Nejistota kolem obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou se znovu prohloubila poté, co americký prezident Donald Trump oznámil další kolo obchodních opatření. Současně se zvyšuje napětí na Blízkém východě kvůli rostoucímu riziku vojenského konfliktu s Íránem, což dohromady vytváří prostředí, ve kterém investoři ztrácejí chuť riskovat.V čase 07:05 GMT se německý DAX propadl o 0,9 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,4 %, zatímco britský FTSE 100 se držel víceméně beze změny. Tento rozdíl v reakcích odráží různou expozici jednotlivých ekonomik vůči globálnímu obchodu i energetickým rizikům, ale trend je společný: evropské akcie zaznamenaly pokles, protože nálada na trzích je nejistá a převládá averze k riziku.Jedním z hlavních důvodů této nejistoty je rozpadající se důvěra v dosažení obchodní dohody mezi USA a Čínou. Ačkoliv Trump prohlásil, že dohoda s Čínou je „hotová“, realita je složitější. Čínský prezident Si Ťin-pching dosud dohodu oficiálně neschválil a její konkrétní podmínky zůstávají mlhavé. Navíc zůstávají v platnosti americká omezení vývozu špičkových čipů pro umělou inteligenci, což je pro Čínu klíčová oblast a zároveň překážka v plném uvolnění vztahů.Trump navíc oznámil, že v příštích týdnech rozešle dopisy hlavním ekonomikám s návrhem nových cel, což de facto zablokovalo možnost širší dohody před 9. červencem, kdy vyprší stanovená lhůta jeho administrativy. Tato oznámení srazila očekávání trhů, které doufaly v rychlé uvolnění globální obchodní výměny. Investoři nyní očekávají další překážky, které by mohly ohrozit obnovující se růst globální ekonomiky.Tuto atmosféru potvrdil i průzkum britské investiční společnosti Schroders, podle kterého se obchodní napětí a cla staly největší starostí investorů, a to ve větší míře než inflace, úrokové sazby či zpomalování růstu. Z toho je patrné, že obchodní politika Spojených států má výrazný dopad na globální finanční klima, především v Evropě, která je na otevřeném mezinárodním obchodu velmi závislá.K tomu se přidává napětí na Blízkém východě, které má hmatatelný dopad jak na energetické trhy, tak na celkovou náladu investorů. Trump ve středu potvrdil, že USA stahují vojáky z Iráku a dalších oblastí regionu, což je přímá reakce na obavy z eskalace konfliktu s Íránem. Prezident navíc uvedl, že Teheránu nebude dovoleno dále obohacovat uran, čímž dal jasně najevo, že diplomacie je na pokraji selhání. Ačkoliv se mají obě strany znovu sejít k jednacímu stolu, množí se zprávy o tom, že Izrael se připravuje na vojenský zásah, pokud rozhovory nedospějí k dohodě.Tato kombinace faktorů zasáhla i britskou ekonomiku. Podle čerstvých dat se hrubý domácí produkt ve Spojeném království v dubnu propadl o 0,3 % oproti březnu, což je největší měsíční pokles od října 2023. Podle Liz McKeown z britského statistického úřadu ONS je jedním z hlavních důvodů prudký pokles vývozu zboží do USA, který následoval po zavedení cel. To potvrzuje, že americká obchodní politika má přímý dopad na evropské hospodářství.V podnikovém sektoru zůstalo světlým bodem oznámení supermarketového řetězce Tesco, který reportoval 5,5% nárůst tržeb za první čtvrtletí fiskálního roku 2025–26. Růst zaznamenaly zejména trhy ve Velké Británii, Irsku a střední Evropě. Stavební firma Crest Nicholson navíc oznámila solidní výsledky za první pololetí, což ukazuje, že některé sektory dokážou i v nejistém prostředí růst.Energetický trh ale reagoval negativně. Ceny ropy klesly – Brent o 0,8 % na 69,20 USD za barel, americká WTI o 0,7 % na 67,67 USD. Přitom ještě ve středu ropa prudce posílila díky naději, že obchodní dohoda mezi USA a Čínou podpoří poptávku. Čtvrteční pokles tak znamená návrat obav, že rostoucí napětí může ohrozit přepravní trasy nebo vyvolat výpadky v těžbě.Celkově evropské trhy vstoupily do dne s nervozitou a obavami, které reflektují neklidné geopolitické klima i obchodní nejistotu. Bez jasného průlomu v jednáních mezi USA a Čínou, a bez zmírnění napětí na Blízkém východě, nelze očekávat zásadní zlepšení nálady na trzích. Naopak, volatilita a obezřetnost pravděpodobně přetrvají i v dalších dnech.