí. Zpráva BIS přichází v době, kdy se centrální banky snaží udržet rovnováhu mezi podporou růstu a zachováním cenové stability. Významné varování zní zejména směrem k Federálnímu rezervnímu systému (Fed), který může čelit kombinaci rostoucích inflačních tlaků a ekonomického zpomalení, což je scénář, který bývá pro tvůrce měnové politiky obzvláštěcla komplikovaný. Výroční zpráva BIS, kterou představil generální ředitel Agustín Carstens, se podrobně věnuje destabilizujícím vlivům na globální ekonomiku. Poukazuje zejména na zvýšená dovozní cla zavedená americkou administrativou, jež mají na mezinárodní obchod rušivý dopad. Tato opatření byla sice zatím časově omezena na 90 dnů, ale i tak podle BIS zvyšují nejistotu a snižují předvídatelnost vývoje. Carstens, který letos končí ve funkci, uvedl, že světová ekonomika byla na cestě k tzv. „měkkému přistání“ – tedy návratu inflace ke 2% cíli bez větších otřesů. Avšak nové obchodní bariéry podle něj ohrozily tuto rovnováhu a narušily sbližování vyspělých i rozvíjejících se ekonomik k inflačním cílům. BIS dále upozorňuje, že citlivost spotřebitelů na vývoj cen se po pandemii výrazně zvýšila. Tento fenomén v kombinaci s vysokými očekáváními v oblasti životních nákladů může ztížit udržení cenové stability. Jak poznamenal ekonomický poradce BIS Hyun Song Shin, tvůrci politiky musí být mimořádně opatrní, aby se „jednorázové cenové šoky“ nepřetavily do trvalé inflace. Ve hře je i dluhová zranitelnost Vedle inflačních rizik zpráva zdůrazňuje také zvyšující se napětí na trzích se státními dluhopisy. Podle údajů BIS dosáhly v roce 2024 úrokové náklady na obsluhu státního dluhu u zemí OECD v průměru 4 % HDP, přičemž se očekává další nárůst. Tento vývoj zvyšuje obavy o fiskální udržitelnost a vytváří prostředí, v němž by mohly vzniknout potíže s refinancováním státního dluhu. Zvýšená nejistota ohledně veřejných financí pak může snadno narušit inflační očekávání, což představuje další komplikaci pro centrální banky. BIS upozorňuje, že za současné situace může jakýkoli šok – ať už z oblasti politiky, trhu nebo geopolitiky – snadněji přerůst v systémové riziko. Tlak může přijít i z opačné strany. Trvale vyšší inflace může vést ke zvyšování výnosů státních dluhopisů, což dále zatíží rozpočty vlád a vytvoří začarovaný kruh rostoucích nákladů a slabé důvěry investorů. Rizika plynou i z propojení globálních trhů Další část výroční zprávy BIS se věnuje globální finanční architektuře a ukazuje, jak rychle se změny v jedné ekonomice mohou přenášet do jiných. Finanční trhy jsou dnes silně propojené a jakýkoli výkyv – například změna obchodní politiky USA – může vyvolat reakce napříč kontinenty. Zpráva konstatuje, že právě makrofinanční zranitelnosti mohou zesílit dopady jinak lokálních událostí. To vytváří složitější prostředí pro centrální banky, které musí při rozhodování zohlednit i efekty přenesené z jiných ekonomik. Ekonomové BIS v této souvislosti doporučují, aby se centrální banky soustředily na pečlivé vyvažování rizik růstu a inflace. Tento přístup je důležitý zejména proto, že doba, kdy spotřebitelé přijímali růst cen s klidem, je podle nich definitivně pryč. Andrea Maechlerová, zástupkyně generálního ředitele BIS, v této souvislosti poznamenala, že „dnes je citlivost na jakékoli zvýšení cen mnohem větší“, což zvyšuje tlak na centrální banky, aby jednaly rozhodně a zároveň s rozvahou. Doporučení BIS směřuje k opatrnosti a strukturálním reformám V reakci na výše popsané výzvy BIS navrhuje soubor opatření, která by mohla přispět ke stabilnějšímu hospodářskému vývoji. Patří mezi ně například zvýšení veřejných investic, omezení administrativní zátěže, uvolnění trhu práce a odstranění obchodních překážek. Zároveň BIS varuje před oslabováním bankovní regulace a vyzývá k důslednému dohledu nad nebankovními finančními institucemi, které stále více ovlivňují chod finančního systému. Základním vzkazem letošní zprávy z Basileje je nutnost vrátit se k jádru centrální bankovní práce – tedy ochraně cenové stability, posilování důvěry v měnovou politiku a budování odolnosti vůči vnějším šokům. Vzhledem k rostoucí nejistotě a napětí v globální ekonomice to bude klíčový úkol nejen pro Fed, ale i pro další přední centrální banky světa.