Panevropský index Stoxx 600 předběžně uzavřel s poklesem o 0,8 %, většina sektorů a hlavních burz se ocitla v záporných číslech. Francouzský index CAC 40 propadl o 1,3 %, zatímco německý DAX oslabil o 1,1 %.

Z hlediska sektorů nejvíce ztratily akcie společností z odvětví cestovního ruchu a volného času, které oslabily o 2,4 %. Naopak nejvýraznější zisky zaznamenaly akcie ropných a plynárenských společností, které díky rostoucím cenám ropy posílily o 0,7 %.

Evropské akcie zakončily čtvrteční obchodování výrazně v červených číslech, když investoři reagovali na kombinaci geopolitických obav a měnověpolitických rozhodnutí hlavních centrálních bank. Pozornost se soustředila především na napjatou situaci mezi Izraelem a Íránem, ale i na výstupy zasedání Bank of England, Norges Bank a Švýcarské národní banky. Panevropský index Stoxx 600 klesl o 0,8 %, přičemž většina sektorů a burz skončila ve ztrátě. Výrazný propad zaznamenal francouzský CAC 40 (-1,3 %) i německý DAX (-1,1 %).

Největší ztráty si připsaly akcie z oblasti cestovního ruchu a volného času, které odepsaly 2,4 %. Naopak akcie ropných a plynárenských firem jako jedny z mála rostly – přidaly 0,7 %, a to v reakci na rostoucí ceny ropy, které se pohybují výše kvůli obavám z eskalace konfliktu v oblasti Blízkého východu.

Airbus v centru pozornosti pařížského veletrhu

Významnou událostí týdne byl letecký veletrh v Paříži, kde dominoval výrobce Airbus (AIR) s objednávkami v hodnotě téměř 21 miliard dolarů. Přesto byl celkový dojem z akce spíše „vlažný“. Převládalo zaměření na obranné technologie, což reflektuje pokračující konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou i napětí na Blízkém východě. Klíčovým tématem veletrhu byl také nadcházející summit NATO, kde se očekává tlak na zvýšení výdajů členských států na obranu.

Zatímco Airbus zazářil, Boeing (BA) se kvůli přetrvávajícím problémům držel spíše v ústraní. Společnost čelí dalším výzvám v oblasti důvěry investorů i zákazníků, a to právě ve chvíli, kdy se odvětví snaží reagovat na měnící se geopolitickou realitu a zvýšenou poptávku po vojenském vybavení.

Centrální banky se vydaly různými směry

Turecká centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na 46 %, a to navzdory klesající inflaci (aktuálně 35,4 %). Banka varovala, že geopolitické riziko a obchodní napětí mohou proces dezinflace narušit. V prohlášení uvedla, že vývoj inflace a chování cen zůstávají klíčovými rizikovými faktory.

Naopak Bank of England i přes vyšší než očekávanou inflaci (3,4 % v květnu) ponechala sazby beze změny na 4,25 %. To odráží snahu vyhnout se zbytečnému utažení měnové politiky ve chvíli, kdy je růst britské ekonomiky stále křehký. Podobně Norská centrální banka snížila sazby o 25 bazických bodů – první krok směrem dolů od pandemie – rovněž na úroveň 4,25 %, a to kvůli klesající inflaci a slabé poptávce.

Nejpřekvapivější krok však učinila Švýcarská národní banka, která snížila svou základní sazbu na 0 %. Důvodem je přetrvávající deflace – spotřebitelské ceny v květnu meziročně klesly o 0,1 %. To vyvolalo obavy, že by se Švýcarsko mohlo znovu přiblížit k období záporných sazeb, které centrální banky v posledních letech opustily.

Teleperformance a otazníky kolem AI

Výrazný pohyb zaznamenaly ve čtvrtek akcie společnosti Teleperformance, které se po středečním propadu o více než 13 % zotavily o 3 %. Firma představila novou strategii „Future Forward“, ve které plánuje využití umělé inteligence pro růst tržeb. Přes tyto plány trh zareagoval negativně – podle analytiků RBC Capital Markets společnost nezvládla přesvědčit investory, že její model přežije nástup generativní AI.

Teleperformance je jedním z největších světových poskytovatelů outsourcingu zákaznické péče, tedy činnosti, které jsou podle investorů ohrožené rychlým rozvojem automatizovaných AI řešení. Jen letos společnost přišla o stovky milionů eur v tržní kapitalizaci, zatímco od ledna 2022 ztratila už 78 % své hodnoty.

Analytici upozorňují, že vedení firmy by se mělo soustředit na dosažení konkrétních výsledků a přehodnotit způsob, jakým prezentuje svou transformaci. Vysoká volatilita a skepse ohledně reálného využití AI zůstávají hlavními překážkami pro obnovu důvěry trhu.