Klíčové body
- Ceny ropy prudce vzrostly po napětí mezi USA a Íránem
- Trump zpochybnil úspěch jaderné dohody, hrozí vojenský zásah
- Írán varoval před útokem na americké základny v regionu
- Trhy zůstávají citlivé na vývoj, situace zůstává velmi napjatá
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem opět rozvířilo světové energetické trhy. Ceny ropy ve středu výrazně vzrostly v důsledku obav z eskalace konfliktu na Blízkém východě. Pentagon povolil rodinným příslušníkům amerických vojáků opustit některé oblasti regionu kvůli zvýšenému riziku útoků, což trhy vyhodnotily jako jasný signál zhoršující se bezpečnostní situace. Mezinárodní referenční cena ropy Brent se vyšplhala o 5 % na 70 dolarů za barel, přičemž americká ropa WTI zaznamenala podobný nárůst a dosáhla nejvyšší úrovně od dubna.
Jaderná dohoda v ohrožení
Napětí vygradovalo po prohlášení Donalda Trumpa, že má „menší důvěru“ v možnost uzavření nové jaderné dohody s Íránem. Prezident přitom zopakoval, že Teherán nesmí získat jaderné zbraně, což označil za „velmi jednoduchou“ podmínku. Spojené státy navíc varovaly, že pokud diplomacie selže, jsou připraveny zvážit i vojenské řešení. Izrael současně zesílil tlak na Washington, aby využil současné slabosti Íránu a případně přistoupil k vojenskému zásahu.

Zatímco se očekává šesté kolo nepřímých jednání, USA ani jejich zprostředkovatel Omán tuto informaci zatím nepotvrdily. Írán zároveň trvá na zachování svého programu obohacování uranu, což považuje za své suverénní právo jakožto signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Trh ropy: citlivý na jakoukoli nejistotu
Energetické trhy na vývoj reagovaly okamžitě. Jorge Montepeque z Onyx Capital uvedl, že středeční růst cen Brent je přehnaný a vyjadřuje spíše „úzkost trhu“ než odraz reálné změny v dodávkách. Obchodníci jsou obzvlášť citliví na jakékoli náznaky ohrožení v regionu, který je klíčovým producentem ropy. Britské námořnictvo varovalo před možným dopadem rostoucího napětí na bezpečnost námořních cest, zatímco americké úřady oznámily, že omezují přítomnost svého diplomatického personálu v Iráku.
Rozhodnutí o odchodu nepotřebného personálu z některých oblastí podepsal ministr obrany Pete Hegseth. Podle ministerstva je ochrana vojáků a jejich rodin prioritou a vývoj v regionu je pečlivě sledován americkým centrálním velením Centcom.
Hrozby a vyčkávání
Íránský ministr obrany Aziz Nasirzadeh varoval, že v případě napadení Írán bez váhání zaútočí na americké základny v regionu. I přesto ale západní diplomaté tvrdí, že Teherán má silný zájem na úspěchu jednání – a to kvůli ekonomické situaci země. Íránská ekonomika trpí sankcemi, a tak je ochota uzavřít dohodu motivována především snahou o jejich zmírnění.
Helima Croft z RBC Capital Markets, bývalá analytička CIA, varovala, že i když rozhodnutí USA není úplnou evakuací, takové kroky se zpravidla činí na základě důkladných zpravodajských informací. To samo o sobě vyvolává vážné obavy z možného zhoršení bezpečnostní situace v regionu a dává trhu důvod k opatrnosti.
Nadále zůstává otázkou, zda se Trumpově administrativě podaří přesvědčit Írán ke kompromisu. Požadavek na ukončení obohacování uranu je pro Teherán červenou linií, přestože jednání ještě zcela neskončila. Výsledek tak zůstává nejistý a trhy budou i nadále reagovat na jakýkoli signál o posunu – ať pozitivním, nebo negativním.

Současná eskalace napětí mezi Spojenými státy a Íránem znovu ukazuje, jak křehká je rovnováha na světových trzích a jak rychle může geopolitická nejistota ovlivnit ceny klíčových komodit, jako je ropa. Vzrůstající obavy z možného ozbrojeného konfliktu a nejistota ohledně budoucnosti jaderné dohody vyvolaly na trzích vlnu nervozity. Investoři, obchodníci i politické elity napříč světem sledují vývoj s obavami, protože jakákoli eskalace v regionu Perského zálivu může mít globální dopady.
Zásadní roli v tom hraje nejen samotná možnost konfliktu, ale také postoj Donalda Trumpa, jehož neústupný styl a váhavost ohledně diplomatických řešení přispívají k pocitu nepředvídatelnosti. Zatímco Írán dává najevo ochotu jednat, zároveň si chce zachovat své národní zájmy, včetně obohacování uranu, což je pro Západ nepřijatelné. Vzniká tak patová situace, v níž každá chyba může vyvolat nechtěnou řetězovou reakci.
Energetické trhy proto zůstávají pod tlakem a jakákoli nová informace – byť jen náznak změny postoje jedné ze stran – může vyvolat silné cenové pohyby. Naděje na diplomatické řešení sice existuje, ale čas a nervozita pracují proti ní.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky