Obchodní jednání mezi Spojenými státy a Čínou pokračují tento týden v Londýně v atmosféře plné očekávání i napětí. V centru diskuse je snaha o zachování křehkého příměří, které bylo sjednáno před měsícem. Americký prezident Donald Trump vyslal do Británie klíčové členy své administrativy včetně ministra financí Scotta Bessenta, ministra obchodu Howarda Lutnicka a hlavního obchodního zástupce Jamiesona Greera. Ti mají za úkol nalézt cestu k uvolnění některých vývozních omezení, která Washington dříve zavedl z důvodů národní bezpečnosti. Na druhé straně jednacího stolu stojí čínská delegace vedená vicepremiérem He Lifengem, ministrem obchodu Wangem Wentaem a hlavním vyjednavačem ministerstva Li Chenggangem. Hlavními tématy jsou vývoz amerických technologií do Číny a přístup k čínským vzácným zeminám, které hrají klíčovou roli v globálním dodavatelském řetězci v oblasti elektroniky, obrany a automobilového průmyslu. Vzácné zeminy jako strategický nástroj Jedním z nejpalčivějších bodů jednání je kontrola Číny nad vzácnými zeminami, které Peking považuje za strategický nástroj. Tyto suroviny jsou nepostradatelné pro výrobu celé řady produktů – od chytrých telefonů až po elektromobily a vojenské technologie. Spojené státy požadují uvolnění vývozu těchto materiálů výměnou za zmírnění restrikcí na některé vývozní položky, zejména v oblasti méně citlivých čipových technologií nebo průmyslových plynů. Naopak USA nadále odmítají povolit vývoz vysoce výkonných čipů, například těch od společnosti Nvidia, které jsou schopné pohánět systémy umělé inteligence. Tato technologická oblast zůstává podle Washingtonu klíčová pro udržení konkurenční výhody vůči Číně. Podle čínského ministerstva obchodu byla nedávno schválena řada individuálních žádostí o exportní licence. Peking navíc naznačil ochotu „dále posilovat komunikaci a dialog“ v oblasti vývozních kontrol. Přesto ale nelze přehlédnout, že globální přístup k těmto kritickým surovinám zůstává stále omezenější než dříve. Napětí po příměří i nové výzvy Naděje, které vyvolalo květnové příměří, se brzy začaly rozplývat. Spojené státy obvinily Peking z toho, že zdržuje vývoz vzácných zemin i přes sliby učiněné při ženevských rozhovorech. V reakci na to Trumpova administrativa zpřísnila vývozní pravidla a zároveň pohrozila zrušením amerických víz pro čínské studenty. Napětí ještě více vystupňovalo nové čínské pravidlo zavedené v dubnu, které stanovuje, že každý vývoz vzácných zemin musí být schválen samostatně, včetně předložení dokumentace o jejich konečném použití. Tento krok byl vnímán jako posílení kontroly Pekingu nad tokem strategických surovin. Obě delegace se i přes výše zmíněné komplikace znovu sejdou v úterý ráno, aby pokračovaly v rozhovorech. Trump v pondělí uvedl, že má „pouze dobré zprávy“ a že „s Čínou si vedeme dobře“, ačkoli přiznal, že nejde o snadného partnera. Američané podle Kevina Hassetta, ředitele Národní ekonomické rady, možná přistoupí na kompromisy v méně citlivých oblastech, nikoliv však v oblasti špičkových technologií. Ekonomické potíže Číny a tlak zevnitř Vyjednávání se odehrávají na pozadí ekonomických problémů Číny, které čelí rostoucímu tlaku jak zvenčí, tak zevnitř. Vývoz do Spojených států v květnu meziročně klesl o více než 34 %, což je výrazné prohloubení oproti 21% poklesu zaznamenanému v dubnu. Tento vývoj přichází navzdory snížení cel a příměří, které obě země oznámily v polovině května. Kromě poklesu exportu se čínská ekonomika potýká i s deflačními tlaky. Index spotřebitelských cen v květnu klesl o 0,1 % oproti předchozímu roku, zatímco index cen výrobců zaznamenal meziroční pokles o 3,3 %, nejvíce za posledních 22 měsíců. Podle analytiků tyto údaje signalizují slabou domácí poptávku a snižující se ceny surovin, což dál komplikuje hospodářskou stabilitu země. V reakci na tyto výzvy se Čína snaží zachovat si kontrolu nad klíčovými prvky svého dodavatelského řetězce. To však vyvolává napětí nejen ve vztahu k USA, ale i k dalším partnerům. Evropská unie už varovala Peking, že omezení vývozu vzácných zemin může vést k dalším obchodním komplikacím. Navzdory obtížím si čínští představitelé zachovávají optimismus. Mluvčí celního úřadu Lü Daliang tvrdí, že čínský zahraniční obchod „prokázal odolnost“ tváří v tvář výzvám. Nicméně analytici jako Leah Fahy z Capital Economics upozorňují, že Peking využívá vývozní kontroly jako nástroj k posilování své globální pozice, a to ještě předtím, než Trump zavedl nová cla.