Děje se tak těsně před očekávaným zasedáním Evropské centrální banky (ECB), které má rozhodnout o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistota, která ovládá trhy, je živena nejen mezinárodními spory, ale i nejnovějšími zásahy evropských a amerických politiků, které zvyšují obavy ze zpomalení růstu globální ekonomiky.

V brzkých ranních hodinách poklesly hlavní evropské indexy: německý DAX ztratil 0,3 %, francouzský CAC 40 oslabil o 0,3 % a britský FTSE 100 klesl o 0,1 %. Tento vývoj se odehrál na pozadí silného geopolitického napětí a spekulací o možném zavedení dalších cel a protiopatření. Prezident USA Donald Trump o víkendu na sociálních sítích oznámil, že plánuje zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku na 50 %, což Evropská komise okamžitě odsoudila jako destabilizující krok.

Evropská komise uvedla, že hluboce lituje rozhodnutí Washingtonu a varovala, že „Evropská unie je připravena zavést protiopatření“. Zároveň zdůraznila, že americká cla podkopávají pokračující úsilí o nalezení vyjednaného řešení a zvyšují náklady pro spotřebitele i podniky na obou stranách Atlantiku. Tato vyjádření zvyšují riziko otevřeného obchodního konfliktu mezi dvěma tradičními partnery, což přispívá k poklesu investorovy ochoty podstupovat riziko.

Napětí není patrné jen v transatlantických vztazích, ale i mezi Spojenými státy a Čínou. Peking v pondělí ostře odmítl Trumpova obvinění, že Čína porušila květnovou obchodní dohodu podepsanou v Ženevě. Ministerstvo obchodu Čínské lidové republiky označilo tato tvrzení za neopodstatněná a deklarovalo, že bude chránit své strategické a ekonomické zájmy. Tím se potvrzuje, že naděje na stabilní a dlouhodobou obchodní dohodu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami se znovu rozplývá.

Spojené státy zároveň čelí kritice za své restrikce vůči čínskému čipovému průmyslu, které Peking považuje za neslučitelné s dříve dohodnutými podmínkami. Situaci nezlepšuje ani skutečnost, že američtí představitelé sami přiznali, že jednání s Čínou „uvázla“, což zvyšuje riziko další eskalace v podobě celních opatření. Trh na tyto signály reaguje negativně – růst volatility, slabší výkonnost akcií a přesun investorů k bezpečnějším aktivům potvrzují ztrátu důvěry v rychlé diplomatické řešení.

Na domácí evropské scéně je pozornost upřena k blížícímu se čtvrtečnímu zasedání ECB, kde se obecně očekává snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na 2 %. Pokud by k tomuto kroku došlo, šlo by už o osmé snížení sazeb během posledních dvanácti měsíců. Zásadní bude ale spíše výhled banky do dalších měsíců – trhy očekávají, že by prezidentka ECB Christine Lagardeová mohla naznačit pauzu ve snižování, vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny vykazuje vyšší odolnost, než se původně předpokládalo.

Vedle geopolitických otřesů a měnové politiky zaujala investory také zpráva z farmaceutického sektoru. Francouzská společnost Sanofi oznámila záměr akvizice americké biofarmaceutické firmy Blueprint Medicines za 9,1 miliardy dolarů. Cílem je rozšíření portfolia léčiv pro vzácná imunologická onemocnění. Tento krok je vnímán jako snaha Sanofi posílit svou přítomnost na americkém trhu a současně diverzifikovat své portfolio vůči nestabilitě evropského prostředí.

Z komoditních trhů přichází informace o dalším růstu cen ropy. Futures na ropu Brent posílily o 2,5 % na 64,36 USD za barel, zatímco americká ropa WTI vzrostla o 3 % na 62,60 USD. Trh tak reagoval pozitivně na víkendové rozhodnutí OPEC+, který oznámil třetí po sobě jdoucí zvýšení produkce o 411 000 barelů denně v červenci. Před rozhodnutím panovaly obavy, že by skupina mohla zvýšit produkci agresivněji. Další podporu cenám přinášejí zprávy o možné nové vlně sankcí USA vůči ruskému ropnému sektoru, která by se tentokrát mohla dotknout i velkých asijských odběratelů, jako jsou Čína a Indie.

Celkově je tržní prostředí nadále silně zatíženo geopolitikou, celními politikami a očekáváním kroků centrálních bank. Investoři se tak musí připravit na pokračující volatilitu, která bude pravděpodobně dominovat trhům i v dalších týdnech.