Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projedná nastavení pravidel pro poskytování hypoték a posoudí odolnost českého finančního sektoru. Rozhodne také o stanovení sazby takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Rezerva má zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky, od loňského července činí 1,25 procenta. V současnosti ČNB vyžaduje od bank pouze dodržování minimálního poměru výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV), který činí 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent. Dříve centrální banka omezovala i celkový dluh žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI) a výši splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku (DSTI), od vyžadování obou těchto limitů ale v minulosti upustila. Bankovní rada rovněž posoudí nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tu mají banky i další úvěrové instituce vytvářet jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů. V době růstu úvěrů by měly rezervu vytvářet, naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. <!-- DIP popup--> ČSÚ: V ČR ubývá zaměstnanců v zemědělství a průmyslu, přecházejí do služeb V Česku se dlouhodobě snižuje počet zaměstnanců v zemědělství a v průmyslu, naopak roste jejich počet ve službách. V posledních letech je nejdynamičtější nárůst ve zdravotní a sociální péči, což souvisí se stárnutím populace. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Dalibor Holý. "Za posledních 20 let stoupl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 84 procent. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 procent, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů. Naopak v zemědělství za stejnou dobu ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny," řekl Holý. Podle něj je dlouhodobě patrné propouštění v neperspektivních odvětvích a přesun zaměstnanců ke kvalifikovanější práci. Holý také podotkl, že za posledních 20 let byly nejstabilnějším sektorem co do počtu zaměstnanců veřejná správa a obrana. Přes drobné kolísání se počet lidí pracujících pro stát za dvě desetiletí prakticky nezměnil. S kvalifikovanější prací souvisí také dosahování vyšších výdělků. Holý upozornil, že dlouhodobě jsou vyšší mzdy spojené s vyšším dosaženým vzděláním. Nejvyšší mzdy se vyplácejí manažerům a specialistům, často podle něj dosahují až násobků průměrné mzdy. Naopak 65 procent zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne. Holý rovněž připomněl na přetrvávající regionální rozdíly v odměňování, když v Praze je mzdová úroveň výrazně vyšší než v ostatních krajích. "V Praze jsou jiná pracovní místa. Jsou tu centrály velkých podniků, jsou tu soustředěně vysoce kvalifikované profese a jiné požadavky na zaměstnance," vysvětlil Holý s tím, že počet zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním je v Praze násobně vyšší než například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. Zároveň ale zdůraznil, že v nekvalifikovaných profesích je mzdový rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji minimální.