Hegseth uklidňuje spojence v Asii, ale Trumpova cla dál vzbuzují obavy
Na každoroční bezpečnostní konferenci Shangri-La Dialogue v Singapuru se americký ministr obrany Pete Hegseth pokusil uklidnit spojence Spojených států v Asii.
Ministr obrany USA Pete Hegseth slíbil Asii trvalou podporu proti čínskému nátlaku
Trumpova nevyzpytatelná obchodní politika budí u spojenců nejistotu
Absence Číny na konferenci posílila spolupráci mezi USA a Indo-Pacifikem
Vystoupil s důrazným poselstvím, že USA zůstanou přítomny v indicko-pacifickém regionu, budou čelit tlaku ze strany Číny a nedovolí, aby jejich partneři byli zastrašováni. Jeho projev se tak snažil napravit škody způsobené dřívějšími vyjádřeními viceprezidenta JD Vance, který v březnu kritizoval evropské spojence za nedostatečné výdaje na obranu a komentoval svobodu slova i válku na Ukrajině způsobem, který v zahraničí vyvolal vlnu nevole.
Přestože Hegseth své poselství formuloval opatrněji a s diplomatickou nuancí, než bylo u Trumpovy administrativy dosud obvyklé, jeho slova byla přijata s jistou rezervou. Důvodem je především nepředvídatelnost Donalda Trumpa, jehož výstupy na sociálních sítích a obchodní opatření – včetně záplavy cel – vzbuzují mezi partnery USA napětí a nejistotu.
Zdroj: Getty Images
Nepřítomnost Číny umožnila USA udávat tón
Konferenci poznamenala také absence čínského ministra obrany, což dalo Spojeným státům možnost více ovlivňovat diskusi. Peking místo toho vyslal nižší představitele, kteří se ocitli v defenzivě. Tento krok otevřel prostor pro hlubší spolupráci mezi USA a dalšími zeměmi regionu, jako jsou Kambodža, Thajsko či Indonésie. Tradiční američtí spojenci zároveň využili této situace k tomu, aby kritizovali snahy Číny o vytváření sfér vlivu, a to i přesto, že jsou na obchodní vztahy s Pekingem výrazně navázáni.
Například malajský premiér Anwar Ibrahim zdůraznil, že obchod není jen nástrojem měkké síly, ale strategickým pilířem regionu, který nesmí být poškozován svévolně uvalovanými cly. Obdobně reagovali i další představitelé, kteří upozorňovali na negativní dopady Trumpových obchodních omezení, jež v dubnu zasáhla zejména jihovýchodní Asii.
Navzdory snahám Hegsetha byla nedůvěra vůči USA patrná. Někteří účastníci jednání uváděli, že si nejsou jisti, zda by americký prezident skutečně stál na jejich straně v případě krize. Také panovala obava, že jakákoli dohoda uzavřená s Trumpem by mohla být záhy zpochybněna či zrušena prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během konference varoval před vytvářením sfér vlivu a apeloval na strategickou autonomii Evropy a Asie. Ve svém vystoupení vyzval k tomu, aby se země obou kontinentů spojily v úsilí o zabezpečení dodavatelských řetězců a posílení společné bezpečnosti. Macronova slova našla u mnoha účastníků odezvu, zejména v kontextu rostoucí závislosti některých států na USA v oblasti bezpečnosti a na Číně v oblasti ekonomické.
Kaja Kallasová, představitelka Evropské unie, zdůraznila ochotu Unie stát na straně těch, kteří odmítají unilateralismus, šikanu a agresi a volí spolupráci a společnou prosperitu. Mnoho vlád v regionu tak začalo hledat rovnováhu mezi dvěma velmocemi, s cílem snížit závislost na USA i Číně a posílit vlastní autonomii.
Tento posun k větší soběstačnosti a diverzifikaci partnerství potvrzují i konkrétní kroky – například Litevská republika posílila spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to v reakci na hrozby ze strany Ruska a Číny. Japonsko se naopak zaměřilo na užší propojení s Indií a Filipínami.
Kritika Číny i USA, hledání rovnováhy pokračuje
Během víkendu se odehrála i řada konfliktních výměn názorů, zejména mezi čínskými zástupci a představiteli ostatních států. Čínská delegace reagovala podrážděně na výtky americké strany. Například kontradmirál Hu Gangfeng označil americký přístup za provokativní a rozdělující. Podobně plukovník Lu Yin zkritizoval atmosféru fóra, kde je podle něj „politicky korektní“ napadat Čínu.
Naopak filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro se dostal do otevřeného střetu s čínskými zástupci a získal potlesk, když odmítl jejich „propagandistické výstupy maskované jako dotazy“. Ve své odpovědi připomněl i vnitřní represivní charakter čínského režimu.
Zaznívaly však i hlasy volající po rovnováze. Singapurský ministr obrany Chan Chun Sing zdůraznil, že pokud si země musí vybrat stranu, měly by zvolit stranu principů – tedy podporu globálního řádu a odpor k síle silnějšího nad slabšími.
Přestože přítomnost Číny byla na konferenci omezená, její vliv v regionu zůstává významný. Většina zemí si stále přeje zachovat rovnováhu mezi Pekingem a Washingtonem, i když se zároveň snaží posilovat vlastní hlas na mezinárodní scéně.
Tato konference tak potvrdila, že ačkoli Hegseth přivezl klidnější a předvídatelnější tón než jeho kolegové z Trumpovy administrativy, nejistota spojená s politikou amerického prezidenta přetrvává. Obchodní politika, osobní styl vyjadřování a ochota k mezinárodní spolupráci zůstávají zásadními faktory, které budou určovat, zda si USA v Asii udrží důvěru – nebo zda se země regionu vydají vlastní cestou.
Zdroj: Getty images
Na každoroční bezpečnostní konferenci Shangri-La Dialogue v Singapuru se americký ministr obrany Pete Hegseth pokusil uklidnit spojence Spojených států v Asii.
Vystoupil s důrazným poselstvím, že USA zůstanou přítomny v indicko-pacifickém regionu, budou čelit tlaku ze strany Číny a nedovolí, aby jejich partneři byli zastrašováni. Jeho projev se tak snažil napravit škody způsobené dřívějšími vyjádřeními viceprezidenta JD Vance, který v březnu kritizoval evropské spojence za nedostatečné výdaje na obranu a komentoval svobodu slova i válku na Ukrajině způsobem, který v zahraničí vyvolal vlnu nevole.
Přestože Hegseth své poselství formuloval opatrněji a s diplomatickou nuancí, než bylo u Trumpovy administrativy dosud obvyklé, jeho slova byla přijata s jistou rezervou. Důvodem je především nepředvídatelnost Donalda Trumpa, jehož výstupy na sociálních sítích a obchodní opatření – včetně záplavy cel – vzbuzují mezi partnery USA napětí a nejistotu.
Zdroj: Getty Images
Nepřítomnost Číny umožnila USA udávat tón
Konferenci poznamenala také absence čínského ministra obrany, což dalo Spojeným státům možnost více ovlivňovat diskusi. Peking místo toho vyslal nižší představitele, kteří se ocitli v defenzivě. Tento krok otevřel prostor pro hlubší spolupráci mezi USA a dalšími zeměmi regionu, jako jsou Kambodža, Thajsko či Indonésie. Tradiční američtí spojenci zároveň využili této situace k tomu, aby kritizovali snahy Číny o vytváření sfér vlivu, a to i přesto, že jsou na obchodní vztahy s Pekingem výrazně navázáni.
Například malajský premiér Anwar Ibrahim zdůraznil, že obchod není jen nástrojem měkké síly, ale strategickým pilířem regionu, který nesmí být poškozován svévolně uvalovanými cly. Obdobně reagovali i další představitelé, kteří upozorňovali na negativní dopady Trumpových obchodních omezení, jež v dubnu zasáhla zejména jihovýchodní Asii.
Navzdory snahám Hegsetha byla nedůvěra vůči USA patrná. Někteří účastníci jednání uváděli, že si nejsou jisti, zda by americký prezident skutečně stál na jejich straně v případě krize. Také panovala obava, že jakákoli dohoda uzavřená s Trumpem by mohla být záhy zpochybněna či zrušena prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích.
Obavy z hegemonie a výzva k strategické autonomii
Francouzský prezident Emmanuel Macron během konference varoval před vytvářením sfér vlivu a apeloval na strategickou autonomii Evropy a Asie. Ve svém vystoupení vyzval k tomu, aby se země obou kontinentů spojily v úsilí o zabezpečení dodavatelských řetězců a posílení společné bezpečnosti. Macronova slova našla u mnoha účastníků odezvu, zejména v kontextu rostoucí závislosti některých států na USA v oblasti bezpečnosti a na Číně v oblasti ekonomické.
Kaja Kallasová, představitelka Evropské unie, zdůraznila ochotu Unie stát na straně těch, kteří odmítají unilateralismus, šikanu a agresi a volí spolupráci a společnou prosperitu. Mnoho vlád v regionu tak začalo hledat rovnováhu mezi dvěma velmocemi, s cílem snížit závislost na USA i Číně a posílit vlastní autonomii.
Tento posun k větší soběstačnosti a diverzifikaci partnerství potvrzují i konkrétní kroky – například Litevská republika posílila spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to v reakci na hrozby ze strany Ruska a Číny. Japonsko se naopak zaměřilo na užší propojení s Indií a Filipínami.
Kritika Číny i USA, hledání rovnováhy pokračuje
Během víkendu se odehrála i řada konfliktních výměn názorů, zejména mezi čínskými zástupci a představiteli ostatních států. Čínská delegace reagovala podrážděně na výtky americké strany. Například kontradmirál Hu Gangfeng označil americký přístup za provokativní a rozdělující. Podobně plukovník Lu Yin zkritizoval atmosféru fóra, kde je podle něj „politicky korektní“ napadat Čínu.
Naopak filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro se dostal do otevřeného střetu s čínskými zástupci a získal potlesk, když odmítl jejich „propagandistické výstupy maskované jako dotazy“. Ve své odpovědi připomněl i vnitřní represivní charakter čínského režimu.
Zaznívaly však i hlasy volající po rovnováze. Singapurský ministr obrany Chan Chun Sing zdůraznil, že pokud si země musí vybrat stranu, měly by zvolit stranu principů – tedy podporu globálního řádu a odpor k síle silnějšího nad slabšími.
Přestože přítomnost Číny byla na konferenci omezená, její vliv v regionu zůstává významný. Většina zemí si stále přeje zachovat rovnováhu mezi Pekingem a Washingtonem, i když se zároveň snaží posilovat vlastní hlas na mezinárodní scéně.
Tato konference tak potvrdila, že ačkoli Hegseth přivezl klidnější a předvídatelnější tón než jeho kolegové z Trumpovy administrativy, nejistota spojená s politikou amerického prezidenta přetrvává. Obchodní politika, osobní styl vyjadřování a ochota k mezinárodní spolupráci zůstávají zásadními faktory, které budou určovat, zda si USA v Asii udrží důvěru – nebo zda se země regionu vydají vlastní cestou.
Zdroj: Getty images