čtvrtletí 2025 překvapila příznivým vývojem. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl meziročně o 2,4 %, což představuje nejrychlejší růst za poslední téměř tři roky. Český statistický úřad (ČSÚ) tak v dnešním zpřesněném odhadu upravil svůj původní květnový údaj o 0,2 procentního bodu směrem nahoru. Oproti předchozímu čtvrtletí se HDP zvýšil o 0,7 %, což je mírné zpomalení proti původnímu odhadu (+0,8 %).

Za zrychlením stojí především obnovená spotřeba domácností a také výdaje vládních institucí. Naopak negativní vliv na meziroční výkon ekonomiky měl především zahraniční obchod, což odráží jak slabší poptávku v některých vývozních teritoriích, tak i možné dopady na běžný účet platební bilance.

<!– DIP popup–>

Spotřeba domácností zůstává hlavním motorem

Podle ČSÚ se ve sledovaném období mírně zlepšila finanční situace domácností. Jejich reálné příjmy i výdaje vzrostly – konkrétně reálné příjmy ze zaměstnání meziročně o 2,8 %. To znamená nejen návrat kupní síly, ale i rostoucí ochotu spotřebitelů opět utrácet.

Reálná spotřeba domácností na obyvatele vzrostla meziročně o 2,7 %, což odpovídá také pozorovanému nárůstu průměrného měsíčního příjmu ze zaměstnání, který činil 50 124 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se tento příjem reálně zvýšil o 0,2 %.

I přes rostoucí spotřebu se ale míra úspor domácností snížila na 18,3 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí. I tak ale zůstává v historickém srovnání relativně vysoká. Míra investic domácností stagnovala na úrovni 10,2 %.

Analytici věří ve stabilní růst, rizika však nezmizela

Ekonomové oslovení ČTK očekávají, že celoroční růst HDP bude letos činit přibližně 2 %. To by znamenalo výrazné zrychlení oproti loňskému roku, kdy ekonomika vzrostla o skromné 1 %. Hlavním tahounem má zůstat spotřeba domácností, zatímco čistý export bude spíše brzdou růstu.

Zároveň však upozorňují na externí rizika, zejména na napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Americké hrozby nových cel na evropské zboží by mohly českou ekonomiku zasáhnout nepřímo, prostřednictvím její vazby na Německo a širší evropský exportní sektor. Také nejistota kolem vývoje inflace a měnové politiky může přinášet výkyvy spotřebitelského chování.

Přesto se ukazuje, že české domácnosti zůstávají prozatím odolné, a pokud nedojde k zásadním externím šokům, může být letošní rok ve znamení stabilního, byť mírného růstu.

Investice zatím vyčkávají

Zatímco spotřeba domácností již obnovila dynamiku, investiční aktivita zůstává opatrná. Míra investic domácností stagnuje a ve srovnání s loňským rokem dokonce klesla o 0,6 procentního bodu. Tento vývoj může souviset s přetrvávajícími obavami ohledně vývoje úrokových sazeb i se stále vysokými náklady na stavební a technické projekty.

Česká ekonomika ve 1. čtvrtletí 2025 překvapila příznivým vývojem. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl meziročně o 2,4 %, což představuje nejrychlejší růst za poslední téměř tři roky. Český statistický úřad (ČSÚ) tak v dnešním zpřesněném odhadu upravil svůj původní květnový údaj o 0,2 procentního bodu směrem nahoru. Oproti předchozímu čtvrtletí se HDP zvýšil o 0,7 %, což je mírné zpomalení proti původnímu odhadu (+0,8 %).

Za zrychlením stojí především obnovená spotřeba domácností a také výdaje vládních institucí. Naopak negativní vliv na meziroční výkon ekonomiky měl především zahraniční obchod, což odráží jak slabší poptávku v některých vývozních teritoriích, tak i možné dopady na běžný účet platební bilance.

Spotřeba domácností zůstává hlavním motorem

Podle ČSÚ se ve sledovaném období mírně zlepšila finanční situace domácností. Jejich reálné příjmy i výdaje vzrostly – konkrétně reálné příjmy ze zaměstnání meziročně o 2,8 %. To znamená nejen návrat kupní síly, ale i rostoucí ochotu spotřebitelů opět utrácet.

Reálná spotřeba domácností na obyvatele vzrostla meziročně o 2,7 %, což odpovídá také pozorovanému nárůstu průměrného měsíčního příjmu ze zaměstnání, který činil 50 124 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se tento příjem reálně zvýšil o 0,2 %.

I přes rostoucí spotřebu se ale míra úspor domácností snížila na 18,3 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí. I tak ale zůstává v historickém srovnání relativně vysoká. Míra investic domácností stagnovala na úrovni 10,2 %.

Analytici věří ve stabilní růst, rizika však nezmizela

Ekonomové oslovení ČTK očekávají, že celoroční růst HDP bude letos činit přibližně 2 %. To by znamenalo výrazné zrychlení oproti loňskému roku, kdy ekonomika vzrostla o skromné 1 %. Hlavním tahounem má zůstat spotřeba domácností, zatímco čistý export bude spíše brzdou růstu.

Zároveň však upozorňují na externí rizika, zejména na napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Americké hrozby nových cel na evropské zboží by mohly českou ekonomiku zasáhnout nepřímo, prostřednictvím její vazby na Německo a širší evropský exportní sektor. Také nejistota kolem vývoje inflace a měnové politiky může přinášet výkyvy spotřebitelského chování.

Přesto se ukazuje, že české domácnosti zůstávají prozatím odolné, a pokud nedojde k zásadním externím šokům, může být letošní rok ve znamení stabilního, byť mírného růstu.

Investice zatím vyčkávají

Zatímco spotřeba domácností již obnovila dynamiku, investiční aktivita zůstává opatrná. Míra investic domácností stagnuje a ve srovnání s loňským rokem dokonce klesla o 0,6 procentního bodu. Tento vývoj může souviset s přetrvávajícími obavami ohledně vývoje úrokových sazeb i se stále vysokými náklady na stavební a technické projekty.

Další vývoj investiční aktivity bude záviset mimo jiné na tom, jak rychle dojde k normalizaci měnové politiky ČNB a zda se podaří udržet inflaci na přijatelné úrovni. Z dlouhodobého hlediska však bude právě růst investic klíčový pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky, zejména ve světle strukturálních výzev jako je stárnutí populace nebo tlak na dekarbonizaci průmyslu.Další vývoj investiční aktivity bude záviset mimo jiné na tom, jak rychle dojde k normalizaci měnové politiky ČNB a zda se podaří udržet inflaci na přijatelné úrovni. Z dlouhodobého hlediska však bude právě růst investic klíčový pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky, zejména ve světle strukturálních výzev jako je stárnutí populace nebo tlak na dekarbonizaci průmyslu.