Americká centrální banka dnes pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny, protože její představitelé zvažují známky ochlazující se ekonomiky a zároveň i rizika vyšší inflace plynoucí z nově zavedených cel a eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
Střely mezi oběma zeměmi létaly už šestý den v řadě, prezident Donald Trump naznačil možnost americké účasti a íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí před tím varoval. Navzdory napětí vzrostla cena ropy zatím jen o 10 % na zhruba 77 dolarů za barel – daleko od vrcholu 120 dolarů po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, která tehdy ovlivnila celý komoditní trh a postoj Fedu k sazbám.
Podle Goldman Sachs by ceny ropy měly v příštích měsících zůstat stabilní, ale v extrémních scénářích, kdy by došlo k dlouhodobému přerušení těžby nebo dopravy v regionu, by mohly přesáhnout i 100 dolarů za barel.
Připomínkou je ropný šok ze 70. let, který tehdy odstartoval výrazný růst inflace v USA. I když jsou dnes Spojené státy čistým vývozcem ropy, globální cenový šok by mohl znovu zvýšit volatilitu a ztížit rozhodování Fedu. Od prosince drží banka základní sazbu v pásmu 4,25–4,50 % a od té doby čelí čím dál méně přehlednému výhledu, zejména po návratu Donalda Trumpa k moci a jeho rychlém obratu v obchodní politice.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
