Bitcoin se v červnu 2025 obchoduje za přibližně 105 000 USD, přesto řada analytiků věří, že jeho cena může ještě do konce roku vystoupat až na 200 000 dolarů. Takový nárůst, téměř o 90 %, by znamenal, že tržní kapitalizace bitcoinu (BTC) vzroste z aktuálních 2 bilionů USD na zhruba 3,9 bilionu USD. Tento odhad by mohl na první pohled působit jako příliš ambiciózní, ovšem pokud se podíváme blíže na dynamiku nabídky a poptávky, ukazuje se, že vývoj má reálný základ. Zásadním faktorem je snížení emise nových mincí, ke kterému došlo 20. dubna 2024 v rámci takzvaného halvingu. Odměna za těžbu byla snížena, a tím pádem klesla roční emise zhruba z 328 500 na přibližně 164 000 nových bitcoinů. Vzhledem k tomu, že už bylo vytěženo více než 19,9 milionu z maximálních 21 milionů coinů, roste nová nabídka o méně než 0,8 % ročně. To je extrémně nízké tempo, které bude dále klesat po dalším plánovaném halvingu v roce 2028. V kombinaci s rostoucí poptávkou tato omezená nabídka vytváří prostředí, ve kterém může cena výrazně růst – a to bez nutnosti „kryptoměnové mánie“. Stačí jen, aby institucionální investoři nadále převáděli fiat měny na bitcoin rychleji, než je těžaři schopní generovat nové mince. Zdroj: BurzovniSvet.cz Institucionální poptávka roste Právě institucionální investoři se stávají hlavní hnací silou trhu. Například bitcoinové ETF fondy již nashromáždily více než 46 miliard dolarů, a jen během šesti červnových dnů do nich přiteklo dalších 1,8 miliardy USD. Spolu s veřejně obchodovanými firmami drží nyní tyto fondy přibližně 6 % všech existujících bitcoinů. Při aktuální ceně to odpovídá více než dvěma letům nové emise. Pokud by příliv kapitálu pokračoval byť jen polovičním tempem, mohla by dostupná nabídka klesnout o další 2–3 % do roku 2026. A protože počet ochotných prodejců bude klesat rychleji než ochota nakupovat, výsledkem může být další cenový růst. Tento vývoj probíhá bez většího mediálního humbuku a euforie, která tradičně doprovází vrcholy kryptoměnového trhu. Jinými slovy: není potřeba bublina, aby cena rostla. Stačí stabilní, systematická poptávka od institucí. Makroekonomické prostředí pomáhá Vedle samotné nabídky a poptávky hraje svou roli také širší makroekonomické prostředí. V USA se jádrová inflace v květnu snížila na nejnižší úroveň od roku 2023 a Federální rezervní systém zatím nezměnil úrokové sazby. Trhy nicméně očekávají, že v roce 2026 dojde k jejich snížení, což snižuje reálné výnosy tradičních aktiv a zvyšuje atraktivitu těch nevýnosných – jako je právě bitcoin. Důležitým faktorem je také vývoj regulace. Evropská unie v červnu spustila nový rámec pro kryptoměny (MiCA), který umožňuje burzám získávat licence a tím otevírá jednotný trh pro 27 zemí. To zvyšuje právní jistotu a přitahuje evropské institucionální hráče, kteří doposud kvůli nejistotě vyčkávali. Je však třeba zmínit i rizika, která mohou vývoj ceny zkomplikovat. Patří sem geopolitické napětí, hrozba likviditní krize nebo náhlé regulační zásahy v USA. Jakýkoliv restriktivní zákon, například ohledně zdanění či správy kryptoměn, by mohl poptávku oslabit – alespoň dočasně. Hranice 200 000 dolarů je reálná, ale pro úspěch bitcoinu není klíčová I kdyby se bitcoin do konce roku 2025 na 200 000 dolarů nedostal, neznamená to, že selhal jako investice. Pokud by ETF fondy nasály dalších 50 miliard dolarů, odstranily by z oběhu přibližně 475 000 dalších coinů. To je objem, který významně ovlivní trh, ať už cena poroste lineárně nebo v nepravidelných vlnách. Dlouhodobě je však nejdůležitější jiný aspekt: pro většinu investorů je klíčem dlouhodobé držení, nikoli dosažení konkrétní cílové ceny do určitého data. Vývoj ukazuje, že bitcoin má silný fundament, podporovaný jak technickými faktory nabídky a poptávky, tak zvyšujícím se zájmem institucionálních hráčů. A právě díky těmto základům zůstává bitcoin i nadále relevantní investicí, a to i v případě, že se k cíli 200 000 USD dopracuje o něco později, než analytici očekávají. Zdroj: Getty Images